Obrana

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.

Povinná vojenská služba žen je jen otázkou času, protože v budoucnu nebude dostatek mužů, uvedla ředitelka Agentury pro obranné zdroje (KRA) Anu Rannaveskiová.

Konflikty odhalily zranitelnost evropské sítě civilních krytů. Řada zemí se nyní inspiruje ve Finsku, které vybudovalo v podzemí rozsáhlé prostory, jež využívá jako bazény či hřiště. Helsinky už navštívili zástupci Ukrajiny, EU či států Perského zálivu. Budovat takové kryty je ale drahé a soukromí developeři se změnám mnohdy brání. Desítky miliard eur plánuje nalít do nových bunkrů Německo. V Česku stálých krytů ubývá, k dispozici jsou ale i ty improvizované.

V nadcházejících týdnech převezme 1. německo-nizozemský sbor (1GNC) v obranných plánech NATO roli taktického velitelství. Podle lotyšského ministerstva obrany bude řídit alianční aktivity na východním křídle, konkrétně v Lotyšsku a Estonsku.

Prezident Petr Pavel se v Estonsku setkal se svým protějškem Alarem Karisem. Oba státníci vyzdvihli stejné historické zkušenosti s Ruskem a úzké vztahy mezi oběma zeměmi. Pavel s nejvyššími představiteli Estonska hovořil o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s ruskou hrozbou nebo o možnostech rozšíření spolupráce v kybernetické bezpečnosti. Český prezident je na státní návštěvě Estonska po dvaceti letech.

Minulou středu zažila Litva dvě hodiny, jaké ve své novodobé historii nepamatuje. Do vzdušného prostoru země podle podezření vletěl dron, což úřady přimělo poprvé v nedávné historii vyhlásit letecký poplach a vyzvat obyvatele, aby se ukryli.

Sněmovní výbor pro obranu jednomyslně podpořil Miroslava Hlaváče do funkce náčelníka generálního štábu. Hlaváč by měl být jmenován ke 30. červnu, uvedl pro ČT ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Oficiálně se ujme funkce 1. července. Na výboru pro obranu řekl, že chce budovat moderní armádu, která bude plnit spojenecké závazky. Mezi jeho priority patří mimo jiné těžká brigáda.

Každý ze spojenců musí plnit své závazky, jsou nutností pro obranu i odstrašení. Při středeční návštěvě základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku to řekl vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich. S dosluhujícím náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou se shodli, že Evropa musí převzít za svoji obranu víc zodpovědnosti. Pro Česko to mimo jiné znamená mít těžkou brigádu. Podle Řehky by toho Česko mělo dosáhnout v roce 2032.

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.

Nové plány NATO na obranu východního křídla – jak v krizi aktivovat záložní jednotky a odstrašit protivníka – má prověřit cvičení. Součástí jsou rychlé přesuny napříč Evropou. Manévrů na Slovensku pod španělským velením se zúčastní skoro tři tisíce vojáků ze sedmi zemí. Česká armáda tam vyslala prapor z Tábora. Kolony doprovází vojenská policie, přesto řidiči pandurů musí dávat pozor, aby stihli včas zabrzdit. Aliance posílila jednotky podél celého východního křídla. Té na Slovensku velí Španělé, Česko tam má s pandury aktuálně druhý nejsilnější kontingent.

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.

Velitel lotyšských Národních ozbrojených sil oznámil záměr provést širší transformaci armády, včetně přezkumu její struktury. Některé změny by podle pořadu lotyšské televize LTV De Facto mohly být do stávajícího plánu rozvoje armády zapracovány už do letošního podzimu. K tomu by však byla nezbytná funkční vláda.

Lotyšská premiérka Evika Siliňová ve čtvrtek oznámila, že podala demisi, což znamená odstoupení celé vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse ze strany Progresivní, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.

Polsko jedná s USA o navýšení počtu amerických vojáků na svém území. Ve hře je několik variant jejich rozmístění, uvedl náměstek polského ministra obrany Pawel Zalewski. V Bruselu zároveň prohlásil, že Varšava je připravena investovat do potřebné infrastruktury.

Přezbrojení dělostřelectva české armády se komplikuje. Výroba a dodávky nových děl Caesar mají totiž zpoždění. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) řekl České televizi, že v současné chvíli není jasné, kdy k jejich převzetí dojde. Vojáci je přitom měli přebírat od dubna. Nepodařilo se zatím odstranit všechny nedostatky. Česko už zaplatilo na zálohách přes sedm miliard, tedy většinu ceny.

Vláda má v pondělí rozhodnout o zřízení postu zmocněnce pro plnění závazků vůči Aliancii, kterým se má stát bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Ten říká, že může Česku pomoci zkušenostmi z NATO i z domácí obranné politiky. Opozice ale novou funkci označuje za zbytečnou trafiku a upozorňuje, že potřebné odborníky už má ministerstvo obrany i české zastoupení v Bruselu. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá, že by šlo o „koryto“, Landovský má podle něj radit bez nároku na další plat.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou má od 9. do 11. května platit třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně příměří potvrdil a později tak učinila i Moskva. Klid zbraní má zahrnovat také výměnu tisícovky zajatců na každé straně. Oznámení přišlo po vzájemných obviněních Kyjeva a Moskvy z porušování dřívějšího jednostranného příměří vyhlášeného Ruskem kvůli oslavám konce druhé světové války.

Vláda Andreje Babiše (ANO) brzy splní závazek Aliance dát na obranu dvě procenta HDP, ideální by to bylo už v letos. V Interview ČT24 to uvedl budoucí vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský, který chce zabránit „resortismu“. Na summit do Ankary by podle něj měl jet předseda vlády – zažil však i summity, kde se vystřídali prezident a premiér. Klíčový je národní konsenzus, míní Landovský. Spojenci podle něj spor vnímají jako „kuriozitu do kuloárů druhé kategorie“. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Prezident Petr Pavel chce po pátečním jednání společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) oznámit, že se červencového summitu NATO v Turecku zúčastní oba, jinak je připraven podat kompetenční žalobu. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož části ve středu zveřejnil Deník N. Prezident také uvedl, že na summit pojede každopádně, připustil tedy cestu po vlastní ose. S Babišem chce v pátek také dojednat pravidelné schůzky. Pavel usiluje o vedení delegace na summitu, premiér už dříve řekl, že považuje za nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací.

Drtivá většina Čechů se považuje za vlastence, v aktuálním průzkumu agentury Median se tak označilo 91 procent dotázaných. Současně se více než polovina občanů přiklání k názoru, že obranu vlasti mají zajistit profesionální vojáci a armáda, zatímco podle zhruba třetiny respondentů je morální povinností každého občana aktivně se zapojit do obrany své země.

Rostoucí napětí ve světě a ochlazení vztahů s Washingtonem žene Kanadu do náruče Evropské unie. Vzájemné obchodní i bezpečnostní vazby sílí a vyvstala i otázka, zda by se Ottawa mohla v budoucnu k bloku připojit. Někteří experti tvrdí, že Kanada je, co se hodnot a politik týká, ve skutečnosti „evropská“, změny smluv by však byly nutné. Ottawa zatím ideu odmítá, podle průzkumů by ji nicméně zvážila většina Kanaďanů.