SPD

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.

Poslanec za Motoristy a někdejší velvyslanec Karel Beran se vzdal mandátu poslance. Učinil tak notářským zápisem, uvedl předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). V dolní komoře by Berana podle volebního serveru mohl nahradit jihlavský podnikatel ve stavebnictví a provozovatel čerpacích stanic Libor Forman. Jde o šestou výměnu v poslaneckých lavicích v tomto volebním období.

Poslanci v pátek v závěrečném kole řešili novelu zákona o podpoře bydlení. Ta zahrnuje mimo jiné přesun části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí z obcí na úřady práce. K hlasování o předloze se ale zákonodárci v pátek nedostali. Po 14:00 pak měli pokračovat ve druhém kole projednávání koaliční novely stavebního zákona, které přerušili ve čtvrtek v noci. Schůze však byla krátce před 14:20 přerušena do středy 3. června.

Opoziční ODS se obrátila na šéfku státní služby Zuzanu Brücknerovou, aby prověřila, zda se na ministerstvech nedějí nezákonné postupy v souvislosti s dotacemi pro holding Agrofert. Předseda občanských demokratů Martin Kupka v pátek řekl, že jde o cestu, jak zabránit tomu, aby resorty uvolňovaly dotace tam, kde na to není nárok a kde by tak mohly vzniknout státu mnohasetmilionové škody.

Vláda zpřísnila podmínky pro ukrajinské uprchlíky. „Trestná činnost nejenom cizinců jako takových, ale i ukrajinských občanů postupně stále roste,“ vysvětluje krok ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). V Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem nejen statistiky trestné činnosti páchané cizinci, ale i nastavení humanitární dávky, nebezpečí vzniku levicových teroristických skupin či zrušení Krizového informačního týmu (KRIT).

Sněmovna ve čtvrtek večer přerušila projednávání koaliční novely stavebního zákona, která má především urychlit stavební řízení. Na návrh poslankyně ANO Evy Fialové přerušila druhé čtení do pátečních 14:00. Čtvrteční debata trvala asi tři hodiny, středeční jednání o předloze asi čtyři hodiny. Poslanci ve čtvrtek probrali také malou část písemných interpelací na členy vlády. Dále se zabývali mimo jiné novelou, která by měla přispět ke zlepšení podmínek pro nakládání se všemi druhy baterií.

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.

Poslanci ve středu schválili řešení takzvaných uzamknutých klientů. Důchodci, kteří si před rokem 2023 založili spoření na penzi, ho budou moci bez sankce ukončit. Poslanci pak naplnili 13člennou vyšetřovací komisi, která se bude zabývat kauzou Dozimetr. Neúspěch nominantů opozičních stran do funkcí volených sněmovnou rozhořčil předsedu klubu Marka Bendu, který následně požádal o svolání politického grémia. Zákonodárci také hovořili o novele stavebního zákona, kvůli nízké účasti předsedající projednávání přerušil.

Dostavba dálnice D35 se zpozdí. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přidalo k původnímu termínu dokončení v roce 2029 další dva roky. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) se ale lhůty můžou ještě zkrátit. Záležet bude na nabídkách koncesionářských sdružení, která budou tepnu stavět a následně provozovat. Odvolání neúspěšných uchazečů by naopak mohlo znamenat komplikace.

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.

Sněmovní výbor pro obranu ve středu jednomyslně podpořil Miroslava Hlaváče do funkce náčelníka generálního štábu. Člen výboru Marek Ženíšek (TOP 09) ho vnímá jako dobrou volbu, která představuje určitou kontinuitu i kompromis, jelikož ve výboru dostal podporu napříč politickým spektrem. „To, jak uspěje, bude do jisté míry záviset nejenom na jeho schopnostech (...), ale vlastně i na tom, kolik mu vláda nebo ministr přidělí prostředků na to, aby mohl naplnit své priority,“ řekl poslanec v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem. Otázkou je, zda se nový náčelník generálního štábu bude umět v případě nouze vymezit vůči vládním představitelům, tak jako jeho předchůdce Karel Řehka, domnívá se Ženíšek. Dodal, že velkým tématem, které bude muset Hlaváč řešit, jsou výdaje na obranu, o jejichž výši ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) stále mlží.

Poslanci nezvolili ve středečním prvním kole tajné volby nominantku opozičního hnutí STAN Barboru Urbanovou místopředsedkyní sněmovny. Poslední volné místo ve vedení dolní komory tak zůstává nadále neobsazené. Urbanová je v nynější volbě jedinou kandidátkou, v dalších dnech se uskuteční druhé volební kolo.

