Rusko

Sportovní arbitrážní soud (CAS) rozhodl, že ruské týmy se mohou s okamžitou platností znovu účastnit hokejových šampionátů. Mezinárodní federace IIHF s tímto verdiktem nesouhlasí, ale hodlá ho respektovat. Uvedla to na svém webu. S rozhodnutím nesouhlasí také čeští politici. Ministr Boris Šťastný (Motoristé) zašle CAS protest.

V ukrajinském městě Olešky, které je obsazené ruskou armádou, v pátek dopoledne začala evakuace obyvatel. Vyplývá to z prohlášení ukrajinských a ruských činitelů. Do frontového města se společně vypravili ombudsmani Ukrajiny a Ruska – Dmytro Lubinec a Jana Lantratovová. Umožnilo to několikadenní lokální příměří zprostředkované americkou první dámou Melanií Trumpovou. Cílem je dopravit do odříznutého města humanitární pomoc a umožnit evakuaci civilistů. Jde o první takový počin za celou dobu této války, píše Reuters.

V ruské Samarské oblasti hoří po dronovém útoku rafinerie v Novokujbyševsku. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) jde zřejmě o první ukrajinský úder na ruské ropné zařízení od 15. října. Ruský vzdušný útok v noci na pátek zabil v Kyjevě jednoho člověka a dalšího zranil, oznámila správa města. V Charkově zasáhli Rusové nákupní středisko, na místě jsou zranění.

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to v noci na pátek SEČ list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Opoziční ruské médium Novaja gazeta po více než třech desetiletích existence oznámilo svůj konec. Odůvodnilo to tlakem ze strany ruských úřadů a bezpečnostních složek. V prohlášení na svém webu píše, že činnost ukončí 9. listopadu. O něco dříve vyšlo najevo, že redakce musí opustit budovu, kde sídlila téměř třicet let.

Nejrůznějších krizí – od přírodních katastrof po hrozbu hybridních útoků – v Evropě v posledních měsících výrazně přibývá. Brusel se proto snaží posílit svou schopnost rizika předvídat a rychle a účinně na ně reagovat. V novém rozpočtu na to Evropská komise chce vyčlenit dva biliony eur (přibližně 49 bilionů korun), trojnásobek oproti současnému stavu. V rozhovoru pro Horizont ČT24 to potvrdila evropská komisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová.

Ruský dronový útok na železniční stanici v Dnipru zabil čtrnáct lidí a dalších čtrnáct zranil, oznámil náčelník správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Černihiv, Kremenčuk a Bileňke zabily nejméně šest lidí. Ukrajina v noci zasáhla dronovými útoky chemické závody v Baškortostánu a Tulské oblasti, včetně továren spojených s ruským vojenským průmyslem, píše web Kyiv Post. Rusko tvrdí, že jeho protivzdušná obrana zničila přes noc rekordních 1214 ukrajinských dronů, na řadě letišť v zemi včetně Moskvy byl přechodně omezen provoz. Kyjev situaci zatím nekomentoval a tvrzení ruských úřadů nelze nezávisle ověřit.

V ukrajinských Oleškách platí od úterý dosud neporušené příměří. Město, v němž zůstalo pouze osm procent z původního počtu obyvatel, musí ještě před plánovanou evakuací projít odminováním. Již nyní však panují obavy z toho, že Moskva evakuační trasy povede přes ní okupovaná území či přímo do Ruska, kde budou muset odcházející lidé zůstat. Příměří v Oleškách sice podle expertů neznamená průlom v jednání o konci ruské agrese, nicméně může posloužit jako modelový příklad pro další menší města.

Nejméně jeden člověk zahynul a další čtyři utrpěli zranění při ruském útoku na Charkov. Ruský úder zabil civilistu i na západě Ukrajiny. Ukrajinské drony naopak útočily na chemický závod Azot v Novomoskovsku v Tulské oblasti. Jedná se o jedno z největších zařízení tohoto druhu v Rusku. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že je zatím předčasné hovořit o třístranné americko-rusko-ukrajinské schůzce v Abú Dhabí.

Tři námořní drony, tedy bezposádková plavidla, ve středu zasáhly kontejnerovou nákladní loď u černomořského pobřeží Bulharska, oznámil bulharský ministr obrany. Jde o další incident v řadě podobných událostí na východním křídle Severoatlantické aliance, napsala agentura AP. Zatím není zřejmé, kdo stál za útokem na řeckou kontejnerovou loď, která plula pod liberijskou vlajkou v bulharské výlučné ekonomické zóně, poznamenala agentura Reuters.

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.

