Vltavská kaskáda

Elektrárny na vltavské kaskádě letos kvůli suchu a malým průtokům vody vyrobily jen 40 až 50 procent elektřiny v porovnání s dlouhodobým průměrem. Z vodního díla Vrané nyní do Prahy odtéká jen 28 metrů krychlových vody za sekundu, elektrárna na Orlíku může vyrábět elektřinu jen z odtoku 15 metrů krychlových za sekundu, řekl v pátek mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier. Vody z přehrad vlivem sucha a kvůli nadlepšování toků řek postupně ubývá. Středočeský a Jihočeský kraj proto v týdnu vyhlásily opatření kvůli suchu. U některých přehrad se snížil odtok.

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.

Dlouhodobé sucho výrazně snížilo hladinu Lipenské přehrady, chybí v ní více než 124 milionů krychlových metrů vody. Nádrž je nyní naplněná pouze z 50,72 procenta své kapacity. Do přehrady momentálně přitékají necelé dva metry krychlové vody za sekundu, zatímco odtok činí šest metrů krychlových, a hladina tak každým dnem o několik centimetrů stále klesá. Na horní části přehrady se tok řeky vrátil do původního koryta a místní obyvatelé očekávají, že by se tu mohlo znovu objevit i Srdce Vltavy, původní meandr, který tu řeka tvořila. Kvůli nízkému stavu vody přestal jezdit přívoz mezi Horní Planou a Bližší Lhotou a na některých místech se objevují pozůstatky dříve zatopených objektů.

V uplynulém týdnu se ochladilo a v části Česka i vydatně zapršelo. Půdní sucho se na mnoha místech zmírnilo, ale rozhodně to neplatí všude. Například vltavská kaskáda je zhruba na padesáti procentech objemu vody. I tak dokáže stále plnit své hlavní funkce, tedy udržovat minimální průtok Vltavy a vyrábět elektrickou energii během denních špiček. Na mnoha místech je ale produkce nižší. Třeba elektrárna Štěchovice letos vyrobí zhruba jen 50 až 70 procent dlouhodobého průměru. Klíčové nádrže kaskády jsou hluboko pod běžným stavem. Hladina orlické nádrže se po deštích zvedla pouze o deset centimetrů a podobně jako Slapy je naplněná z padesáti procent. O moc lépe na tom není ani Lipno, které je plné z 54 procent.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Podle aktuálních údajů je v Orlické přehradě evidován jeden z nejnižších přítoků v historii měření a hladina vody v nádrži je přibližně patnáct metrů pod svým maximem. Pokud bude hladina klesat dál, bude muset Povodí Vltavy vypouštění vody z nádrže zastavit. „Aktuální přítok do Orlické nádrže je třináct metrů krychlových za sekundu,“ upřesnil generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Jestli hladina klesne ještě o 3,5 metru, zavře Povodí na Orlíku stavidla a minimální odtok z Vltavské kaskády bude muset zajistit ze zásob Slapské přehrady. Taková situace by přitom měla podle dlouhodobých simulací nastat přibližně jednou za padesát let. „Na základě predikcí a hydrologické situace, která je, tak předpokládáme, že by to mohlo nastat začátkem září,“ dodal k možnému uzavření stavidel na přehradě Kubala.

Letošní srážkový deficit je největší za posledních pětašedesát let. V březnu a v dubnu skoro nepršelo, a tak deště z posledních dnů mírní sucho jen nepatrně. V jarních měsících obvykle naprší dvojnásobek toho, co letos. I proto třeba na Břeclavsku už nyní zvažují zakázat používání pitné vody k zalévání a napouštění bazénů. Sucho je nejpatrnější v povrchové vrstvě půdy a taky v korytech potoků a řek.

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.

V době, kdy v nejpostiženějších oblastech Česka napršelo v uplynulých dnech více než pět set milimetrů, se s největšími problémy v oblasti nejdelší české řeky potýkají podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly jižní Čechy. Ten v Interview ČT24 sdělil, že podle pondělních informací by na Šumavě mělo padnout dalších až osmdesát milimetrů srážek. Déšť podle něj zasáhne jak levostranné, tak pravostranné přítoky Vltavy. Uklidnil však, že v rámci příprav bylo uvolněno dostatečné množství objemu nádrží na Vltavě a alespoň v Praze tedy výraznější problémy neočekává.

Před očekávaným deštěm vodohospodáři zvyšují odtoky z velkých přehrad a nádrží. Třeba Orlík by mohl zadržet skoro dvojnásobné množství vody než v roce 2013. Právě na objemově největší vodní nádrži v Česku závisí, jak dokáže Vltavská kaskáda případným škodám zabránit. Klíčové je podle Povodí Vltavy také Lipno. Například přehrada Vrané na opačné straně kaskády totiž nemá kapacitu větší množství vody zadržet.

Hladiny řek v Česku se před koncem roku zklidnily, povodňový stav v neděli večer zůstával na dvanácti místech. Vltava v Českém Krumlově, kde hladinu zvedá řízený odtok vody z lipenské přehrady, klesla na stupeň pohotovosti a jinde už platila jen bdělost. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu.

Přehrady v Česku před zimou snižují hladinu. Kvůli nedávným dešťům ale odpouštějí až několikanásobně víc vody než loni. Například ve Vraném pod Vltavskou kaskádou je v současnosti průtok skoro sedminásobný oproti minulému roku, dosahuje až 270 metrů krychlových za sekundu. Nejvyšší snížení hladiny bude na Orlíku, kde klesne o více než pět metrů. Mimo Vltavu se na zimu připravují i největší vodní nádrže na Labi a v povodí Moravy.

Těsně před půl šestou ráno 4. září roku 1890 pobořila velká voda Karlův most. V té době již sice po celých Čechách i Moravě pršelo několik měsíců téměř v kuse, přesto jen málokdo věřil, že by katastrofu tento staroslavný most neustál. Ti, kteří se po mostě během protržení dokonce procházeli, za to zaplatili životem. V ten den totiž kulminovala jedna z největších povodní české historie.