Volby

Bývalí i současní pracovníci amerického ministerstva obrany konzultují se zákonodárci i zástupci jednotlivých států, jak se připravit na možnost, že se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí zasáhnout do listopadových voleb do Kongresu. Obavy mají především z nasazení členů bezpečnostních složek u volebních místností během volebního dne. Bílý dům mluví o potřebě zajistit, aby ve volbách nehlasovali lidé bez občanství. K tomu statisticky dochází zřídka. Na volby se chystá FBI a už nyní padají žaloby.

V Českých Budějovicích jednají o koalici hnutí Občané pro Budějovice (HOPB)/STAN, ANO, Piráti a Společně pro Budějovice. V opozici by tak skončilo vítězné Naše Česko hejtmana Martina Kuby. Případná koalice by měla 26 zastupitelů ze 45.

Dosavadní vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua bude mít v novém stodvacetičlenném Knesetu třiapadesát křesel, blok čtyř opozičních stran osmačtyřicet poslanců a zbývajících devatenáct mandátů připadne arabským stranám. Vyplývá to z konečných výsledků úterních parlamentních voleb, které izraelská volební komise zveřejnila v noci na pátek. Informoval o tom server The Times of Israel.

Izraelská policie rozporuje tvrzení strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, že strany izraelských Arabů ukradly volby, píše server The Times of Israel (ToI). Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir ve čtvrtek přesto na síti X vyzval k zatčení vůdců arabských stran, které nařkl z přijetí peněz z Kataru. V úterý se v Izraeli konaly parlamentní volby do 120členného Knesetu, v nichž žádný blok nezískal většinu.

Hnutí ANO přišlo po Semilech o své městské zastupitele také v Turnově, budou vystupovat jako nezařazení. Zároveň zanikla místní buňka ANO v Turnově. Lídr turnovské kandidátky ANO Jaroslav Knížek (dříve ANO) to ve čtvrtek zdůvodnil tím, že nechtějí být zatížení celostátní politikou. ANO získalo v sedmadvacetičlenném zastupitelstvu Turnova čtyři mandáty, ve volbách skončilo třetí. Místopředseda ANO Karel Havlíček uvedl, že výraznější úbytek členů hnutí neeviduje, jejich počet se naopak meziročně zvýšil.

Kriminalisté obvinili tři muže, kteří se podle nich pokusili ovlivnit komunální volby v jedné obci na Lounsku. Lidem dle policistů slibovali peníze za změnu trvalého bydliště do obce a další odměnu za hlasování podle předem dohodnutých instrukcí. Samotné hlasování za úplatu se ale nakonec neodehrálo.

Haiti opět odložilo prezidentské a parlamentní volby, jejichž první kolo se má uskutečnit v červenci 2027. Poslední prezidentské volby se v zemi konaly v roce 2016. Karibská země, která nemá zvoleného prezidenta ani funkční parlament, se dlouhodobě potýká s politickou nestabilitou a násilím ozbrojených gangů. Ty ovládají většinu hlavního města Port-au-Prince a rozšiřují svůj vliv do dalších oblastí země, což komplikuje přípravy hlasování.

Poražený kandidát na brazilského prezidenta a senátor Flávio Bolsonaro po útěku z vlasti přicestoval na Floridu. Prohlásil, že je „vůdcem“ Brazílie a že jej o vítězství připravil volební státní převrat. Toho se podle něj měl dopustit levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve spolupráci s nejvyšším soudem. Mezinárodní pozorovatelé označili hlasování za férové.

Strana Likud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obvinila politické strany izraelských Arabů, že „ukradly“ parlamentní volby, napsala agentura AFP. Uskupení Jednotná kandidátka sdružující několik stran izraelských Arabů je připraveno podpořit vládu složenou z opozičních stran, řekl jeho šéf. