Financování

I během druhého čtení zákona o změně financování veřejnoprávních médií je koalice připravená přistoupit k hlasování v pevně stanovený čas. V Nedělní debatě ČT se na tom shodli předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a šéf klubu Motoristů a ministr pro sport Boris Šťastný. Ještě v sobotu přitom premiér Andrej Babiš (ANO) na Nově řekl, že druhé čtení zákona ve sněmovně nebude koalice omezovat. Předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová míní, že pokud by to koalice myslela s veřejnoprávními médii vážně, návrh zákon stáhne. Debata se podle ní musí vést pořádně. Diskusi moderovala Jana Peroutková.

Změna financování České televize a Českého rozhlasu i způsob jejího projednávání ve sněmovně ostře dělí nejen vládu a opozici, ale také jejich příznivce. Tři čtvrtiny voličů vládních stran si myslí, že navrhované snížení rozpočtu obou veřejnoprávních médií po zrušení poplatků je správné, zatímco 71 procent stoupenců opozičních uskupení plánované škrty odmítá. Ukázal to průzkum agentury NMS pro server Novinky, který se konal 26. a 27. října, pár dní po vyostřeném nočním jednání v dolní parlamentní komoře.

Ministerstvo financí připravuje návrh financování médií veřejné služby, podle kterého by peníze na jejich provoz nešly přímo ze státního rozpočtu, jak bylo dosud v plánu, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Televizní a rozhlasové poplatky by podle něj zůstaly zachovány na dobrovolné bázi, řekl v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Sdělil také, že koalice nebude ve druhém čtení návrhu na zrušení poplatků ve sněmovně omezovat diskusi.

Miliardář a šéf společnosti SpaceX Elon Musk je v tomto roce největším politickým donorem, republikánům poskytl více než 442 milionů dolarů (asi 9,65 miliardy korun). Svou pozornost upřel především na Texas, kde sídlí jeho firmy. Demokratičtí kandidáti do Senátu ve státech, které budou rozhodovat o kontrole nad horní zákonodárnou komorou USA, byli každopádně ve fundraisingu (získávání financí) úspěšnější než jejich republikánští soupeři. Do předvolebních kampaní promluvilo i rozhodnutí Nejvyššího soudu USA.

Dětské skupiny, kterým ještě nedávno nestačily kapacity, se kvůli klesající porodnosti potýkají s úbytkem dětí. Některým hrozí, že nebudou schopné pokrýt provozní náklady. Část provozovatelů proto začíná uvažovat o přechodu na péči o seniory.

Platforma Výbor solidarity studentů, která propojuje školy napříč republikou, vyhlásila na úterý 3. listopadu stávku. Tento krok přichází v reakci na záměr vládní koalice zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Na 3. listopadu vyhlásili stávku také pracovníci ČT a ČRo. Vládní politici připravované kroky hájí, odmítají například argument, že by zrušením poplatků byla ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií. Na podporu ČT a ČRo se konaly akce v Brně, Plzni či Hradci Králové.

Akademická obec divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU) vyhlásila časově neomezenou stávkovou pohotovost, obává se o nezávislost kultury a veřejnoprávních médií. Připojí se 3. listopadu ke stávce pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). K obdobnému kroku přistoupili také studenti Masarykovy univerzity z iniciativy Média nedáme MUNI a studenti Ostravské univerzity. Vládní politici připravované kroky hájí, ohrožení nezávislosti médií podle nich nehrozí.

Veřejnému dění v Česku aktuálně do značné míry dominuje téma financování veřejnoprávních médií. O účelu zvažovaných změn i o politické kultuře diskutovali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO) a David Smoljak (STAN). Oba senátoři nejsou spokojeni se současnou kulturou jednání ve sněmovně. Samotná změna financování je podle Schillera cestou ke kontrole hospodaření. Smoljak vidí riziko v podobě kontroly obsahu.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů návrh na zrušení poplatků nestáhne, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). O jeho podobě se ale ještě bude jednat. V druhém čtení novely navrhne i dobrovolné placení poplatků, dodal. Právo veřejnosti i zaměstnanců obou médií na protesty respektuje. Na brífinku před odletem do Alžírska také prohlásil, že „má informace, že téma rušení koncesionářských poplatků má být zneužito v rámci odkazu 17. listopadu“.

Kabinet podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prodloužil regulaci cen paliv do 30. listopadu. Opatření platí od 1. října, zahrnuje cenové stropy i sníženou daň na naftu. Ministři podpořili rovněž novelu omezující pravomoci odvolacích soudů. Kabinet schválil i koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Ministři podpořili také návrh k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů.

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vyzval v neděli na Staroměstském náměstí v Praze při demonstraci za nezávislost veřejnoprávních médií premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně jejich financování. Podle pořadatelů má Babiš a jeho koaliční partneři Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) uznat chybu, stáhnout návrh příslušné novely a „dál neničit demokratické pilíře společnosti“.

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.