V ulicích Bělehradu se z neděle na pondělí slavilo vítězství studentské kandidátky, která v parlamentních volbách získala 52,9 procenta hlasů a ukončila vládu Aleksandara Vučiće. Jeho Srbská pokroková strana (SNS) obdržela 38,8 procenta hlasů. Studentské hnutí nyní stojí před novou výzvou: sestavit vládu a převzít odpovědnost za řízení země.

Rusko-čínská spolupráce v Arktidě sílí. Země budují Polární hedvábnou stezku a jednají o společném rozvoji ruských přístavů, námořního výzkumu a výměně technologií. Severní mořská trasa v době zablokovaných úžin kvůli konfliktu na Blízkém východě vzkvétá. Západ rusko-čínská osa znepokojuje – Moskva provozuje na severu desítky ledoborců a svou část Arktidy militarizuje. Peking zase v regionu významně investuje, přičemž jeho vědecké stanice budí obavy z dvojího užití. Evropská unie představila novou strategii, jež počítá s navýšením počtu ledoborců, vznikem Centra pro námořní bezpečnost či důslednějším monitoringem ruské stínové flotily v Arktidě.

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe v úterý jednali po telefonu s ruským vládcem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedla v prohlášení Stubbova kancelář. „Diskuse byla otevřená a věcná,“ doplnila. Po telefonátu s Putinem hovořili Stubb a Störe i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

V ukrajinském městě Olešky začalo platit lokální příměří mezi Ukrajinou a ruskými invazními jednotkami. Potrvá do 1. listopadu, uvedl hlavní ukrajinský vyjednavač Davyd Arachamija. Klid zbraní má umožnit dodat strádajícím lidem v okolí města potraviny a léky, případně zajistit jejich evakuaci. Město leží u frontové linie. Mezitím čelilo ukrajinské hlavní město Kyjev dalšímu nočnímu raketovému útoku ze strany Ruska.

V Kyjevě se v pondělí večer ozvaly silné výbuchy, podle starosty Vitalije Klyčka si vyžádaly jednu oběť a pět zraněných. Ruské útoky na Ukrajinu si v noci na pondělí a během dne vyžádaly několik mrtvých a raněné, informovaly tamní úřady. Rusko tvrdí, že také čelilo dronovým útokům.

Rusko útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu podniká v souladu se svojí politikou, jejímž záměrem je připravit civilní obyvatelstvo o nezbytné dodávky energie a způsobit mu utrpení, uvádí vyšetřovací komise pro Ukrajinu Rady OSN pro lidská práva. Úmyslnými útoky na civilní objekty se ruské úřady podle zprávy vyšetřovací komise dopouštějí válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Se začátkem nové topné sezony ruská armáda útoky na energetické objekty na Ukrajině zesílila.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Bolsonaro se však chce domáhat zrušení nedělních voleb. Lulovi mezitím k vítězství pogratulovala řada světových lídrů.

Ukrajina na případných mírových rozhovorech s Ruskem a USA nebude souhlasit s omezením početnosti svých ozbrojených sil, ani s poválečnou neutralitou. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN-Tyždeň.

Mezinárodní vzpěračská federace (IWF) udělila jako první federace olympijského sportu od začátku ruské války na Ukrajině v roce 2022 pořadatelství mistrovství světa Rusku. IWF v neděli oznámila, že v Moskvě se bude konat šampionát v roce 2030.

Rusko jen za tento týden proti Ukrajině použilo na 1600 klouzavých bomb, 48 střel různých typů včetně balistických raket a téměř 2300 dronů, uvedl dle agentury DPA v neděli prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Takto podle něj Moskva reaguje na diplomacii a na ukončování své izolace. Agresor v neděli zaútočil například na bytový dům ve Vinnycji, zraněno bylo šest lidí.

Rusko uvedlo, že v noci na sobotu drony zasáhlo ukrajinský přístav Čornomorsk a nákladní loď směřující do Oděsy. Informuje o tom agentura Reuters. Ukrajina informovala o zásahu petrochemické továrny v ruské Samarské oblasti či průmyslové zóny v Omsku. K systémům Starlink a Starshield, které Kyjev v bojích využívá, má země obnovený přístup bez omezení rychlosti, oznámil v sobotu odpoledne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který tak potvrdil dřívější informace médií.

Satelitní systém Starlink už nad Ukrajinou funguje bez omezení, potvrdil v sobotu prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev si víc než týden stěžoval na výpadky, které Ukrajincům komplikovaly obranu před ruskými raketami a drony. Lidé ve městech mezitím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci po svém – v Záporoží jim pomáhají detektory dronů, roste zájem i o kurzy první pomoci.