Studenti

Platforma Výbor solidarity studentů, která propojuje školy napříč republikou, vyhlásila na úterý 3. listopadu stávku. Tento krok přichází v reakci na záměr vládní koalice zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Na 3. listopadu vyhlásili stávku také pracovníci ČT a ČRo. Vládní politici připravované kroky hájí, odmítají například argument, že by zrušením poplatků byla ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií. Na podporu ČT a ČRo se konaly akce v Brně, Plzni či Hradci Králové.

Akademická obec divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU) vyhlásila časově neomezenou stávkovou pohotovost, obává se o nezávislost kultury a veřejnoprávních médií. Připojí se 3. listopadu ke stávce pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). K obdobnému kroku přistoupili také studenti Masarykovy univerzity z iniciativy Média nedáme MUNI a studenti Ostravské univerzity. Vládní politici připravované kroky hájí, ohrožení nezávislosti médií podle nich nehrozí.

V ulicích Bělehradu se z neděle na pondělí slavilo vítězství studentské kandidátky, která v parlamentních volbách získala 52,9 procenta hlasů a ukončila vládu Aleksandara Vučiće. Jeho Srbská pokroková strana (SNS) obdržela 38,8 procenta hlasů. Studentské hnutí nyní stojí před novou výzvou: sestavit vládu a převzít odpovědnost za řízení země.

Protesty v Albánii, které původně vyvolal spor o výstavbu luxusních resortů na chráněném pobřeží, se v říjnu rozšířily o požadavky studentů a odpůrců korupce. Demonstranti žádají demisi premiéra Ediho Ramy a dochází k nepokojům, zatímco bezpečnostní složky používají slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Napětí proniklo i do parlamentu, kde se střetli poslanci vládní strany a opozice. Krize může ovlivnit i evropské ambice země, která usiluje o členství v EU.

V srbských parlamentních volbách zvítězila opoziční Studentská kandidátka. Po sečtení více než 98,7 procenta hlasů má značný náskok nad stranou Sjednocené Srbsko, kterou vede dlouholetý hegemon srbské politiky Aleksandar Vučić. Ten ještě před oznámením výsledků voleb uznal porážku. Hlasování provázela velmi vysoká účast. Desetitisíce lidí mezitím v Bělehradu a dalších městech vyšly do ulic, davy v centru metropole zablokovaly dopravu.

Historický zájem veřejnosti provází předčasné parlamentní volby v Srbsku, které mnozí označují za referendum o politické budoucnosti dlouholetého populistického vůdce Aleksandara Vučiče. Jde o souboj mezi Vučičovým uskupením a hnutím studentů, kteří proti němu téměř dva roky protestují. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí. První předběžné výsledky se očekávají přibližně dvě hodiny po uzavření volebních místností ve 20 hodin.

Ve Francii dle odborů v sobotu protestovalo proti životním nákladům na 800 tisíc lidí, v Paříži vyšlo do ulic 250 tisíc lidí. Úřady uvádějí nižší účast. Po většinu doby byly protesty klidné, jen v závěru docházelo k násilnostem. Policie tak místy použila slzný plyn a vodní děla. Většina velkých měst omezila lokality, kde se shromáždění smějí konat. Krajní levice to odsuzuje a hrozí generální stávkou. Nejvýznamnější pařížská muzea zůstala v sobotu zavřená a pod dohledem policie. Na udržení pořádku mělo být nasazeno celkem na 70 tisíc policistů a četníků.

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.

Srbové půjdou v neděli k parlamentním volbám, které by se mohly stát referendem o pokračování dlouholeté vlády pravicového populisty Aleksandara Vučiče. Koalici kolem jeho Srbské pokrokové strany (SNS) totiž zřejmě čeká těsný souboj se Studentskou kandidátkou (SL), která vzešla z protestního protivládního hnutí a slibuje radikální změny. Vučić vede proti SL agresivní kampaň a bez důkazů mluví o jejím ovlivňování ze zahraničí. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí.

