Demonstrace

Demonstranti se v pondělí večer střetli s policií před budovami kosovského parlamentu a vlády v Prištině. Požadovali schválení změn zákona, které by omezily pravomoci Zvláštních senátů pro Kosovo se sídlem v Haagu. Policie proti davu použila slzný plyn a vodní děla, část protestujících házela kameny a pyrotechniku. Podle agentury Reuters utrpělo zranění nejméně sedmnáct lidí včetně šesti policistů. Protesty následovaly po zářijovém odsouzení čtyř bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády za válečné zločiny, včetně někdejšího prezidenta Hashima Thaçiho.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno vyhlásil předčasné volby – budou se konat v neděli 29. listopadu. Vláda později návrh potvrdila. V krátkém prohlášení z paláce Moncloa premiér řekl, že chce rozšířit levicovou a progresivní koalici, která vládne v zemi v posledních letech. Předčasné volby žádala pravicová opozice i někteří provládní politici. „Konečně se opět ozve většina,“ reagoval šéf Lidové strany (PP) Alberto Núñez Feijóo, jehož strana má v parlamentu nejsilnější klub.

Stovky středních škol ve Francii v pondělí zasáhl další den studentských protestů proti poměrům ve školství, kterému se podle demonstrantů nedostává peněz. Od začátku protestních akcí, které někde stejně jako minulý týden přerostly v násilnosti, bylo zraněno téměř dvě stě studentů. Ve městě Lens přišel o ruku patnáctiletý mladík, který ze země zvedl policejní paralyzující granát. Jinde slzný granát těžce zranil dospívajícího chlapce a při dalším incidentu jedna kolemjdoucí přišla o oko.

Francouzská policie zatkla dva lidi v souvislosti s pátečním napadením policisty během střetů mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Belfortu při středoškolských protestech, píše agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Média původně uváděla, že incident úřady vyšetřují jako pokus o vraždu, prokuratura ale čin vyhodnotila jako těžké ublížení na zdraví. Policista podle médií při napadení upadl do bezvědomí a musel být hospitalizován. Jeden ze zadržených se naopak rozhodl obvinit policistu, a to z pokusu o vraždu.

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.

Španělští poslanci v pátek odpoledne zamítli dva dekrety schválené tento týden vládou, které měly zvýšit ochranu nájemníků. Bytová krize v zemi vyvolala veřejné protesty, v pátek demonstrují tisíce lidí v Madridu před parlamentem. Legislativa neuspěla poté, co bývalý vládní spojenec – pravicová katalánská separatistická strana Junts – prohlásil, že tato opatření by v konečném důsledku vedla k omezení nabídky na trhu s bydlením. Vláda po hlasování podle médií zváží uspořádání předčasných voleb, což požaduje opozice, ale premiér Pedro Sánchez to dosud odmítal.

Francouzští policisté v souvislosti s násilnými studentskými protesty a blokádami jen během pátku k 11. hodině zadrželi okolo 600 osob. Zaznamenány jsou také případy polévání učitelů benzinem nebo vyhrožování napadené policistce smrtí, napsal web Le Figaro. Vláda z několikadenních nepokojů, kvůli nimž byly zadrženy stovky lidí a zraněny stovky příslušníků bezpečnostních složek, obvinila radikální levici, napsala agentura AFP.

Při studentských blokádách a protestech ve Francii, které přerostly v násilnosti, bylo ve čtvrtek poškozeno několik středních škol, byla narušena veřejná doprava a napadeno několik lidí. Protestní akce se odehrávaly na devíti stech místech ve všech francouzských departementech, napsala agentura AFP. Policie zadržela 1949 lidí, zraněno bylo 305 policistů a četníků, uvedl večer ministr vnitra Laurent Nuñez. Politici z nepokojů, které někde podněcovali výtržníci, viní radikálně levicové sdružení Nepodrobená Francie (LFI), napsala média.

Španělská levicová vláda se shodla na návrhu bytové reformy, která by měla chránit nájemníky. Jedná se o kompromisní řešení, které nemá odradit od stavby nových domů. Ve Španělsku jich chybí 750 tisíc a nájmy se rychle zdražují. Jejich průměrná výše je skoro stejně vysoká jako průměrná měsíční mzda. Současná krize bydlení vyvolala řadu protestů. „Platím sedm set euro (17 tisíc korun) měsíčně za jeden pokoj,“ sdělila demonstrantka v Madridu Marta Pérezová. Problém se dotýká všech generací. Roznětkou protestů bylo skokové zvýšení nájmu 78leté Maricarmen Abascalové a její vystěhování poté, co její byt převzal investiční fond.

Invalidní důchodkyně Maricarmen Abascalová, kterou 23. září vystěhovali z bytu, kde žila přes 70 let, se bude moct vrátit domů, řekla její právnička Beatriz Durová. Ta dosáhla dohody s investiční skupinou Urbagestión, která koupila byt, v němž Abascalová bydlela, a pětinásobně v něm zvedla nájemné, což posléze vedlo k vystěhování seniorky. Příběh Abascalové vyvolal celostátní protesty, které jednak podporují důchodkyni a jednak žádají řešení krize bydlení v zemi. Na hlavním madridském náměstí dál táboří stovky lidí, zatímco vláda v úterý schválila dva zákony, které mají situaci zlepšit.

