SPD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.

Rozšíření okruhu zdravotnických pracovníků, kteří mohou provádět očkování lidí starších 18 let, projedná v pondělí vláda. Týkat by se mělo lékařů všech odborností, zubních lékařů a farmaceutů. Ministři se budou zabývat i novelou o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Lídři ANO, SPD a Motoristů budou v pondělí také probírat návrh státního rozpočtu, který by měl kabinet schvalovat za týden.

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Jde o vyjasnění kompetencí, řekl v Nedělní debatě poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD ke schválení omezení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Zmínil, že nejde o naschvál, o němž hovořil poslanec a místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček prohlásil, že nechápe hysterii, která se kolem tématu rozpoutala. Hosté řešili také zahraniční politiku Česka i kauzu možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatou politiků provázel Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem témata rozebírali experti.

Koaliční politici se neshodují v přístupu vůči cizincům, kteří v Česku spáchají trestný čin. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce vyhošťovat jen za závažné, například násilné, zločiny, hnutí SPD prosazuje vykázání ze země za všechny úmyslné prohřešky. Opozice zpřísnění nepodporuje. Za dostatečnou má už současnou úpravu.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, ten to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi.

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.

Volby ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko příští týden vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), zatímco hlasování v Berlíně ovládne strana Levice, vyplývá z průzkumů institutu Forschungsgruppe Wahlen (FGW) zveřejněných veřejnoprávní stanicí ZDF. Podle průzkumů AfD v Meklenbursku – Předním Pomořansku získá 37 procent hlasů a Levice v hlavním městě 23 procent. Volby se konají v neděli 20. září.

Ukrajinci jsou tvrdí obchodníci a pokud dostanou dobrou čínskou nabídku, tak vám garantuji, že ji vezmou, řekl v Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v souvislosti s významem diplomatických vztahů s Ukrajinou pro byznys. Podpořit české podnikatele v investování na Ukrajině se chystá skrze cestu do válkou sužované země v listopadu, na níž ho budou doprovázet. „Musíme tam přijít s dobrým produktem, s dobrou cenou, s dobrými garančními mechanismy, které připravujeme,“ dodal vicepremiér. Dále odpovídal na otázky Daniela Takáče ohledně rostoucích cen pohonných hmot, inflace či dotací pro Agrofert.

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.

Sněmovna projednala a odeslala do třetího čtení vládní novelu zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek. Opozice pokládá krok za populistický. Při interpelacích uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé), že nechce zavádět zálohování PET lahví. V případě hliníkových plechovek to nevyloučil. Většinu schůze poslanci věnovali interpelacím.

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).

Platy vrcholných politiků by mohly vzrůst od ledna o pět procent, pokud vládní koalice neprosadí v parlamentu zmrazení odměn. Prezident republiky by vůbec poprvé pobíral více než 400 tisíc korun měsíčně. Předsedové parlamentních komor a vlády by si polepšili o 15 400 korun na 324 100 korun za měsíc. Plat řadového poslance by se zvýšil o 5700 na 120 700 korun, vyplývá z výpočtu ČTK ze současného znění platového zákona.

Při průzkumu v národním parku Šumava se našlo v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku asi 1000 tun kontaminované zeminy a dvě stě sudů s nebezpečnými chemikáliemi, mezi kterými jsou například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. Území zabezpečila policie, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se v lokalitě nenacházejí látky, které by dříve sloužily jako chemické zbraně. Na konci září začne podle ministra sanace území, která potrvá do června 2028.

Navrhovaný schodek rozpočtu ve výši 389 miliard korun je podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) příliš vysoký. „Budeme hledat úspory,“ sdělil v Událostech, komentářích s tím, že na vyjednání změn má koalice dva týdny. Rozpočet má podle něj ukázat, že vláda chce skutečně šetřit. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) souhlasila, že je třeba mít odvahu schodek výrazně snížit. Pozastavila se ale nad Hrnčířovým tvrzením, že lze škrtat zbytné výdaje, když návrh podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje vše, co stát musí vydat. Moderovala Tereza Řezníčková.

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.

Nepromlčitelnost u vražd prosazuje koalice, část opozice i senátoři. Proti zůstává Česká advokátní komora, které chybí odborná debata. Avizovaný krok vnímá taky jako jeden z příkladů, kdy vládní politici přicházejí se zásadní změnou a vyhýbají se standardnímu připomínkovému řízení.

Podle odhadů volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenta hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.