Ukrajina

V ruské Samarské oblasti hoří po dronovém útoku rafinerie v Novokujbyševsku. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) jde zřejmě o první ukrajinský úder na ruské ropné zařízení od 15. října. Ruský vzdušný útok v noci na pátek zabil v Kyjevě jednoho člověka a dalšího zranil, oznámila správa města. Dva lidi zabili okupanti v Šostce v Sumské oblasti. V Charkově zasáhli Rusové nákupní středisko, na místě jsou zranění.

Sportovní arbitrážní soud (CAS) rozhodl, že ruské týmy se mohou s okamžitou platností znovu účastnit hokejových šampionátů. Mezinárodní federace IIHF s tímto verdiktem nesouhlasí, ale hodlá ho respektovat. Uvedla to na svém webu. S rozhodnutím většinově nesouhlasí také čeští politici. Ministr Boris Šťastný (Motoristé) zašle CAS protest.

V ukrajinském městě Olešky, které je obsazené ruskou armádou, v pátek dopoledne evakuovali obyvatele, vyplynulo z prohlášení ukrajinských a ruských činitelů. Do frontového města se společně vypravili ombudsmani Ukrajiny a Ruska – Dmytro Lubinec a Jana Lantratovová. Evakuovaní společně s ukrajinskou delegací vyrazili do ruské Anapy, odkud přeletí do Běloruska. Následně odjedou autobusy na Ukrajinu. Umožnilo to několikadenní lokální příměří, během něhož má také do odříznutého města dorazit humanitární pomoc.

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to v noci na pátek SEČ list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Nejrůznějších krizí – od přírodních katastrof po hrozbu hybridních útoků – v Evropě v posledních měsících výrazně přibývá. Brusel se proto snaží posílit svou schopnost rizika předvídat a rychle a účinně na ně reagovat. V novém rozpočtu na to Evropská komise chce vyčlenit dva biliony eur (přibližně 49 bilionů korun), trojnásobek oproti současnému stavu. V rozhovoru pro Horizont ČT24 to potvrdila evropská komisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová.

Ruský dronový útok na železniční stanici v Dnipru zabil čtrnáct lidí a dalších čtrnáct zranil, oznámil náčelník správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Černihiv, Kremenčuk a Bileňke zabily nejméně šest lidí. Ukrajina v noci zasáhla dronovými útoky chemické závody v Baškortostánu a Tulské oblasti, včetně továren spojených s ruským vojenským průmyslem, píše web Kyiv Post. Rusko tvrdí, že jeho protivzdušná obrana zničila přes noc rekordních 1214 ukrajinských dronů, na řadě letišť v zemi včetně Moskvy byl přechodně omezen provoz. Kyjev situaci zatím nekomentoval a tvrzení ruských úřadů nelze nezávisle ověřit.

V ukrajinských Oleškách platí od úterý dosud neporušené příměří. Město, v němž zůstalo pouze osm procent z původního počtu obyvatel, musí ještě před plánovanou evakuací projít odminováním. Již nyní však panují obavy z toho, že Moskva evakuační trasy povede přes ní okupovaná území či přímo do Ruska, kde budou muset odcházející lidé zůstat. Příměří v Oleškách sice podle expertů neznamená průlom v jednání o konci ruské agrese, nicméně může posloužit jako modelový příklad pro další menší města.

V pražské Kramářově vile ve čtvrtek poprvé společně jednaly tuzemská a maďarská vláda. Mezivládní konzultace využili k bilaterální schůzce premiéři Andrej Babiš (ANO) a Péter Magyar, separátní jednání se svými protějšky měli na programu i další ministři. Podle Babiše čtvrteční setkání představuje „významný milník ve vzájemných vztazích“. Jednání označil za přínosné a konkrétní. Oznámil také, že Praha a Budapešť budou usilovat o finance z evropského rozpočtu na příštích sedm let na budování vysokorychlostních tratí.

Nejméně jeden člověk zahynul a další čtyři utrpěli zranění při ruském útoku na Charkov. Ruský úder zabil civilistu i na západě Ukrajiny. Ukrajinské drony naopak útočily na chemický závod Azot v Novomoskovsku v Tulské oblasti. Jedná se o jedno z největších zařízení tohoto druhu v Rusku. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že je zatím předčasné hovořit o třístranné americko-rusko-ukrajinské schůzce v Abú Dhabí.

Tři námořní drony, tedy bezposádková plavidla, ve středu zasáhly kontejnerovou nákladní loď u černomořského pobřeží Bulharska, oznámil bulharský ministr obrany. Jde o další incident v řadě podobných událostí na východním křídle Severoatlantické aliance, napsala agentura AP. Zatím není zřejmé, kdo stál za útokem na řeckou kontejnerovou loď, která plula pod liberijskou vlajkou v bulharské výlučné ekonomické zóně, poznamenala agentura Reuters.

