Terorismus

Lidé ve Spojených státech amerických si při příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 připomněli památku jejich obětí. Americký prezident Donald Trump se zúčastnil pietní akce ve Washingtonu. USA podle něj na 11. září nikdy nezapomenou, a proto dnes bojují. V New Yorku se lidé sešli u takzvaného Ground Zero, kde dříve stál komplex Světového obchodního centra (WTC). Sebevražední útočníci před 25 lety unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové a symbolicky významné budovy.

Německé státní zastupitelství podalo žalobu na sedm členů palestinské teroristické organizace Hamás, údajně obstarávali zbraně pro útoky na izraelské nebo židovské cíle na území Německa či Rakouska. Ze sdělení státního zastupitelství vyplývá, že mezi obžalovanými je Burhán K., kterého německá policie zadržela loni v listopadu po příjezdu z Česka.

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.

Zdaleka nejtragičtější teroristický útok v historii spáchala před 25 lety islamistická organizace al-Káida ve Spojených státech. Sebevražední útočníci 11. září 2001 unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové budovy v New Yorku a u Washingtonu. Následná série konfliktů známá jako válka proti terorismu přivedla USA z výsluní globální politiky do složitých situací, ve kterých se pod palbu kritiků dostaly jejich vojenské dovednosti, strategické schopnosti i morální hodnoty.

Představitelé New Yorku po teroristických útocích z 11. září 2001 věděli, že kvalita vzduchu v místě zřícení Světového obchodního centra (WTC) je toxická a nebezpečná pro lidské zdraví, a přesto ujišťovali veřejnost o opaku. V úterý to podle stanice CNN řekl newyorský starosta Zohran Mamdani s odvoláním na více než 170 tisíc dokumentů o kvalitě ovzduší po útocích, které město poprvé zveřejnilo.

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.

Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů několik perskojazyčných médií sídlících v zahraničí, včetně stanice Radio Farda. Tu provozuje americká stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která sídlí v Praze. Na seznamu jsou také stanice BBC Persian či Iran International. Podle AFP to ve středu oznámil mluvčí sil Abólfazl Šekárčí, který tato média obvinil ze spolupráce s americkými a izraelskými rozvědkami.

Spojené státy odstranily Sýrii ze seznamu zemí podporujících terorismus, na kterém tato země figurovala 47 let. Podle agentur AFP a SANA o tom informoval úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) spadající pod americké ministerstvo financí.

Polská policie zatkla třiadvacetiletého muže, kterého podezírá z toho, že plánoval atentát na čelné polské politiky a také k tomuto činu vyzýval. Informovala o tom v pátek polská média. Pokud mu policie trestné činy prokáže, bude mu hrozit až dvacet let vězení, uvedla stanice RMF24. Polské zpravodajské služby podle serveru Onet vyjádřily pochybnosti o reálnosti hrozby a kritizovaly média za senzacechtivé vykreslení celého případu.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zatkl ženu, která podle policistů plánovala bombový útok na budovu zákonodárného sboru státu New York. Pětatřicetiletá Jessica Bowieová podle vyšetřovatelů jednala ve jménu teroristické organizace Islámský stát, píší americká média.

Mezi čtyřmi osobami, které v sobotu zatkli pro podezření z úmyslného zakládání lesních požárů v okolí Zadaru, je Polka a občan Srbska. Podle stanice HRT to v pondělí uvedla prokuratura. Ta rovněž nevylučuje teroristický motiv.

Do centra německého hlavního města se vrátily masové akce – poprvé od konce července, kdy jednadvacetiletý islamista zaútočil na pochod za práva sexuálních menšin. Jednu ženu zabil a třicet lidí zranil. Na sobotním festivalu elektronické hudby Rave The Planet proto úřady zpřísnily bezpečnostní opatření. Organizátoři zároveň uctili památku obětí útoku islamisty. Taneční průvod stejně jako pochod před třemi týdny prošel parkem Tiergarten. Během akce bylo na místě i vodní dělo, které účastníkům nabídlo osvěžení a ochranu před horkem.

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.

