EU

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody, dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Tamní diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. V reakci Bukurešť uzavřela ruský konzulát. Útok odsoudilo NATO i unijní představitelé.

Evropská unie uvolní Maďarsku z evropských fondů přes 16 miliard zmrazených eur (asi 388 miliard korun). Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Budapešť dosáhla či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, uvedli po společném jednání předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a nový maďarský premiér Péter Magyar. Maďarsko potřebuje zablokované prostředky EU k ozdravení svých veřejných financí. Magyar zdědil prudce rostoucí rozpočtový deficit a ekonomiku, která se po letech stagnace v prvním čtvrtletí sotva vymanila z recese.

Konflikty odhalily zranitelnost evropské sítě civilních krytů. Řada zemí se nyní inspiruje ve Finsku, které vybudovalo v podzemí rozsáhlé prostory, jež využívá jako bazény či hřiště. Helsinky už navštívili zástupci Ukrajiny, EU či států Perského zálivu. Budovat takové kryty je ale drahé a soukromí developeři se změnám mnohdy brání. Desítky miliard eur plánuje nalít do nových bunkrů Německo. V Česku stálých krytů ubývá, k dispozici jsou ale i ty improvizované.

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.

Členské státy EU ve čtvrtek formálně finálně potvrdily uvalení nových sankcí vůči násilným židovským osadníkům na okupovaném Západním břehu Jordánu a rovněž vůči představitelům palestinského teroristického hnutí Hamás, potvrdily ČTK diplomatické zdroje. Uvalení sankcí odsouhlasili na aktuální schůzce v Bruselu unijní ministři průmyslu a obchodu, Česko zastupoval Karel Havlíček (ANO).

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.

Nový maďarský premiér Péter Magyar ve středu uvedl, že se v pátek v Bruselu setká s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou, jednat budou o uvolnění zmrazených evropských fondů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle dřívějších zpráv se Magyar v Bruselu pokusí uzavřít významnou politickou dohodu, která by pro Maďarsko odblokovala 10,4 miliardy eur (asi 252,5 miliardy korun) z unijních fondů.

V kybernetické bezpečnosti dochází k erozi pracovních míst na takzvané vstupní úrovni, částečně i kvůli umělé inteligenci, řekl šéf Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) Juhan Lepassaar v rozhovoru pro Českou televizi. Firmy proto podle něj potřebují změnit nábor nových zaměstnanců. Lidé chybí i agentuře ENISA. Její práce mimo jiné zahrnuje přípravu cvičení proti kybernetickým útokům, které přicházejí například z Ruska – od února 2022 se jejich intenzita ještě zvýšila.

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.

Soud v Gruzii poslal ve čtvrtek na dva a půl roku do vězení předního opozičního politika Levana Chabeišviliho, který loni vyzýval k masovým protestům a svržení vlády. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž soud uznal někdejšího šéfa největší opoziční strany v zemi vinným ze sabotáže a podněcování k převratu.

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.

Rusko bude i v nadcházejících desetiletích největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu a bezpečnost nelze odkládat na zítřek. Na konferenci Křehká bezpečnost to ve středu řekl český prezident Petr Pavel. Uvedl také, že Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost a spoléhala na Spojené státy, které už ovšem podle Pavla nechtějí být garantem, jenž za Evropu vše vyřeší.

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.

Nelegální cestou loni přišlo do Evropské unie o 26 procent méně lidí ve srovnání s rokem 2024, vyplývá z nejnovější zprávy Evropské komise o stavu Schengenu. Podle ní se rovněž podařilo docílit efektivnějších návratů lidí, kteří nemají právo pobývat v EU. Míra návratů dosáhla hodnoty 28 procent, což je nejvyšší úroveň za posledních deset let.

EU potřebuje hlubší integraci, jinak hrozí, že se „rozpadne na sedmadvacet nevýznamných dílků“, míní exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) naopak varoval, že další federalizace by oslabila národní státy. Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) zdůraznila, že by se EU měla vrátit k posilování konkurenceschopnosti. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) připustil potřebu většinového hlasování v zásadních otázkách. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Celkem 36 zemí včetně České republiky se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině, informovala Rada Evropy v prohlášení. Česko se pro zřízení tribunálu vyslovilo už na Radě Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. Český prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že tribunál je potřeba, aby zločiny ruské agrese nezůstaly nepotrestány. Česko na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Britská vláda se hlásí k závazkům vůči Severoatlantické alianci včetně nezbytných investic do obrany, chce posílit vztahy s Evropskou unií a slibuje důrazně zasáhnout proti antisemitismu ve Spojeném království. V tradičním projevu v parlamentu to ve středu řekl britský král Karel III., který tak poslancům představil zákonodárné priority vlády premiéra Keira Starmera pro další období.

Viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl, stíhaný v kauze údajného zneužívání dotací na inovace, byl propuštěn z vazby. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Evropský pověřený žalobce Radek Mezlík webu řekl, že důvody vazby pominuly.