Bezpečnost

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody, dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Tamní diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. V reakci Bukurešť uzavřela ruský konzulát. Útok odsoudilo NATO i unijní představitelé.

Konflikty odhalily zranitelnost evropské sítě civilních krytů. Řada zemí se nyní inspiruje ve Finsku, které vybudovalo v podzemí rozsáhlé prostory, jež využívá jako bazény či hřiště. Helsinky už navštívili zástupci Ukrajiny, EU či států Perského zálivu. Budovat takové kryty je ale drahé a soukromí developeři se změnám mnohdy brání. Desítky miliard eur plánuje nalít do nových bunkrů Německo. V Česku stálých krytů ubývá, k dispozici jsou ale i ty improvizované.

I Estonsko posiluje svou obranu. Země například zabezpečuje východní hranici. Hlavně kvůli ruským provokacím, které v posledních měsících nabraly na intenzitě. Estonskou obrannou linii navštívil prezident Petr Pavel. Armáda s budováním opevnění začala loni. Region v posledních dnech čelí pravidelným provokacím. Bezpilotní letouny hned několikrát narušily vzdušný prostor nejen Estonska, ale i okolních států. „Nebudeme tolerovat narušení našeho vzdušného prostoru, stejně jako by Rusko netolerovalo, kdybychom jeho vzdušný prostor narušovali my,“ sdělil prezident.

Prezident Petr Pavel se v Estonsku setkal se svým protějškem Alarem Karisem. Oba státníci vyzdvihli stejné historické zkušenosti s Ruskem a úzké vztahy mezi oběma zeměmi. Pavel s nejvyššími představiteli Estonska hovořil o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s ruskou hrozbou nebo o možnostech rozšíření spolupráce v kybernetické bezpečnosti. Český prezident je na státní návštěvě Estonska po dvaceti letech.

Minulou středu zažila Litva dvě hodiny, jaké ve své novodobé historii nepamatuje. Do vzdušného prostoru země podle podezření vletěl dron, což úřady přimělo poprvé v nedávné historii vyhlásit letecký poplach a vyzvat obyvatele, aby se ukryli.

Sněmovní výbor pro obranu jednomyslně podpořil Miroslava Hlaváče do funkce náčelníka generálního štábu. Hlaváč by měl být jmenován ke 30. červnu, uvedl pro ČT ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Oficiálně se ujme funkce 1. července. Na výboru pro obranu řekl, že chce budovat moderní armádu, která bude plnit spojenecké závazky. Mezi jeho priority patří mimo jiné těžká brigáda.

Každý ze spojenců musí plnit své závazky, jsou nutností pro obranu i odstrašení. Při středeční návštěvě základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku to řekl vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich. S dosluhujícím náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou se shodli, že Evropa musí převzít za svoji obranu víc zodpovědnosti. Pro Česko to mimo jiné znamená mít těžkou brigádu. Podle Řehky by toho Česko mělo dosáhnout v roce 2032.

Mexiko se dlouhodobě potýká s množstvím násilných trestných činů. Většina z nich je spáchána za použití střelné zbraně. Vláda se proto snaží snížit množství zbraní držené obyvateli. K tomuto cíli směřuje i jedna z iniciativ, které představila.

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.

Nejméně šestnáct lidí zabili ve středu večer tamního času neznámí ozbrojenci při dvou útocích v pobřežních městech na severu Hondurasu. Mezi mrtvými je šest policistů. Napsala to agentura AP.

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.

Rusko bude i v nadcházejících desetiletích největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu a bezpečnost nelze odkládat na zítřek. Na konferenci Křehká bezpečnost to ve středu řekl český prezident Petr Pavel. Uvedl také, že Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost a spoléhala na Spojené státy, které už ovšem podle Pavla nechtějí být garantem, jenž za Evropu vše vyřeší.

Rusko podle ukrajinské rozvědky plánuje nové ofenzivy na Kyjev přes Černihivskou oblast, která na severu Ukrajiny hraničí s Ruskem a Běloruskem, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po středeční poradě s veliteli ozbrojených sil. Naznačil, že pro nové operace by Moskva podle zpravodajců potřebovala posílit svou armádu o dalších sto tisíc vojáků.

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.

Tuzemský fotbal zažil předminulý víkend dle mnohých své dno. Násilný závěr derby mezi Slavií a Spartou šokoval nejen fanoušky, ale i ty, kteří fotbal nesledují. Útoky radikálních příznivců Slavie vyšetřuje policie. Samotný klub už dostal pokutu a zákaz diváků na stadionu na čtyři zápasy. K ohrožení bezpečnosti došlo přesto, že podobné incidenty se odehrály už dříve. Jan Moláček pro Reportéry ČT zjišťoval, proč kluby nedokáží nebo nechtějí zajistit, aby na zápasech nebyla zakázána nebezpečná pyrotechnika a kde končí rivalita a začíná nenávist.

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.