Meteorologie

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.

Za letošní březen a duben spadlo dohromady v tuzemsku nejméně srážek za celé sledované období od roku 1961, oznámil v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X. Za oba měsíce napršelo v průměru celkem jen 32 milimetrů vody, tedy 32 litrů na metr čtvereční. Nedostatek vláhy se dle meteorologů projevuje jak ve svrchní vrstvě půdy, tak i na hladinách podzemních vod.

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.

Dívat se na oblohu dnes může být odpočinková činnost. Ale ještě v nedávné minulosti na ni lidé hleděli s obavami a snažili se z ní vyčíst znamení, jestli brzy nezemřou. Proč bylo pozorování počasí tak důležité, že v USA dostalo vlastní významný den?

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.

Meteorologové rozšířili oblast, kde od pondělního odpoledne do úterního rána hrozí silná ledovka, a to na celou západní polovinu Česka. Po mrznoucím dešti se tam může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Hrozí úrazy a komplikace v dopravě. Pondělní ráno bylo navíc v této zimě dosud nejmrazivější. Teploty v Čechách a na západě Moravy klesly většinou na dvanáct až dvacet stupňů pod nulu, výjimečně i níže.

Pro středeční ráno platí výstraha před mrazem. Nejchladněji by podle meteorologů mělo být těsně před východem Slunce, tedy kolem sedmé hodiny ranní.

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.

„Jasno až polojasno, zpočátku místy mlhy nebo nízká oblačnost, která se ojediněle udrží do odpoledních hodin.“ Tak zní často předpověď počasí v tomto týdnu pro české území. Proč se nad tuzemskem právě v této době usadila mlha jako z hororu od Stephena Kinga?

Litva začne sestřelovat meteorologické balony, které na její území pronikají z Běloruska a opakovaně tam narušily leteckou dopravu. Podle agentury Reuters to oznámila premiérka Inga Ruginienéová. Litevské úřady z incidentů obviňují běloruské pašeráky cigaret, kteří podle nich kontraband posílají v malých horkovzdušných balonech. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Po více než čtvrtstoletí se na vrchol Pradědu v Jeseníkách vrátila profesionální meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Přesunula se tam ze Šeráku kvůli lepším technickým podmínkám a rozšíření měření o kvalitu ovzduší. Důležitá budou i měření srážek pro hydrologické předpovědi.

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.

V pátek začínají letní prázdniny a s nimi i doba dovolených a výletů jak po Česku, tak i do zahraničí. Současně jde o období, kdy se meteorologové potýkají se zvýšenou četností dotazů, jaké počasí v té které oblasti a v daném čase bude, kdy si vzít dovolenou a podobně.

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.

Intenzivnější bouřky hrozí na celém území republiky také v neděli, podle aktuální výstrahy meteorologů mohou být silnější než ty, které mají dorazit během sobotního odpoledne. Bouřky po oba víkendové dny doprovodí nárazový vítr, přívalové srážky i kroupy. Bouřkové počasí zřejmě vydrží i začátkem příštího týdne.

Průběh letošní zimy v Česku zatím milovníky sněhu a mrazivého počasí zřejmě moc netěší. Opakující se vpády teplého vzduchu omezují délky studených období spíš jen na několik dnů. To rozsáhlé oblasti Spojených států naopak zažívají od začátku roku teplotně výrazně podprůměrné počasí. Kvůli změně tryskového proudění tam mohou padat teplotní rekordy, zejména v jižních státech, kam začne pronikat chladný vzduch z Arktidy.