Sociální hnutí ve Francii inspirují některé sousední země, například Belgii a Itálii. Rozsah demonstrací však lze vysvětlit také socioekonomickými podmínkami specifickými pro každou zemi.

Univerzita Palackého (UP) v Olomouci otevřela nový čtyřpodlažní kampus, který budou k výuce využívat studenti lékařské fakulty a fakulty zdravotnických věd. Jeho součástí jsou špičkové simulační centrum, kruhová aula, výzkumné laboratoře a menza. Stavba začala v létě 2023 a vyšla zhruba na 640 milionů korun. Téměř sedmdesát procent nákladů pokryla státní dotace.

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.

Tisíce mladých lidí v pátek při pokračujících násilných studentských protestech pochodovaly albánskou metropolí. Rozbíjeli okna a semafory, informovala agentura Reuters. Albánský premiér Edi Rama vyzval k uklidnění situace, napsala AFP. Podle něj za demonstracemi stojí někdo ze zahraničí. Protestující požadují premiérovo odstoupení nejen kvůli špatnému stavu školství a vysokému školnému.

Sněmovna v prvním čtení v pátek podpořila vládní novelu zákona o platformové práci. V úvodním kole projednávala i novelu zákoníku práce upravující pravidla odměňování. Navrhované snížení podpor v nezaměstnanosti bude ve sněmovně čelit návrhům opozice na zamítnutí už v prvním kole. Poslanci úvodní debatu nedokončili. Zvýšení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané naopak sněmovna neprojednala vůbec kvůli potížím se zápisem ze středečního jednání zdravotnického výboru.

Několik dní před začátkem podzimních školních prázdnin, které ve Francii začínají v sobotu 17. října, vyvstává otázka, zda budou středoškolské protesty pokračovat. Někteří studenti počítají s koordinací protestních akcí s dalšími hnutími, zejména se žlutými vestami.

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.

Stovky středních škol ve Francii v pondělí zasáhl další den studentských protestů proti poměrům ve školství, kterému se podle demonstrantů nedostává peněz. Od začátku protestních akcí, které někde stejně jako minulý týden přerostly v násilnosti, bylo zraněno téměř dvě stě studentů. Ve městě Lens přišel o ruku patnáctiletý mladík, který ze země zvedl policejní paralyzující granát. Jinde slzný granát těžce zranil dospívajícího chlapce a při dalším incidentu jedna kolemjdoucí přišla o oko.

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.

Nové kontaktní místo na Univerzitě Hradec Králové (UHK) nebo vyšší kapacity psychologických poraden a podpůrných skupin na vysokých školách v Praze a Brně. Se začátkem akademického roku rozšiřují některé univerzity podporu duševního zdraví svých studentů, zjistila ČT. Podle Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) může být studium na vysoké škole náročné a stresující. Podle jeho nově zveřejněné studie přes čtyřicet procent studentů popsalo známky středně těžké až těžké deprese.

Z osmi krajů, které loni v létě začaly studentům a seniorům proplácet extra slevu na jízdném ve veřejné dopravě, už tak činí jen polovina. Zatímco stát dává po celé republice slevu ve výši padesáti procent, tyto kraje dál proplácejí rozdíl až do výše 75 procent.

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.

Někteří litevští politici navrhují postupný odklon od výuky v ruštině na školách určených pro ruskojazyčnou menšinu. Podle návrhu by se do roku 2030 měly všechny předměty s výjimkou mateřského jazyka žáků vyučovat v litevštině.

Na většině vysokých škol začal nový akademický rok. Školy otevírají nové studijní programy, některé rozšiřují ubytovací kapacity, poptávka po kolejích ale stále převyšuje nabídku. Studenti proto často míří do komerčních nájmů, které meziročně zdražily, nejvýrazněji v Brně.