Lidská práva

Čtyři bývalí předsedové polského ústavního soudu podpořili změny ve vedení této instituce, jak se je snaží prosadit soudci jmenovaní současným parlamentem. Označili je za jedinou schůdnou cestu k vyřešení dlouhodobé krize kolem ústavního soudu. Informovala o tom agentura PAP, která se odvolává na jejich společné prohlášení.

Rusko útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu podniká v souladu se svojí politikou, jejímž záměrem je připravit civilní obyvatelstvo o nezbytné dodávky energie a způsobit mu utrpení, uvádí vyšetřovací komise pro Ukrajinu Rady OSN pro lidská práva. Úmyslnými útoky na civilní objekty se ruské úřady podle zprávy vyšetřovací komise dopouštějí válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Se začátkem nové topné sezony ruská armáda útoky na energetické objekty na Ukrajině zesílila.

Laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2026 je Mezinárodní trestní soud (ICC), oznámila ve čtvrtek v poledne SELČ předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Děje se tak v době, kdy Spojené státy soud obvinily z politizace a uvalily na něj sankce. Slavnostní předání ceny se uskuteční 16. prosince ve Štrasburku.

Čtyřicet dní zbývá do předčasných voleb ve Španělsku. Rozhodnout je může imigrační krize v Ceutě. Ve španělské exklávě na severu Afriky stále zůstávají tisíce migrantů a dosluhující vláda čelí tlaku nejen od vlastního obyvatelstva, ale i ze strany EU. Kabinet zahájil zrychlená azylová řízení a tvrdí, že jde převážně o ekonomické uprchlíky. S tím nesouhlasí advokáti a neziskové organizace.

Penpa Tsering je prezidentem země, ve které nikdy nebyl. Narodil se v Indii a vede tibetskou exilovou vládu. Na půdu Tibetu nesmí vstoupit, ale věří, že se tam jednou vrátí svobodný. V exkluzivním rozhovoru s Danou Zlatohlávkovou pro Českou televizi mluví o čínském potlačování Tibetu, jeho hodnot, jazyka i tradic. Tsering v Praze, kam přijel na Forum 2000, hovořil i o reinkarnaci dalajlamy, česko-tibetských vztazích nebo Václavu Havlovi. Čechům poděkoval za vyjadřování solidarity Tibetu.

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.

Vláda schválila změny občanského zákoníku, které se týkají rozvodů či domácího násilí. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) mají posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé pojmy po takzvané rozvodové novele účinné od začátku roku. Před zasedáním kabinetu se sešla koaliční rada, věnovala se mimo jiné novele upravující financování asistentů pedagogů. Tu chce vláda probrat za týden, experti se mají domluvit do pátku.

Indická policie během soboty v ulicích hlavního města Dillí zadržela nejméně dva tisíce demonstrantů. Vyplývá to z informací světových tiskových agentur a místních médií. Zadržení se účastnili protestů organizovaných opozičním hnutím Švábí lidová strana (CJP), které požaduje odstoupení předsedy volební komise Gjanéše Kumára. Zajištěni byli i vysocí představitelé strany. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyzval Indii k bezpodmínečnému propuštění všech bezdůvodně zadržených osob.

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.

Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Pillayová v děkovném proslovu odsoudila útoky na mezinárodní právo a varovala před návratem vlády z pozice síly. Laureátce už blahopřáli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i zástupci OSN, naopak Izrael ocenění právničky kritizuje.

Jako člověk byla velmi seriózní, působila jako morální ikona, řekla o ruské novinářce Anně Politkovské, zavražděné nájemným vrahem právě před 20 lety v Moskvě, novinářka Deníku N Petra Procházková. Obě se pravidelně potkávaly a pracovaly i společně na několika kauzách. „Byla vždy spíše takovým aktivistickým novinářem, lidská práva pro ni byla ústředním tématem,“ zmínila. Politkovská proslula reportážemi z čečenské války, kde mapovala válečné zločiny a porušování práv čečenských civilistů. Dlouhodobě kritizovala Kreml a jeho vládce Vladimira Putina. Dodnes zůstává nevyjasněno, kdo si její smrt objednal. Riziko své práce si uvědomovala, několikrát nám sdělila, že se ji pokusil někdo otrávit, uvedla Procházková. Soudí, že pokud by Politkovská dnes žila, byla by buď ve vězení, nebo v emigraci. „A možná by si říkala, jak to, že Putin, člověk, který způsobil tolik problémů a zla nejen své zemi, je stále u moci,“ dodala.

Česko si v pondělí 5. října připomnělo 90 let od narození Václava Havla – dramatika, disidenta, politika a jedné z nejvýraznějších osobností novodobé historie země. Vzpomínkové akce, debaty či happeningy po celé republice se konaly už o víkendu a pokračovat budou v dalších dnech.

