Lidská práva

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.

Maďarská policie v pátek uvedla, že nevidí důvod zakázat pochod hrdosti plánovaný v Budapešti na příští měsíc. Informuje o tom agentura AFP, podle které jde o obrat oproti loňsku, kdy byla tato akce na podporu komunity LGBTQ+ z iniciativy vlády tehdejšího národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána oficiálně zakázaná.

Přesun agend z Úřadu vlády pod ministerstva má další kritiky. Středeční jednání s představiteli kabinetu opustili někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad předčasně. Ve čtvrtek s kritikou přišli i odboráři na Úřadu vlády. „Za mě je to obrovské ohrožení těch agend jako takových,“ řekla členka sněmovního ústavně-právního výboru Barbora Urbanová (STAN) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Z mého pohledu snižujete jejich práci, jejich odbornost, (...) nedivím se té nedůvěře, kterou teď ve vás mají,“ dodala. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) bude systém lepší například proto, že bude „transparentnější“, „více hospodárný“ a „více kontrolovaný“. Úředníci z Úřadu vlády se navíc podle něj „budou moci opřít o odbornost jednotlivých resortů“.

Jednání k přesunu agend s premiérem Andrejem Babišem (ANO), vedoucí Úřadu vlády Tünde Barthou a čtveřicí ministrů opustili někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad předčasně. Popsali ho jako smutné, nedůstojné, šaškárnu či absurdní divadlo. Babiš soudí, že budou mít v novém uspořádání lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou, nadresortní vedení podle něj zůstane zachováno. Premiér posoudí návrhy expertů k agendám a do pondělí oznámí výsledek, řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO).

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.

Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém má na konci června při přesunu agendy z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví skončit ve funkci. Novou národní koordinátorkou pro péči o duševní zdraví a protidrogovou politiku se od července stane dosavadní šéfka vládního oddělení politiky duševního zdraví Dita Protopopová. Obě agendy chce kabinet spojit. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na síti X uvedl, že přesun protidrogové politiky pod svůj resort považuje za logický.

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio míří s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na jednání do Pekingu, přestože se na něj vztahují čínské sankce. Rubio zřejmě může vstoupit do asijské země jen díky tomu, že čínské úřady loni změnily přepis jeho jména výměnou jednoho znaku. Píše to agentura AFP.

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.

Vietnamští komunisté svěřili nebývalou moc do rukou generálního tajemníka a nově i prezidenta To Lama. Podle expertů se země blíží čínskému modelu vládnutí, včetně omezování svobod a zvýšeného dozoru nad občany, zatím však nepraktikuje tak rozsáhlé represe. To Lam, organizátor masivní protikorupční kampaně „Hořící pec“, spustil ambiciózní ekonomické reformy. Plánovaný rozmach hospodářství ale může zbrzdit blízkovýchodní krize i nejisté vztahy s USA.

V desítkách zemí celého světa se v pátek uskutečnily prvomájové demonstrace a pochody. Odboráři a aktivisté od Paříže přes Jakartu až po Soul na nich dle AP požadovali mimo jiné vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky nebo mír. V Turecku policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Tamní úřady již dříve zakázaly demonstrace v tento den na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.

Haiti čelí nebývalé vlně násilí spojeného s gangy. Zpacifikovat zločinecké skupiny má pomoci nová mezinárodní mise, jež dostala pravomoc zatýkat. Nahradí tak síly vedené Keňou, které neuspěly a čelí obvinění ze sexuálních útoků. Místní policie ve spolupráci se soukromou vojenskou firmou mezitím systematicky vraždí údajné ozbrojence včetně dětí pomocí dronů. Lidskoprávní organizace poukazují na civilní oběti. Nezletilí tvoří podle OSN polovinu členů gangů.

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.

Izraelský zákon rozšiřující trest smrti na terorismus vyvolal ve světě vlnu kritiky. Humanitární organizace jej považují za další diskriminační politiku a snahu o dehumanizaci Palestinců. Experti mluví o porušení mezinárodního práva a varují před formalizací paralelních právních systémů. Izraelská vláda tvrdí, že legislativa je nutná k odstrašení útočníků a zajištění bezpečnosti.

Prahou v sobotu odpoledne procházel Pochod pro život, který organizovali odpůrci potratů z Hnutí pro život. Na několika místech došlo k verbálním střetům mezi účastníky pochodu a kritiky jejich názorů. Policisté zadrželi pět lidí, kteří při blokádách průvodu neuposlechli jejich výzvy. Vážnější střety neřešili. Dopoledne se rovněž v Praze uskutečnila akce Praha je feministická, mimo jiné na podporu rozhodování žen o jejich těle, a tedy i o svobodě rozhodnout se o potratu v případě nechtěného těhotenství.

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.

Po změně režimu v Sýrii čelí alavitská menšina, privilegovaná v době vlády diktátora Bašára Asada, pronásledování i vraždám. Ženy pocházející z této komunity, které byly uneseny, řekly BBC, že je věznitelé ponižovali, bili a znásilňovali. Úřady podle nich odmítají případy řádně vyšetřit. Damašek tvrdí, že většina únosů byla falešná.

Při dronových útocích ve dvou lokalitách v súdánské oblasti Kurdufán v sobotu zahynulo nejméně 33 lidí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na lékařský zdroj. Útoky si podle něj vyžádaly rovněž 59 zraněných, z nichž 30 je stále hospitalizováno. Kurdufán se stal ohniskem bojů mezi vládní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).