Zemřel „otec klonování“ Wilmut, vědec, který stvořil ovci Dolly

V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který o jeho smrti informoval.

Genetik a průkopník klonování Wilmut vystudoval zemědělskou fakultu na univerzitě v Nottinghamu, pak pokračoval na Cambridgeské univerzitě a začal se věnovat vědecké práci. V roce 1996 jeho tým z Roslinova ústavu ve skotském Edinburghu vstoupil do historie naklonováním prvního savce z buňky dospělého jedince.

Oznámení o naklonování ovce z jádra dospělé buňky přinesl v únoru 1997 časopis Nature. Zpráva se ve vědecké komunitě stala opravdovou senzací. Nabourala totiž jedno z ústředních dogmat vývojové biologie, které tvrdilo, že specializovaná dospělá buňka se už nemůže vrátit zpět do univerzálního stadia a přeměnit se na buňku jiného orgánu.

U Dolly k tomu ale evidentně došlo, neboť jádro buňky pocházelo z mléčné žlázy, přesto se z něj vyvinula kompletní ovce se všemi orgány. Wilmut tak otevřel cestu výzkumu možností genetické manipulace chovných zvířat. Jelikož je metoda teoreticky použitelná i v případě člověka, budila značné kontroverze.

Ovce Dolly
Zdroj: Reuters

„Truchlíme nad ztrátou profesora sira Iana Wilmuta, světově uznávaného embryologa a odborníka na regenerativní medicínu, který vedl projekt vytvoření ovce Dolly. Jeho práce nadále informuje a inspiruje vědu v Roslinově ústavu i mimo něj,“ uvedla skotská instituce.

Wilmutův tým položil základy výzkumu kmenových buněk. Tato technologie má za cíl vyléčit mnoho nemocí spojených se stárnutím díky regeneraci poškozené tkáně. Vědcovým odkazem je tak vytvoření oboru známého jako regenerativní medicína, který má obrovský potenciál umožnit více lidem žít delší a zdravější život, píše BBC News.

Wilmut trpěl Parkinsonovou chorobou, od roku 2018 se věnoval výzkumu této neurodegenerativní nemoci. Podle listu The Guardian vědec litoval, že kvůli nemoci musí zpomalit při horské turistice a brání mu také v hraní curlingu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 3 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 4 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 5 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 23 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.