Sociální sítě

Extrémní horka v Africkém rohu decimují stáda velbloudů, která jsou pro místní obyvatele zásadním zdrojem obživy. Afrikanistka Linda Piknerová v podcastu zahraniční redakce ČT rozkrývá, jak environmentální krize mění bezpečnostní mapu kontinentu. S moderátorkou Hanou Scharffovou probírá také souboj Ruska a Ukrajiny o vliv v afrických státech a roli sociálních sítí nebo fotbalu v moderní geopolitice.

Mnozí teenageři po celém světě tráví každý den dlouhé hodiny na sociálních sítích. Současně přibývá u mladých lidí příznaků ADHD. Vědce zajímalo, jestli mezi tím nemůže být nějaká souvislost.

V Česku je nejvíce lidí s poruchou příjmu potravy v historii měření, počet hospitalizovaných loni poprvé přesáhl deset tisíc. Podle průzkumů je ale těch, kteří mají problémy s jídlem, asi čtyřikrát tolik. Smrtí nemoc skončí zhruba v deseti procentech případů. Nejrizikovější skupinou jsou mladé dívky, i když přibývá lidí ve středním a starším věku. Raketový narůst přinesly covidové roky, číslo se ale nadále zvyšuje. Podle odborníků je důvodem hlavně užívání sociálních sítí a nejistá doba. „Sociální sítě, které nám ukazují virtuální realitu, jak člověk má vypadat nebo co si má myslet, vedou k tomu, že se k tomu vztahují lidé ve vývoji,“ říká vedoucí pražského centra poruch příjmu potravy Hana Papežová.

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.

Evropská komise (EK) předběžně shledala, že čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Nedostatečně podle ní chrání nezletilé v on-line prostředí. Společnosti hrozí vysoká pokuta.

Vláda v pondělí schválila zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách. V platnost má vejít v září příštího roku. Dosud školy rozhodovaly o zákazu dobrovolně samy. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se ukázalo, že nařízení přispívá k lepší komunikaci mezi žáky i lepší koncentraci. Někteří odborníci však vyjadřují pochybnosti, jak se plošný zákaz bude vymáhat. Návrh kritizuje i dětský ombudsman Martin Beneš, podle něhož se neřeší příčina, ale jen následek. K plošným restrikcím už přistoupila řada států EU.

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan byli v noci na neděli zadrženi federálními úřady v Miami. Informovala o tom agentura AP. Britská prokuratura již požádala o vydání bratrů kvůli obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Bratři se měli z těchto činů provinit v období od července 2010 do srpna 2017.

Panel expertů dokončil pro Evropskou komisi (EK) zprávu, na jejímž základě by měla vznikat pravidla pro to, jak budou děti a mladí lidé v EU využívat sociální sítě. Mezi doporučení patří i omezení přístupu pro ty nejmladší.

Bulharská koalice GERB-SDS navrhuje zakázat používání sociálních sítí dětem mladším šestnácti let a omezit jejich využívání až do dosažení plnoletosti. Součástí návrhu jsou také pokuty. Nová pravidla mají podle předkladatelů zajistit větší ochranu dětí v internetovém prostředí.

Evropská komise (EK) předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom v pátek informovala v tiskovém prohlášení.

Policie a ministerstvo vnitra upozornily, že děti čelí o prázdninách zvýšenému riziku v digitálním prostředí. Řada z nich se totiž v této době potýká s osamělostí a více času tak tráví v on-line prostředí. Nové preventivní video proto varuje například před nebezpečím takzvaného kybergroomingu. Případů, kdy pachatel pod falešnou identitou získává důvěru dítěte za účelem sexuálního zneužití, totiž přibývá. Klip popisuje, jak může vypadat manipulace, nátlak a ohrožení. I výzkumy upozorňují, že někteří školáci by souhlasili se schůzkou s cizím člověkem. Proto je důležitá například všímavost táborových vedoucích. Ministerstvo vnitra letos vyčlenilo zhruba 40 milionů korun například na linky bezpečí. Kromě nich peníze půjdou na pomoc ohroženým dětem nebo prevenci násilí. Zároveň experti opakovaně doporučují nedávat fotografie dětí na sociální sítě.

Podle nejnovější studie Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) může být až 275 tisíc lidí v riziku problémového hraní. Více než polovinu z nich tvoří mladí lidé ve věku 15 až 34 let, uvedla vedoucí střediska Pavla Chomynová. Oblíbené je on-line sázení na sport. Odborníci zároveň upozorňují na rostoucí finanční dopady hazardu – průměrný dluh lidí v léčbě se za dva roky zvýšil z 330 tisíc na přibližně milion korun.

Společné vyšetřování projektu Eurovision News Spotlight odhalilo, že diskusní sekce evropských veřejnoprávních médií se staly terčem sítí botů, falešných účtů a koordinovaných kampaní.

Sociální sítě v Austrálii zcela propadly v testu, zda kontrolují věk svých uživatelů, míní tamní vláda. Poradci kabinetu zkušebně vytvořili 50 účtů s deklarovaným věkem 16 let. Napříč devíti platformami – včetně Instagramu, TikToku a Youtube – pravost tvrzení nezkoumala žádná. Země přitom loni jako první na světě zakázala tyto platformy mladým do 16 let. Austrálie koncem června zvýšila pokuty pro technologické giganty a chce usnadnit jejich soudní postih za nedodržování předpisů. Věkovou hranici pro sociální sítě zavádí či zvažuje stále víc zemí.

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.

Víc času on-line v prázdninovém režimu může podle oslovených psychologů u dětí a dospívajících zvyšovat riziko vzniku úzkostí a pocitů méněcennosti, prohloubit pocit osamělosti a závislosti na on-line světě. Podle psycholožky a vyučující z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (UK) Kateřiny Lukavské mohou také děti víc experimentovat a hledat i rizikovější obsah. Zákazy a rodičovská kontrola přitom nemusí k předcházení problémů stačit. Nejdůležitější je podle oslovených odborníků komunikace, společné sdílení zážitků z on-line světa a hlavně společné aktivity.

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) čelil při čtvrtečních sněmovních interpelacích výtkám opozice kvůli personálním změnám na ministerstvu. Jeho předchůdce v úřadu Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že Motoristé propustili odborníky a přijali „dezinformátory, influencery, řidiče kamionů a další nekompetentní lidi“. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zase odmítl vzít zpět svá slova o pokusu o ústavní puč či o prezidentovi jako o politickém nájezdníkovi.

Francouzský Senát varuje před vzestupem maskulinismu, který podle nové zprávy ohrožuje práva žen. Dokument Delegace pro práva žen při Senátu, do něhož měla redakce franceinfo možnost předem nahlédnout, vyzývá ke zvyšování povědomí o této ideologii a obsahuje 24 doporučení, jak fenomén omezit.

Nová pravidla pro používání mobilních telefonů ve školách by měla dle premiéra Andreje Babiše (ANO) začít platit od září 2027. Počítá s tím poslanecký návrh, který Babiš podepsal s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a který v pondělí nahraje do systému. Babiš to řekl ve videu na svých sociálních sítích. Už minulý týden uvedl, že návrh by měl přinést zákaz používání telefonů ve školách. Nyní může používání během výuky regulovat školní řád jednotlivých škol.