Lidská práva

Čínský soud v Hongkongu v pátek vynesl tresty v rozpětí pět až sedm let vězení pro tři aktivisty, kteří řadu let organizovali vzpomínkové akce připomínající masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Případ proti trojici organizátorů je všeobecně považován za barometr svobod v Hongkongu v době, kdy Peking, pod jehož správu toto poloautonomní území spadá, tvrdě potlačuje jakoukoli opozici. Verdikt odsoudila OSN i EU, která jej také označila za politicky motivovaný.

Zdaleka nejtragičtější teroristický útok v historii spáchala před 25 lety islamistická organizace al-Káida ve Spojených státech. Sebevražední útočníci 11. září 2001 unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové budovy v New Yorku a u Washingtonu. Následná série konfliktů známá jako válka proti terorismu přivedla USA z výsluní globální politiky do složitých situací, ve kterých se pod palbu kritiků dostaly jejich vojenské dovednosti, strategické schopnosti i morální hodnoty.

Indie chce v rámci megaprojektu za miliardy dolarů vybudovat na odlehlém tropickém ostrově Velký Nikobar u Malackého průlivu letiště, přístav, elektrárny a infrastrukturu pro posílení cestovního ruchu. Podle Dillí i expertů se tak snaží posílit obranu a ekonomiku země a čelit vzestupu Číny v regionu. Plán čelí ostré kritice ze strany ekologů, indické opozice i OSN, kteří se obávají o osud původních obyvatel a endemických druhů.

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.

Pět let po opětovném převzetí moci Talibanem Afghánistán bezprecedentním způsobem omezuje práva žen. Lidskoprávní organizace mluví o „genderovém apartheidu“, kdy Afghánky nesmí navštěvovat střední školy, vykonávat většinu zaměstnání ani podnikat volnočasové aktivity. Podle průzkumu OSN vycházejí z domu jen jednou až dvakrát za měsíc. Systematické vytěsňování žen z veřejného prostoru přitom umocňuje ekonomickou krizi, varují experti.

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.

Navštívili jste někdy Antverpy? Když vyjdete z nádraží, neuvidíte v okolí žádné žebrající lidi – a není to náhoda. Na „turistické trase“, která spojuje antverpské hlavní nádraží s hradem Het Steen, je žebrání zakázáno. Stejný zákaz platí také v nákupních ulicích, v okolí fotbalových stadionů a ve vzdálenosti do sta metrů od železničních stanic.

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.

Uplynul měsíc a půl od převodu lidskoprávních agend z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Fungování chce vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) vyhodnotit na konci roku. Proti změnám protestovala opozice i část odborníků – zhruba padesát jich z poradních orgánů odešlo. „Nikdo z nás – z těch odcházejících – neříká, že není možné změnit stav, který byl. Ale domníváme se, že by se k takové změně mělo přistoupit na základě odborných analýz a podkladů,“ sdělila rezignující šéfka výboru pro práva cizinců Magda Faltová. Podle ní jsou změny nekoncepční i proto, že rozdělují související agendy.

Od návratu extremistického hnutí Taliban do čela Afghánistánu uplynulo pět let. Zatímco scény chaotického stahování západních diplomatů, humanitních pracovníků a vojáků upadají v zapomnění, hluboká krize v chudém státě pokračuje. Přes čtrnáct milionů lidí – čtvrtina obyvatelstva – každý den trpí nejistotou, jestli nebude mít hlad. Současně se v zemi prohlubuje krize v oblasti práv žen.

Pákistánem spravovanou částí Kašmíru hýbou už dva měsíce největší nepokoje za dekády, které mají desítky obětí. Protestující žádají ekonomické a ústavní reformy včetně zrušení křesel pro uprchlíky, které podle nich posilují vliv Islámábádu. Úřady během místních voleb zablokovaly internet, zavedly zákaz vycházení a omezily zahraniční média. Kašmířané mají obavy z opakování indického scénáře, kdy Nové Dillí v roce 2019 s podporou masivní vojenské operace a represí integrovalo svou část Kašmíru.

Izraelští osadníci od neděle obléhají několik palestinských rodin v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.

Pět let od návratu Talibanu k moci zažívá Afghánistán hlubokou humanitární i lidskoprávní krizi. Jak vypadá všední den v zemi, kde dívky nesmějí studovat a na veřejnosti platí striktní pravidla? Proč Evropská unie zve reprezentanty hnutí k jednání a jak silný je odpor v provinciích Pandžšír či Badachšán? Novinářka a válečná zpravodajka Petra Procházková v podcastu Za Horizont rozkrývá nuance afghánské reality pod povrchem titulků – od tradice prodeje nevěst po zákulisí života za vysokými zdmi kábulských domů. Podcast moderuje Veronika Chraščová.

Írán v reakci na protivládní protesty a vypuknutí války spustil nebývalou vlnu represí a poprav. Teherán se tak snaží chudnoucí obyvatelstvo odradit od nepokojů, míní kritici. Podle expertky na Blízký východ Lenky Martínkové režim postupuje preventivně jako v případě hrozící infekce. Soudní procesy nahradily justiční vraždy a objevují se i svědectví o mučení obžalovaných. Hlavní roli hraje výpověď bezpečnostních složek.

Prahou v sobotu prošly desítky tisíc lidí, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje program až do večerních hodin. I kvůli nedávnému útoku na podobnou akci v Berlíně dohlížely na pražský průvod stovky policistů a antikonfliktní tým.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.

Maďarský parlament v pondělí schválil prvního nového soudce ústavního soudu vybraného za vlády současného premiéra Pétera Magyara. Informovala o tom agentura AFP, podle níž zrychlený proces vyvolal kritiku, že připomíná praktiky bývalého ministerského předsedy Viktora Orbána.

Valné shromáždění OSN v pátek drtivou většinou schválilo prodloužení mandátu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka o čtyři roky, navzdory nesouhlasu Spojených států, Izraele a Ruska. Informuje o tom agentura Reuters. Rakouský právník a diplomat je vysokým komisařem OSN pro lidská práva od roku 2022.

Členské státy Mezinárodního trestního soudu (ICC) v pátek schválily odvolání hlavního prokurátora Karima Khana, který čelí obvinění ze sexuálního obtěžování, píše agentura Reuters s odkazem na dva diplomatické zdroje. Pro Khanovo odvolání podle nich hlasovalo 82 ze 125 členských států. Khan, který obvinění odmítá, se bude proti svému odvolání bránit veškerými právními prostředky, sdělil v prohlášení na síti X jeho právník.

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.

Představitelé exilové vlády Čečenské republiky Ičkerie se za přísných bezpečnostních opatření sešli v Praze. Evropskou unii a Ukrajinu žádají o podporu své snahy obnovit nezávislost Čečenska na Rusku. Věří, že Kreml je v důsledku jeho agrese proti Ukrajině nejslabší za několik posledních desetiletí.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá sérii grantů pro organizace v Evropě i v dalších částech světa, které mají podpořit spojence hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou), uvedl list Financial Times, který píše o dramatické změně priorit americké zahraniční pomoci.