Piráti

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).

Poslanec za Motoristy a někdejší velvyslanec Karel Beran se vzdal mandátu poslance. Učinil tak notářským zápisem, uvedl předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). V dolní komoře by Berana podle volebního serveru mohl nahradit jihlavský podnikatel ve stavebnictví a provozovatel čerpacích stanic Libor Forman. Jde o šestou výměnu v poslaneckých lavicích v tomto volebním období.

Poslanci v pátek v závěrečném kole řešili novelu zákona o podpoře bydlení. Ta zahrnuje mimo jiné přesun části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí z obcí na úřady práce. K hlasování o předloze se ale zákonodárci v pátek nedostali. Po 14:00 pak měli pokračovat ve druhém kole projednávání koaliční novely stavebního zákona, které přerušili ve čtvrtek v noci. Schůze však byla krátce před 14:20 přerušena do středy 3. června.

Sněmovna ve čtvrtek večer přerušila projednávání koaliční novely stavebního zákona, která má především urychlit stavební řízení. Na návrh poslankyně ANO Evy Fialové přerušila druhé čtení do pátečních 14:00. Čtvrteční debata trvala asi tři hodiny, středeční jednání o předloze asi čtyři hodiny. Poslanci ve čtvrtek probrali také malou část písemných interpelací na členy vlády. Dále se zabývali mimo jiné novelou, která by měla přispět ke zlepšení podmínek pro nakládání se všemi druhy baterií.

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.

Poslanci ve středu schválili řešení takzvaných uzamknutých klientů. Důchodci, kteří si před rokem 2023 založili spoření na penzi, ho budou moci bez sankce ukončit. Poslanci pak naplnili 13člennou vyšetřovací komisi, která se bude zabývat kauzou Dozimetr. Neúspěch nominantů opozičních stran do funkcí volených sněmovnou rozhořčil předsedu klubu Marka Bendu, který následně požádal o svolání politického grémia. Zákonodárci také hovořili o novele stavebního zákona, kvůli nízké účasti předsedající projednávání přerušil.

Poslanci nezvolili ve středečním prvním kole tajné volby nominantku opozičního hnutí STAN Barboru Urbanovou místopředsedkyní sněmovny. Poslední volné místo ve vedení dolní komory tak zůstává nadále neobsazené. Urbanová je v nynější volbě jedinou kandidátkou, v dalších dnech se uskuteční druhé volební kolo.

Sněmovna v úterý večer odsouhlasila snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Koaliční novelu dříve odmítl Senát. Schůzi dlouho vyplňovali převážně zástupci opozice, podle nichž by se dolní komora měla věnovat spíše například řešení střetu zájmů premiéra či jiným agendám, které zároveň navrhovali zařadit do programu. K hlasování o něm se komora dostala až po téměř sedmi hodinách.

Veřejnoprávní média zřejmě nečeká tolik změn, kolik plánovalo ministerstvo kultury. Koaliční politici připustili, že jim půjde pouze o financování. O přesunu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet má kabinet jednat v půlce června – až budou vypořádané všechny připomínky. Vedení médií společně s odbory a iniciativou Veřejnoprávně zároveň kritizují nový poslanecký záměr výrazně zkrátit příjmy obou institucí. Ve společném stanovisku znovu odmítly i zmíněný ministerský návrh.

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) musí být vyřešen, nebo na tom bude Česko bito, uvedl předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel v souvislosti s doptáváním se Evropské komise na řešení premiérova střetu. Podle Pirátů by měl stát okamžitě přestat vyplácet dotace firmám spojeným s Babišem. Podle šéfa ODS Martina Kupky se ukazuje, že premiér je ekonomickým parazitem na úkor tuzemských daňových poplatníků. Babiš však vzkázal, že střet zájmů vyřešil. Úředníci v Bruselu podle něj jen reagují na „posedlost“ opozice.

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.

Rusko v pondělí ohlásilo údery proti Kyjevu, které mají údajně cílit na vojensko-průmyslová zařízení, velitelská stanoviště a vládní budovy. Moskva svůj záměr zdůvodňuje pátečními ukrajinskými útoky na cíle v Ruskem okupované Luhanské oblasti. Kyjev se přitom cílem ruského bombardování stal už o víkendu – ve městě a bezprostředním okolí při něm zahynuli čtyři lidé, sto dalších utrpělo zranění. Podle poslance Radka Kotena (SPD) nelze vyloučit, že za stupňováním útoků ze strany Ruska stojí ve skutečnosti frustrace Kremlu z toho, že na frontě nepostupuje tak, jak by si představovalo. Uvedl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) situace na frontě hraje spíše ve prospěch Ukrajiny. Podotkl také, že ukrajinská armáda například v oblasti moderních technologií výrazně posiluje.

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.

Na tři stovky připomínek se sešlo k návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií. Ministerstva předloze vytkla nejasnosti nebo legislativní chyby, ale i samotný záměr převést Českou televizi a Český rozhlas pod státní rozpočet bez jasného odůvodnění. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) je připravený provést úpravy. Podle opozice má zákon tolik chyb, že oprava není možná.

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.

Sněmovna ve čtvrtek odpoledne přijala vládní usnesení, které odmítá konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně. Text vyzval organizátory akce, aby od jejího konání ustoupili, což zástupci pořadatelských organizací odmítli. Poslanci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 se čtvrtečního jednání dolní komory na protest nezúčastnili. V lavicích na místech lidovců byl transparent se vzkazem: „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte“.