Obrana

Kyjev testuje novou zbraň určenou k sestřelování dronů a v noci na úterý provedla úspěšný zásah. V úterním večerním hlášení to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Spojené státy přesouvají miliony dolarů z vojenské pomoci určené zemím v Evropě, včetně Slovenska, a na Blízkém východě do latinskoamerických zemí s konzervativními vládami nakloněnými prezidentovi Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo zahraničí o tom v úterý podle agentury AP informovalo Kongres.

Evropská komise v pátek schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard korun) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je může využít mimo jiné na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala Komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun).

Varšava pokračuje v rozsáhlém posilování své obrany a modernizaci armády. Novou vojenskou techniku představilo také na mezinárodním veletrhu obranného průmyslu v Kielcích, kde firmy uzavřely další kontrakty včetně těch s českými podniky. Varšava vydává na obranu téměř pět procent HDP a investice zdůvodňuje především rostoucí hrozbou ze strany Ruska.

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).

Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi tisíc střel do protivzdušných systémů Patriot. V úterý to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.

Indie chce v rámci megaprojektu za miliardy dolarů vybudovat na odlehlém tropickém ostrově Velký Nikobar u Malackého průlivu letiště, přístav, elektrárny a infrastrukturu pro posílení cestovního ruchu. Podle Dillí i expertů se tak snaží posílit obranu a ekonomiku země a čelit vzestupu Číny v regionu. Plán čelí ostré kritice ze strany ekologů, indické opozice i OSN, kteří se obávají o osud původních obyvatel a endemických druhů.

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Rusko v poslední době ve velkém útočí na Ukrajinu modernizovanými drony s proudovým pohonem. Moskva je využívá mimo jiné pro nový způsob teroru vůči Kyjevu, který už týden čelí téměř nepřetržitým náletům. Drony s proudovým pohonem jsou rychlejší než starší typy a obtížněji sestřelitelné. Napadená země proto zatím stále hledá účinný způsob obrany.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje.

Letos má studium na litevské Vojenské akademii generála Jonase Žemaita zahájit rekordních 170 kadetů, stále více mladých lidí se rozhoduje pro kariéru vojenského důstojníka, uvedla akademie ve čtvrtek.

Ministerstvo obrany příští rok pravděpodobně dostane 191 miliard korun, což je o 36 miliard více než letos. Kam přesně peníze půjdou? „Je to do našich priorit. Tou první je samozřejmě personál. To znamená, že můžeme pokračovat v současném tempu doplňování personálu do Armády České republiky (AČR). Dále budeme pokračovat ve velkých modernizačních projektech. Chceme také silně posílit výstavbu a investice do infrastruktury AČR,“ vyjmenoval v Interview ČT24 vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort podle něj bude chtít investovat i do další priority, kterou je podle ministra protivzdušná obrana státu. „To znamená do dalších systémů, které zajistí naplnění této bezpečnostní potřeby České republiky,“ dodal. Zůna v pořadu moderovaném Terezou Kručinskou hovořil také o výdajích na obranu v dalších letech, o nové armádní koncepci nebo o tom, jak nalákat nové vojáky.

Ukrajina obdržela od Spojeného království a Francie kladné odpovědi ohledně předání technologií a licencí potřebných k výrobě střel dlouhého doletu SCALP / Storm Shadow. Technické týmy se nyní musí dohodnout na harmonogramu realizace projektu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s estonským prezidentem Alarem Karisem, informoval zpravodaj stanice Suspilne Ukraine.

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhena Chmary ministrem obrany, informuje web RBK-Ukrajina. O něco dříve poslanci odhlasovali opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Podle serveru pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312. Konec vládní služby předchozího ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolal v zemi pouliční protesty.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.

Do české armády už letos nastoupilo nebo má rozhodnutí o nástupu 2997 lidí, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na slavnostní přísaze ve Vyškově. Armáda původně plánovala letos přijmout 2250 lidí. Klíčové období pro nábor resort čeká na podzim. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že armáda má zajištěno financování na úrovni dvou procent HDP a že vláda rozpočet na příští rok schválí do konce září. K 1. srpnu sloužilo v ozbrojených silách podle Babiše 30 907 vojáků.

„Jsem pevně přesvědčený o tom, že v roce 2027 budeme pevně nad dvěma procenty (HDP) a už tam zůstaneme,“ prohlásil k výdajům na obranu vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie na resortu obrany Jakub Landovský. Splnit závazek NATO vydávat dvě procenta HDP na obranu se dle Landovského, který se odkazoval i na premiéra Andreje Babiše (ANO), již v letošním roce nejspíše nepodaří. „Evropa, v úleku z bezpečnostní situace okolo sebe, rozhodla, že obranné výdaje se nebudou počítat do dlužních limitů, které mají evropské státy nakázané,“ poznamenal dále v Interview ČT24. Dle něj je důležité investovat kromě fyzické infrastruktury také do té kybernetické. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Ukrajinští váleční veteráni učí zájemce v Česku létat s FPV drony. Ty umožňují pilotům pohled na terén z ptačí perspektivy, tedy tak jako by seděli přímo uvnitř létajícího stroje. Kurzy pořádá organizace Strong Europe, která se snaží přenášet zkušenosti z obrany Ukrajiny proti Rusku. Zapojili se lidé z bezpečnostní komunity i laici. K jejich motivům patří například snaha být připravený pro případ nebezpečí a umět se zapojit do obrany státu. Někteří přitom zdůrazňují, že není jejich stylem utéci ze země v případě války, jako to hlásají jejich známí.