Súdánská občanská válka, která trvá již čtvrtým rokem, se označuje za nejhorší humanitární krizi na světě – zejména pro ženy a děti. Znepřátelené strany navíc používají jako zbraň sexuální násilí. Vyšetřovatelé OSN zdokumentovali případy hromadných znásilnění, zotročování i etnicky motivovaných sexuálních útoků. Řada dětí v Súdánu nyní vyrůstá bez otců, rodného listu a právní identity, tudíž bez šance na řádnou lékařskou péči a vzdělání. OSN proto varuje před „ztracenou generací“.

Poprvé od změny fungování vládních rad a výborů a po odchodu desítek jejich členů jednala Rada vlády pro lidská práva. K jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zasedlo i sedm nováčků. Proti třem z nich se vymezily některé neziskové organizace a chtějí po předsedovi vlády, aby jejich jmenování zrušil. Dotyční svou odbornost hájí a zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) uvedla, že jejich výběr respektuje a že v poradním orgánu tak bude názorová pluralita.

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.

Laureátkou letošní Ceny Václava Havla je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Oznámila to Rada Evropy, jejíž Parlamentní shromáždění je garantem ocenění. Dalšími finalistkami ceny byly íránsko-americká novinářka Masíh Alínežádová a maďarská právnička Márta Pardaviová.

Příznivci lídryně venezuelské opozice Maríe Coriny Machadové vyšli v neděli do ulic, aby požadovali její bezpečný návrat do Venezuely. Volali také po vypsání prezidentských voleb. Informovaly o tom agentury AFP a AP. Machadová, která z vlasti tajně odcestovala loni v prosinci, aby v Oslu převzala Nobelovu cenu za mír, se už sedmkrát neúspěšně pokusila vrátit do Venezuely.

V některých regionech Etiopie se v poslední době rozhořely tvrdé boje. Na severu v Tigraji povstalci obsadili letiště, v oblasti nefunguje mobilní síť a internet. Místní se obávají, že opět vypukne občanská válka. Rozložení sil je přitom tentokrát jiné.

Sedm etiopských povstaleckých skupin, které bojují proti oficiálním silám v různých částech země, oznámilo, že vytvořily alianci s cílem svrhnout vládu v Addis Abebě, kterou vede nobelista Abiy Ahmed. V nejlidnatějších státech Oromii a Amharsku už roky zuří ozbrojený konflikt. Napětí roste i v Tigraji na severu země, kde si dříve občanská válka vyžádala statisíce obětí a miliony lidí vyhnala z domovů.

Americká armáda oznámila, že v sobotu při útoku na plavidlo v Karibiku zabila čtyři osoby. Plavidlo bylo podle ní zapojeno do obchodu s drogami. S odkazem na sdělení armády na síti X o tom informovala agentura Reuters.

Izraelská levicová lidskoprávní skupina B’Tselem vydala zdrcující zprávu o izraelské politice vůči Palestincům na Západním břehu. Násilnosti, omezování pohybu nebo hospodářský útlak podle ní vedou k úplnému odstranění palestinské kolektivní existence na tomto území. Dokument tvrdí, že situace se prudce zhoršila za stávající vlády premiéra Benjamina Netanjahua.

Čínský soud v Hongkongu v pátek vynesl tresty v rozpětí pět až sedm let vězení pro tři aktivisty, kteří řadu let organizovali vzpomínkové akce připomínající masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Případ proti trojici organizátorů je všeobecně považován za barometr svobod v Hongkongu v době, kdy Peking, pod jehož správu toto poloautonomní území spadá, tvrdě potlačuje jakoukoli opozici. Verdikt odsoudila OSN i EU, která jej také označila za politicky motivovaný.

Zdaleka nejtragičtější teroristický útok v historii spáchala před 25 lety islamistická organizace al-Káida ve Spojených státech. Sebevražední útočníci 11. září 2001 unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové budovy v New Yorku a u Washingtonu. Následná série konfliktů známá jako válka proti terorismu přivedla USA z výsluní globální politiky do složitých situací, ve kterých se pod palbu kritiků dostaly jejich vojenské dovednosti, strategické schopnosti i morální hodnoty.

Indie chce v rámci megaprojektu za miliardy dolarů vybudovat na odlehlém tropickém ostrově Velký Nikobar u Malackého průlivu letiště, přístav, elektrárny a infrastrukturu pro posílení cestovního ruchu. Podle Dillí i expertů se tak snaží posílit obranu a ekonomiku země a čelit vzestupu Číny v regionu. Plán čelí ostré kritice ze strany ekologů, indické opozice i OSN, kteří se obávají o osud původních obyvatel a endemických druhů.