Palestinci na Západním břehu se bouří proti rostoucímu násilí židovských osadníků. Ty mnohdy chrání vojáci nebo jim i asistují. Velení armády to ostře odmítá. Extremisti z řad osadníků se ale těší podpoře části izraelských ministrů. Za poslední tři roky v oblasti zahynulo přes 1100 Palestinců.

Ukazuje se, že mezinárodní terorismus se stává cenově dostupným, laciným, uvedl v Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL). Reagoval tak mezi jiným na incident na letišti v Lipsku/Halle, kde se našel dron opatřený výbušninou, zatímco jiný objekt, možná též dron, se srazil s nákladním letadlem. „Rusko opakovaně páchá subverzní činnost na území evropských států,“ řekl moderátorovi pořadu Danielu Takáčovi se zdůrazněním, že za Moskvou a jejími tajnými službami jde „absolutní většina těchto incidentů“. Evropa se přitom podle Bartoška pořád tvářila, že se nic neděje. Připustil, že situaci – například možnost sestřelovat drony – zanedbala též minulá vláda. Proto podporuje návrh současného kabinetu, aby proti podezřelým dronům mohli zasahovat i pracovníci areálů s kritickou infrastrukturou. V pořadu se dále mluvilo o extrémních vedrech, nedostatku vody či nízkých zásobách plynu.

Na doživotí poslal ve čtvrtek německý soud do vězení 25letého Afghánce, který loni v únoru v Mnichově úmyslně najel do odborářské demonstrace a zabil dva lidi. Zároveň soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu prakticky znemožňuje propuštění z vězení po patnácti letech. Útok se odehrál krátce před začátkem Mnichovské bezpečnostní konference a deset dní před parlamentními volbami v Německu.

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.

Moskva vydala zatykač na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Viní ho z napomáhání terorismu. V Rusku narozený podnikatel, který ale žije převážně v Dubaji, už v minulosti uvedl, že se podle něj ruské úřady snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu. Vyšetřování šifrovaná aplikace s více než miliardou uživatelů v současnosti čelí ve Francii – kvůli obvinění z řady trestných činů souvisejících s organizovaným zločinem. Také ukrajinské úřady v minulosti měly s platformou Telegram závažný bezpečnostní problém, který spočívá v riziku ruské špionáže, šíření dezinformací a zneužívání sítě k nepřátelským operacím. Ačkoliv je Telegram pro většinu Ukrajinců hlavním zdrojem zpráv a informací, pro stát představuje kritickou digitální hrozbu.

Žena, která zahynula při sobotním teroristickém útoku v Berlíně, pocházela z Polska. Podle agentury DPA to v pondělí uvedl berlínský primátor Kai Wegner. Dříve spolkové státní zastupitelství informovalo o propuštění muže, kterého v souvislosti s atentátem zadrželo. Podle časopisu Der Spiegel se policisté zpočátku domnívali, že zadržený Íránec byl v autě spolu s Abdulem B., který je hlavním podezřelým z najetí do lidí v parku Tiergarten. To se ale nepotvrdilo.

Policie v Berlíně potvrdila, že zastřelila muže, který je podezřelý ze sobotního útoku na manifestaci na podporu práv komunity LGBT+. Tento člověk na policisty útočil bodnou zbraní. Jeho útok v centru německé metropole si v sobotu večer vyžádal jednu oběť na životě a 29 zraněných.

Izraelská armáda v pátek odpoledne oznámila, že se na Západním břehu připravuje k rozsáhlé operaci, kterou označila za protiteroristickou, píše server The Times of Israel. Prohlášení následuje po ranní střelbě u palestinské vesnice Till, při které zahynuli čtyři Palestinci a jeden židovský osadník.

Soud osvobodil proruskou skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír v kauze podpory terorismu. Vedoucímu domobranců Ivanu Kratochvílovi uložil roční podmínku a pětiletý zákaz organizování spolků zaměřených na vojenský či polovojenský výcvik. Sympatizant spolku Vladimír Štádler dostal půlroční podmínku za nezákonné ozbrojování. Ostatní dva obžalované představitele domobranců soud zprostil viny. Verdikt není pravomocný. Státní zástupce se obratem odvolal.