Kritika premiéra Andreje Babiše (ANO) a kroků jeho vlády dominovala projevům na demonstraci, kterou na pražském Staroměstském náměstí uspořádal spolek Milion chvilek. Akce měla především vyzvat k účasti v nadcházejících volbách a varovat před tím, aby vládní strany získaly většinu v Senátu. Organizátoři zároveň apelovali na voliče, aby v komunálních volbách nepodporovali populistické a extremistické kandidáty. Demonstrace skončila krátce po 17:30. Komunální volby a první kolo senátních voleb se uskuteční 9. a 10. října.

Příznivci lídryně venezuelské opozice Maríe Coriny Machadové vyšli v neděli do ulic, aby požadovali její bezpečný návrat do Venezuely. Volali také po vypsání prezidentských voleb. Informovaly o tom agentury AFP a AP. Machadová, která z vlasti tajně odcestovala loni v prosinci, aby v Oslu převzala Nobelovu cenu za mír, se už sedmkrát neúspěšně pokusila vrátit do Venezuely.

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc. Jiná sobotní demonstrace ve španělské metropoli pak mířila na lepší ochranu nájemníků v době rostoucích nákladů na bydlení.

V Kosovu se rozšířily protesty proti rozsudku nad bývalými členy Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Vedle metropole Prištiny se během pátku konaly i v dalších kosovských městech, uvedla agentura AFP. V polovině září zvláštní tribunál pro Kosovo uložil kosovskému exprezidentovi Hashimu Thaçimu 25 let vězení za válečné zločiny. Tresty dostali i další vrcholní představitelé skupiny.

Madrid spolupracuje s Marokem, aby se 23. září neopakoval červencový příliv migrantů do španělské exklávy Ceuta. Africká země kvůli tomu opevňuje hranice. V Ceutě zůstává na osm až deset tisíc migrantů. Ubytovacích zařízení pro tak velké množství lidí je ale málo. Asi čtyři tisíce z nich tak žijí na ulicích. Proti situaci, kterou označují za neudržitelnou, v neděli protestovaly stovky obyvatel Ceuty. Radikální demonstranti dokonce napadli vůz poslankyně za tuto autonomní oblast. Domnívali se, že v autě jsou levicoví aktivisté, kteří do exklávy vyrazili s humanitární pomocí pro migranty. Pravicová vláda v Ceutě násilí odsoudila. Dodala ale, že chápe, proč jsou demonstranti situací unavení. Dalších několik stovek jich tři kilometry od marockých hranic protestovalo poklidně. „Toto se dalo vyřešit hned od první minuty, ale oni nás nechali na holičkách. Toto je španělská a evropská hranice a oni nás nechali na holičkách,“ míní obyvatelka exklávy jménem Lucía.

Ve zhruba dvaceti německých městech lidé v sobotu protestovali proti krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), která minulý týden přesvědčivě zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Demonstrace se konaly v Berlíně, Hamburku či Mnichově.

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.

Ředitel španělské národní policie Francisco Pardo ve středu odpoledne popřel informaci médií, že by nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do španělské Ceuty na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Podle některých médií takovou informaci obsahovala zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska se informaci v úterý večer dozvěděl z médií a napsal dopis s dotazem policejnímu šéfovi Pardovi.

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v červenci zadrželi téměř 50 tisíc lidí, jde o nejvyšší počet za jediný měsíc od návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu loňského roku. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vládní údaje.

Pákistánem spravovanou částí Kašmíru hýbou už dva měsíce největší nepokoje za dekády, které mají desítky obětí. Protestující žádají ekonomické a ústavní reformy včetně zrušení křesel pro uprchlíky, které podle nich posilují vliv Islámábádu. Úřady během místních voleb zablokovaly internet, zavedly zákaz vycházení a omezily zahraniční média. Kašmířané mají obavy z opakování indického scénáře, kdy Nové Dillí v roce 2019 s podporou masivní vojenské operace a represí integrovalo svou část Kašmíru.

Írán v reakci na protivládní protesty a vypuknutí války spustil nebývalou vlnu represí a poprav. Teherán se tak snaží chudnoucí obyvatelstvo odradit od nepokojů, míní kritici. Podle expertky na Blízký východ Lenky Martínkové režim postupuje preventivně jako v případě hrozící infekce. Soudní procesy nahradily justiční vraždy a objevují se i svědectví o mučení obžalovaných. Hlavní roli hraje výpověď bezpečnostních složek.

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.

Na doživotí poslal ve čtvrtek německý soud do vězení 25letého Afghánce, který loni v únoru v Mnichově úmyslně najel do odborářské demonstrace a zabil dva lidi. Zároveň soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu prakticky znemožňuje propuštění z vězení po patnácti letech. Útok se odehrál krátce před začátkem Mnichovské bezpečnostní konference a deset dní před parlamentními volbami v Německu.