Slovensko je od středečního dne opět schopné bránit svůj vzdušný prostor vlastními silami, oznámil prezident Peter Pellegrini. Slovensko po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyřadilo z výzbroje zastaralé stíhačky MiG-29 ze sovětské éry a předalo je Kyjevu. S ochranou slovenského vzdušného prostoru pak začali pomáhat spojenci včetně Česka. Už v roce 2018 si Slovensko objednalo čtrnáct nových stíhaček F-16 Block 70, z nichž většina již je v zemi.

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe v úterý jednali po telefonu s ruským vládcem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedla v prohlášení Stubbova kancelář. „Diskuse byla otevřená a věcná,“ doplnila. Po telefonátu s Putinem hovořili Stubb a Störe i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

V ukrajinském městě Olešky začalo platit lokální příměří mezi Ukrajinou a ruskými invazními jednotkami. Potrvá do 1. listopadu, uvedl hlavní ukrajinský vyjednavač Davyd Arachamija. Klid zbraní má umožnit dodat strádajícím lidem v okolí města potraviny a léky, případně zajistit jejich evakuaci. Město leží u frontové linie. Mezitím čelilo ukrajinské hlavní město Kyjev dalšímu nočnímu raketovému útoku ze strany Ruska.

V Kyjevě se v pondělí večer ozvaly silné výbuchy, podle starosty Vitalije Klyčka si vyžádaly jednu oběť a pět zraněných. Ruské útoky na Ukrajinu si v noci na pondělí a během dne vyžádaly několik mrtvých a raněné, informovaly tamní úřady. Rusko tvrdí, že také čelilo dronovým útokům.

Rusko útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu podniká v souladu se svojí politikou, jejímž záměrem je připravit civilní obyvatelstvo o nezbytné dodávky energie a způsobit mu utrpení, uvádí vyšetřovací komise pro Ukrajinu Rady OSN pro lidská práva. Úmyslnými útoky na civilní objekty se ruské úřady podle zprávy vyšetřovací komise dopouštějí válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Se začátkem nové topné sezony ruská armáda útoky na energetické objekty na Ukrajině zesílila.

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o možné změně financování veřejnoprávních médií. Převod poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas pod státní rozpočet prosadila v prvním čtení ve sněmovně vládní koalice. Diskuse se dále týkala možného příměří na Ukrajině, nepokojů ve Francii či neposkytnutí dotace ministerstvem kultury pro oslavy 17. listopadu. Pozvání do debaty přijali komička a kurátorka Tereza Bonaventurová, komentátor Echa 24 Jiří Peňás, bývalý ministr financí Ivan Pilný, redaktorka Deníku N Markéta Boubínová a matematik a sociální inovátor Karel Janeček. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Ukrajina na případných mírových rozhovorech s Ruskem a USA nebude souhlasit s omezením početnosti svých ozbrojených sil, ani s poválečnou neutralitou. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN-Tyždeň.

Tři čtvrtiny tuzemských firem podle personalistů využívají zaměstnance z Ukrajiny. Na jejich případný návrat do vlasti připravené nejsou. Hospodářská komora uvádí, že stavebnictví nebo výroba by se bez nich neobešly. V Česku je jen v režimu dočasné ochrany skoro čtyři sta tisíc Ukrajinců. Dvě třetiny z nich pracují – nejčastěji právě ve výrobě nebo službách. „Aktuálně ti, kteří nepracují, jsou primárně děti,“ říká generální ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková. Podle Eurostatu u každého druhého nicméně pozice neodpovídá jeho kvalifikaci.

Mezinárodní vzpěračská federace (IWF) udělila jako první federace olympijského sportu od začátku ruské války na Ukrajině v roce 2022 pořadatelství mistrovství světa Rusku. IWF v neděli oznámila, že v Moskvě se bude konat šampionát v roce 2030.

Rusko jen za tento týden proti Ukrajině použilo na 1600 klouzavých bomb, 48 střel různých typů včetně balistických raket a téměř 2300 dronů, uvedl dle agentury DPA v neděli prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Takto podle něj Moskva reaguje na diplomacii a na ukončování své izolace. Agresor v neděli zaútočil například na bytový dům ve Vinnycji, zraněno bylo šest lidí.

Rusko uvedlo, že v noci na sobotu drony zasáhlo ukrajinský přístav Čornomorsk a nákladní loď směřující do Oděsy. Informuje o tom agentura Reuters. Ukrajina informovala o zásahu petrochemické továrny v ruské Samarské oblasti či průmyslové zóny v Omsku. K systémům Starlink a Starshield, které Kyjev v bojích využívá, má země obnovený přístup bez omezení rychlosti, oznámil v sobotu odpoledne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který tak potvrdil dřívější informace médií.

Satelitní systém Starlink už nad Ukrajinou funguje bez omezení, potvrdil v sobotu prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev si víc než týden stěžoval na výpadky, které Ukrajincům komplikovaly obranu před ruskými raketami a drony. Lidé ve městech mezitím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci po svém – v Záporoží jim pomáhají detektory dronů, roste zájem i o kurzy první pomoci.

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.