Rusko

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody, dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Tamní diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. V reakci Bukurešť uzavřela ruský konzulát. Útok odsoudilo NATO i unijní představitelé.

Ruští vědci vyvíjejí genovou terapii zaměřenou na zpomalení buněčného stárnutí, oznámila minulý měsíc tamní vláda. Výzkum zahrnuje například 3D tisk orgánů nebo chov zvláštního plemene prasat. Iniciativu ruského vládce Vladimira Putina pro dlouhověkost, do které vláda investuje v přepočtu přibližně 26 miliard dolarů (přes 540 miliard korun), rozebírá v rozsáhlé analýze deník The Wall Street Journal (WSJ).

Konflikty odhalily zranitelnost evropské sítě civilních krytů. Řada zemí se nyní inspiruje ve Finsku, které vybudovalo v podzemí rozsáhlé prostory, jež využívá jako bazény či hřiště. Helsinky už navštívili zástupci Ukrajiny, EU či států Perského zálivu. Budovat takové kryty je ale drahé a soukromí developeři se změnám mnohdy brání. Desítky miliard eur plánuje nalít do nových bunkrů Německo. V Česku stálých krytů ubývá, k dispozici jsou ale i ty improvizované.

Útoky ukrajinských dronů stále více komplikují Rusům zásobování nelegálně anektovaného Krymu. Okupační správa Chersonské oblasti kvůli tomu omezila provoz na jedné části hlavní silnice spojující Krym přes okupovaný východ Ukrajiny s Ruskem. Ukrajinské drony komplikují invazním vojskům rovněž provoz na silnici z přístavního Mariupolu do Doněcku.

I Estonsko posiluje svou obranu. Země například zabezpečuje východní hranici. Hlavně kvůli ruským provokacím, které v posledních měsících nabraly na intenzitě. Estonskou obrannou linii navštívil prezident Petr Pavel. Armáda s budováním opevnění začala loni. Region v posledních dnech čelí pravidelným provokacím. Bezpilotní letouny hned několikrát narušily vzdušný prostor nejen Estonska, ale i okolních států. „Nebudeme tolerovat narušení našeho vzdušného prostoru, stejně jako by Rusko netolerovalo, kdybychom jeho vzdušný prostor narušovali my,“ sdělil prezident.

Švédsko daruje Ukrajině šestnáct starších bojových letounů Gripen verze C/D a prodá až dvacet strojů v nejmodernější verzi E/F za 2,5 miliardy eur (60,72 miliardy korun). Informují o tom agentury s odvoláním na úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek přicestoval do Švédska, kde jednal s čelnými představiteli tamní vlády a zbrojního průmyslu.

Ruský útok na ukrajinskou Sumskou oblast si vyžádal dvě oběti, píše Ukrajinska pravda. Agresor během noci na čtvrtek zaútočil na Ukrajinu 147 drony a balistickou raketou Kinžal, informovala na telegramu ukrajinská protivzdušná obrana. Rusko tvrdí, že zlikvidovalo 62 ukrajinských bezpilotních letounů. Kyjev se od února 2022 brání plnohodnotné agresi Moskvy a součástí bojů jsou dronové útoky obou stran konfliktu.

Zpráva neziskové organizace UN Watch odhalila rozsáhlé vměšování autoritářských států do práce zvláštních zpravodajů OSN. U každého pátého z nich vyšetřování poukázalo na přijímání vysokých finančních obnosů a vstřícné vystupování vůči dárcovským zemím. Někteří zpravodajové tak prosazují agendu zemí, jako je Rusko, Čína nebo Katar. OSN se zatím nevyjádřila.

V Česku jsou aktuálně někteří z tvůrců dokumentárního projektu Generace Nika, který od roku 2024 umožňuje mladým Ukrajincům filmovat autentické příběhy o dospívání během války – například v Charkově či Chersonu. V tuzemsku pořádají besedy na školách, kde své filmy promítají a diskutují se svými vrstevníky, přiblížil ve Studiu 6 autor projektu Vojtěch Hönig. Členka týmu Generace Nika Tija Byčchidžy se svěřila, že se divila, že školáky téma tak moc zajímalo. Na filmovém festivalu ve Zlíně zároveň proběhne za několik dní premiéra krátkého filmu Nezvaný natočeného v rámci projektu v ukrajinském Čuhujivu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států požádal o dodání dalších raket pro protivzdušnou obranu. Těch má Ukrajina kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí. O dopise ve středu informovaly tiskové agentury AFP a Reuters. Ukrajina se pátým rokem brání plnohodnotné ruské vojenské invazi.

