Vladimir Putin

Nejméně jeden člověk zahynul a další čtyři utrpěli zranění při ruském útoku na Charkov. Ruský úder zabil civilistu i na západě Ukrajiny. Ukrajinské drony naopak útočily na chemický závod Azot v Novomoskovsku v Tulské oblasti. Jedná se o jedno z největších zařízení tohoto druhu v Rusku. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že je zatím předčasné hovořit o třístranné americko-rusko-ukrajinské schůzce v Abú Dhabí.

Tři námořní drony, tedy bezposádková plavidla, ve středu zasáhly kontejnerovou nákladní loď u černomořského pobřeží Bulharska, oznámil bulharský ministr obrany. Jde o další incident v řadě podobných událostí na východním křídle Severoatlantické aliance, napsala agentura AP. Zatím není zřejmé, kdo stál za útokem na řeckou kontejnerovou loď, která plula pod liberijskou vlajkou v bulharské výlučné ekonomické zóně, poznamenala agentura Reuters.

Rusko-čínská spolupráce v Arktidě sílí. Země budují Polární hedvábnou stezku a jednají o společném rozvoji ruských přístavů, námořního výzkumu a výměně technologií. Severní mořská trasa v době zablokovaných úžin kvůli konfliktu na Blízkém východě vzkvétá. Západ rusko-čínská osa znepokojuje – Moskva provozuje na severu desítky ledoborců a svou část Arktidy militarizuje. Peking zase v regionu významně investuje, přičemž jeho vědecké stanice budí obavy z dvojího užití. Evropská unie představila novou strategii, jež počítá s navýšením počtu ledoborců, vznikem Centra pro námořní bezpečnost či důslednějším monitoringem ruské stínové flotily v Arktidě.

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe v úterý jednali po telefonu s ruským vládcem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedla v prohlášení Stubbova kancelář. „Diskuse byla otevřená a věcná,“ doplnila. Po telefonátu s Putinem hovořili Stubb a Störe i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Bolsonaro se však chce domáhat zrušení nedělních voleb. Lulovi mezitím k vítězství pogratulovala řada světových lídrů.

Ukrajina na případných mírových rozhovorech s Ruskem a USA nebude souhlasit s omezením početnosti svých ozbrojených sil, ani s poválečnou neutralitou. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN-Tyždeň.

Rusko jen za tento týden proti Ukrajině použilo na 1600 klouzavých bomb, 48 střel různých typů včetně balistických raket a téměř 2300 dronů, uvedl dle agentury DPA v neděli prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Takto podle něj Moskva reaguje na diplomacii a na ukončování své izolace. Agresor v neděli zaútočil například na bytový dům ve Vinnycji, zraněno bylo šest lidí.

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.

I ti nejmenší se mají podle současného kremelského režimu učit „být pravým Rusem“. Školní výuka už úřadům nestačí, pomoci mají i nové hračky pro jesle a školky, které odrážejí ruskou kulturu, dějiny a současné hodnoty. Už třetí rok po sobě proto uspořádaly soutěž, na které domácí firmy předvádějí nové nápady.

Severoatlantická aliance (NATO) umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centralizované agentury, napsal ve čtvrtek list Financial Times (FT). Krok podle něj umožní Kyjevu získávat obranné prostředky rychleji a levněji.

Šéf ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj je ve funkci přesně tři měsíce – stihl za ně provést „čistky“ v generálním štábu i armádě, odklonit se od „mikromanagementu“ svého předchůdce a připravit válečný plán na roky dopředu, který tamní velitelé postrádali. První měsíce Drapatého ve funkci popsala Ukrajinska pravda, on sám o své práci prakticky neinformuje.

Existuje základ pro dosažení příměří ve válce na Ukrajině, prohlásil americký vyjednávač Steve Witkoff na úvod středeční schůzky s ruským vládcem. Uvedl, že přivezl návrhy na urovnání konfliktu, a doufá, že Vladimir Putin zváží obnovení americko-rusko-ukrajinských rozhovorů, během nichž by bylo možné posoudit technické otázky, napsaly agentury. Poradce Kremlu po asi tříhodinovém jednání řekl, že Moskva je ochotná trojstranná jednání v listopadu obnovit. Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského návrh USA na trojstranné rozhovory podporuje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by přijal mírovou dohodu, která by zmrazila frontu v současném stavu. Řekl to v rozhovoru se stanicí Fox News. Podle něj je zastavení bojů minimum toho, co Kyjev od Moskvy právě teď potřebuje. Následně by se Ukrajina obrátila k USA a k evropským spojencům a žádala o bezpečnostní záruky.

Ruské drony zabily v Charkovské oblasti dva lidi a zasáhly univerzitní budovu v Kremenčuku v Poltavské oblasti v centrální části země, informovaly místní úřady podle serveru Kyiv Independent. V Kyjevě Rusové zasáhli výškovou budovu, při útoku začala hořet i řada aut. Zemřeli dva lidé, sdělil starosta Vitalij Klyčko. Další dvě oběti hlásí Záporožská oblast. Rusko tvrdí, že sestřelilo několik dronů v okolí Petrohradu.

Chování Ruska vůči Ukrajině je v pořádku, prohlásil dle médií americký prezident Donald Trump v pondělí v komentáři k případnému setkání lídrů USA, Ruska a Číny. To by se podle něj ovšem nekonalo kvůli Ukrajině. „Upřímně řečeno, Rusko se vůči Ukrajině chová v pořádku. Moc toho nedělá,“ pronesl doslova Trump ve stejný den, kdy ruský útok v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti. Předchozí noc Moskva zaútočila na Kyjev a důležitá energetická zařízení po celé zemi. Trump se však k ničemu z toho nevyjádřil, poznamenal portál The Kyiv Independent.

Ukrajinská delegace v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským jednala v Oslu se zvláštními zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, který se připojil dálkově, o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Norský premiér Jonas Gahr Störe avizoval, že cílem jednání je přivést diplomatické snahy o ukončení konfliktu „na konstruktivnější cestu“. Witkoff z Osla zamíří jednat do Ruska.

Zastánci tvrdé linie v Kremlu si vychutnávají veřejný rozkol mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Pro ukrajinskou hlavu státu byl uplynulý týden negativní, zatímco pro Rusko se vyvinul příznivě – přesto se v Moskvě šampaňské zatím stále chladí, píše v analýze agentura Reuters.

Vládce Kremlu Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s prezidentem USA Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Jeho cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvající ruské války proti Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy by taková schůzka povzbudila Moskvu v tom, aby ve válce pokračovala. Ministr zahraničí USA Marco Rubio v pondělí Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.

Nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poškozují Ukrajinu a odrážejí narativy ruského vládce Vladimira Putina, uvedl estonský bezpečnostní expert Marek Kohv, který vede program Bezpečnost a odolnost v Mezinárodním centru pro obranná a bezpečnostní studia (ICDS). Rozhovor s Kohvem pro ERR vedl Andres Kuusk.

Předávání informací amerických zpravodajských služeb o blížících se ruských balistických raketách Ukrajině je opět „odblokováno“. Stanici NBC News to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsme za to velmi vděční, teď to funguje,“ sdělil poté, co Spojené státy sdílení na několik dní přerušily. Doplnil však, že Ukrajina stále čelí omezení rychlosti při využívání služby Starshield a agentuře Bloomberg řekl, že americký prezident Donald Trump se na Kyjev snaží vyvinout tlak, aby se vzdal Moskvě.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.