Sněmovní výbor pro obranu jednomyslně podpořil Miroslava Hlaváče do funkce náčelníka generálního štábu. Hlaváč by měl být jmenován ke 30. červnu, uvedl pro ČT ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Oficiálně se ujme funkce 1. července. Na výboru pro obranu řekl, že chce budovat moderní armádu, která bude plnit spojenecké závazky. Mezi jeho priority patří mimo jiné těžká brigáda.

Každý ze spojenců musí plnit své závazky, jsou nutností pro obranu i odstrašení. Při středeční návštěvě základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku to řekl vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich. S dosluhujícím náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou se shodli, že Evropa musí převzít za svoji obranu víc zodpovědnosti. Pro Česko to mimo jiné znamená mít těžkou brigádu. Podle Řehky by toho Česko mělo dosáhnout v roce 2032.

Poslanecká sněmovna řeší změnu jednacího řádu, která má mimo jiné zajistit efektivnější jednání dolní komory. Na návrh nových bodů programu by tak zákonodárci měli omezenější čas – ti s přednostním právem půlhodinu, řadoví poslanci pak pět minut. „Žádný jednací řád politickou kulturu nenahradí, to je o jednotlivých poslancích,“ tvrdí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) „není za každou cenu správně, když parlament jedná rychle“. Opozici vytknul například dlouhé přestávky. Diskuse se v úvodu Událostí, komentářů zúčastnili také komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo a komentátor Listů Patrik Eichler. Pořadem provázela Tereza Řezníčková.

Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se snížil na polovinu – z loňských osmnácti na devět, napsal v úterý deník Financial Times (FT) s odvoláním na prohlášení prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů pro ni ale představuje obtíže. Vláda dle premiéra Andreje Babiše (ANO) dává přednost českým občanům. Podle resortu obrany jsou pro letošek zatím uzavřené smlouvy na milion kusů velkorážní munice pro Ukrajinu, napsal později Reuters. Pavel věří, že se iniciativě podaří letos dosáhnout stejných čísel jako loni.

Veřejnoprávní média zřejmě nečeká tolik změn, kolik plánovalo ministerstvo kultury. Koaliční politici připustili, že jim půjde pouze o financování. O přesunu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet má kabinet jednat v půlce června – až budou vypořádané všechny připomínky. Vedení médií společně s odbory a iniciativou Veřejnoprávně zároveň kritizují nový poslanecký záměr výrazně zkrátit příjmy obou institucí. Ve společném stanovisku znovu odmítly i zmíněný ministerský návrh.

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) musí být vyřešen, nebo na tom bude Česko bito, uvedl předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel v souvislosti s doptáváním se Evropské komise na řešení premiérova střetu. Podle Pirátů by měl stát okamžitě přestat vyplácet dotace firmám spojeným s Babišem. Podle šéfa ODS Martina Kupky se ukazuje, že premiér je ekonomickým parazitem na úkor tuzemských daňových poplatníků. Babiš však vzkázal, že střet zájmů vyřešil. Úředníci v Bruselu podle něj jen reagují na „posedlost“ opozice.

Rusko v pondělí ohlásilo údery proti Kyjevu, které mají údajně cílit na vojensko-průmyslová zařízení, velitelská stanoviště a vládní budovy. Moskva svůj záměr zdůvodňuje pátečními ukrajinskými útoky na cíle v Ruskem okupované Luhanské oblasti. Kyjev se přitom cílem ruského bombardování stal už o víkendu – ve městě a bezprostředním okolí při něm zahynuli čtyři lidé, sto dalších utrpělo zranění. Podle poslance Radka Kotena (SPD) nelze vyloučit, že za stupňováním útoků ze strany Ruska stojí ve skutečnosti frustrace Kremlu z toho, že na frontě nepostupuje tak, jak by si představovalo. Uvedl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) situace na frontě hraje spíše ve prospěch Ukrajiny. Podotkl také, že ukrajinská armáda například v oblasti moderních technologií výrazně posiluje.

Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců sněmovně. K dočasné ochraně bylo minulý týden v Česku registrováno přes 386 tisíc lidí, přičemž dávky pobíralo v březnu zhruba devadesát tisíc osob. K prodeji pardubické společnosti Explosia premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že zájem o nákup by měly tři české firmy. Zdůraznil přitom, že celá záležitost je teprve ve fázi úvah. Dalším tématem jednání vlády byla také regulace cen pohonných hmot – ta bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pokračovat i v červnu.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.