V souvislosti s novelou o financování asistentů pedagoga člen sněmovního výboru pro vzdělávání Miroslav Ševčík (za SPD) prohlásil v Událostech, komentářích, že inkluze byla od začátku chyba v pojetí i v provedení. „Vládní rozhodnutí nic nenapravuje a ke zlepšení nevede,“ dodal s tím, že jde ale o určitý krok v tom, že budou asistenti směřovat k dětem, které mají postižení. Hnutí SPD se dle něj bude snažit přesvědčit ministra Roberta Plagu (za ANO), aby byla inkluze v současném pojetí zcela zrušena. Místopředseda sněmovního výboru pro vzdělávání Marek Výborný (KDU-ČSL) upozornil, že všichni ministři za SPD pro změnu hlasovali. „Nerozumím, čí názor tady hájíte,“ řekl Výborný. Dodal, že výroky typu, že inkluze je od počátku špatně či „zlo“, jsou hloupé a nejsou pravdivé. „Nejsem přesvědčen o tom, že současná situace je ideální,“ dodal s tím, že ale vítá novelu, kterou kabinet schválil. Podotkl, že vznikala ještě za minulé vlády. „Je to krok správným směrem,“ uvedl.

Některým krizovým linkám scházejí peníze na provoz. Ročně u nich přitom hledají pomoc desítky tisíc lidí. Třeba Linka seniorů ročně odbaví až dvacet tisíc telefonátů. Dvojnásobný počet se ale podle ředitelky nedovolá, a proto by chtěli kapacitu rozšířit. Chybí jim ovšem peníze. Nejisté financování letos řešily i další krizové linky. Organizaci Cesta z krize kvůli nižší dotaci hrozilo omezení provozu dvou linek. Pomohla jim veřejná sbírka a další peníze od ministerstva vnitra. I tak evidovali mnoho neúspěšných pokusů o spojení. Odborníci upozorňují, že právě dostupnost pomoci může být v krizové chvíli zásadní. Podle České asociace pracovišť linek důvěry ale nejde jen o problém jednotlivých organizací. Financování krizových linek je podle ní dlouhodobě nejisté a stát by měl nastavit předvídatelnější systém podpory.

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.

Prezident Petr Pavel zaplatil za cestu na dovolenou v Maroku 3750 eur (91 tisíc korun) a za zpáteční let kvůli účasti v komunálních volbách 15 tisíc eur (365 tisíc korun) ze svých vlastních peněz. Uvedl to v prohlášení, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel zdůraznil, že KPR jeho soukromou cestu neplatila ani neorganizovala. Do Česka se vrátil běžnou linkou ve čtvrtek.

Vyjednávací týmy pražského STAN a SPOLU se na čtvrtečním jednání shodly v otázkách dopravy, školství a bydlení. Shodu naopak zatím nenašly v tom, kdo získá gesci financí. STAN se v pondělí sejde se zástupci Prahy sobě a Pirátů ohledně možného vstupu třetího partnera do koalice, SPOLU se s nimi scházet nehodlá a rozhodnutí nechává na starostech. STAN podle svého lídra Petra Hlaváčka brzy oznámí, o jakém koaličním formátu chce dále jednat.

Zástupci koalice se shodli na podobě novely o financování a profesionalizaci asistentů pedagoga. Motoristé uspěli mimo jiné s návrhem o spádovosti poraden, řekl ve středu novinářům poslanec za Motoristy Miroslav Krejčí. Tento bod podle něj bude zapracován do novely a v pondělí bude předložen vládě. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ocenil, že schůzka řešila efektivnost systému pro všechny děti. Spádovost poraden podle něj bude mít odloženou účinnost.

Parlamentní volby v Bosně a Hercegovině prohloubily příkopy mezi etnicky rozdělenými částmi západobalkánského státu. Povolební nejistota podlamuje důvěru ve společné instituce. Jednou z nich je veřejnoprávní televize BHRT. Přestože má vysílat pro všechny obyvatele země, doplácí na její hluboké vnitřní rozdělení. Zaměstnanci stanice nedávno dostali výplaty až po několika měsících. Financování televize zůstává nevyřešené, stejně jako spory o fungování společného státu a jeho budoucnost.

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.

Vláda schválila změny občanského zákoníku, které se týkají rozvodů či domácího násilí. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) mají posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé pojmy po takzvané rozvodové novele účinné od začátku roku. Před zasedáním kabinetu se sešla koaliční rada, věnovala se mimo jiné novele upravující financování asistentů pedagogů. Tu chce vláda probrat za týden, experti se mají domluvit do pátku.

Vláda schválila návrh Státní kulturní politiky České republiky na období 2026–2029, sdělil po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Realizace návrhu bude zajišťována prostřednictvím akčního plánu, ten má vláda dostat do 30. listopadu. Schválený dokument vyvolává kritiku opozice i části kulturní obce. K novele o asistentech pedagoga na základních školách se pak kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vrátí za týden po jednání koalice. Některé věci je třeba vydiskutovat, řekl předseda vlády.