Nejméně pět lidí zabily ruské útoky na část Doněcké oblasti ovládané Ukrajinou. Ruská vojska při ostřelování Chersonu zasáhla rodinu na dětském hřišti: otec byl zabit, matka a dvě dcery ve věku tří a šesti let utrpěly zranění. Rusko také podniklo rozsáhlý útok na město Černihiv, v přilehlém regionu zabil úder Moskvy nejméně jednoho člověka. Ukrajina své údery mířila na vojenské cíle, podle ruských úřadů ale zasáhla také některé obce.

Prezident Petr Pavel se v Estonsku setkal se svým protějškem Alarem Karisem. Oba státníci vyzdvihli stejné historické zkušenosti s Ruskem a úzké vztahy mezi oběma zeměmi. Pavel s nejvyššími představiteli Estonska hovořil o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s ruskou hrozbou nebo o možnostech rozšíření spolupráce v kybernetické bezpečnosti. Český prezident je na státní návštěvě Estonska po dvaceti letech.

Minulou středu zažila Litva dvě hodiny, jaké ve své novodobé historii nepamatuje. Do vzdušného prostoru země podle podezření vletěl dron, což úřady přimělo poprvé v nedávné historii vyhlásit letecký poplach a vyzvat obyvatele, aby se ukryli.

Každý ze spojenců musí plnit své závazky, jsou nutností pro obranu i odstrašení. Při středeční návštěvě základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku to řekl vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich. S dosluhujícím náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou se shodli, že Evropa musí převzít za svoji obranu víc zodpovědnosti. Pro Česko to mimo jiné znamená mít těžkou brigádu. Podle Řehky by toho Česko mělo dosáhnout v roce 2032.

Oksana Zabužko patří k nejpřekládanějším současným ukrajinským spisovatelkám. V češtině vyšlo několik jejích knih, nově získala překlad esej Nejdelší z cest. V ní se autorka zabývá počátky války Ruska proti Ukrajině a tím, jakou roli v takové situaci zastává literát.

Moskva zjednodušila pravidla pro získání ruského občanství obyvatelům Podněstří, moldavského regionu ovládaného Kremlem podporovanými separatisty. Tuto politiku takzvané pasportizace Rusko aplikuje i v okupovaných částech Ukrajiny či Gruzie. Analytici upozorňují, že jde o další krok k destabilizaci okolního regionu. Podle Kišiněva a Kyjeva chce Kreml tímto způsobem rekrutovat více vojáků pro svou válku proti Ukrajině.

Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se snížil na polovinu – z loňských osmnácti na devět, napsal v úterý deník Financial Times (FT) s odvoláním na prohlášení prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů pro ni ale představuje obtíže. Vláda dle premiéra Andreje Babiše (ANO) dává přednost českým občanům. Podle resortu obrany jsou pro letošek zatím uzavřené smlouvy na milion kusů velkorážní munice pro Ukrajinu, napsal později Reuters. Pavel věří, že se iniciativě podaří letos dosáhnout stejných čísel jako loni.

Evropská unie, Německo, Norsko a Nizozemsko si předvolaly ruské zástupce kvůli pondělní výhrůžce systematickými údery na Kyjev a výzvě, aby cizinci ukrajinskou metropoli opustili. Rusko zesiluje tlak i na bojišti a dál destruuje Donbas, jehož získáním Moskva podmiňuje ukončení války. „Zóna smrti“, kde útoků přibývá, se rozšiřuje. Mnozí už dnes počítají s tím, že na podzim budou města neobyvatelná. Na místě natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.

Telegramový účet metropolity ruské pravoslavné církve Ilariona, zadrženého v Česku v souvislosti s převozem zakázaných látek, tvrdí, že duchovní byl propuštěn. Účet dále uvádí, že obvinění proti Ilarionovi úřady nevznesly. Rusko předtím předalo českému diplomatovi proti zadržení duchovního důrazný protest.

Ukrajinské koordinační centrum pro zacházení s válečnými zajatci oznámilo spuštění webu, který má odhalovat ruský systém náboru cizích státních příslušníků do války proti Ukrajině. Informoval o tom Koordinační štáb.

Mrakodrap Trump Tower, jehož výstavba se plánuje v gruzínském hlavním městě Tbilisi, má být postaven na pozemku, jehož spoluvlastníkem je syn zakladatele vládnoucího Gruzínského snu Bidziny Ivanišviliho, na kterého USA dříve uvalily sankce. Vazby mezi konglomerátem Trump Organization a Ivanišviliho rodinou vyvolávají obavy ohledně střetu zájmů, píše britský deník The Guardian.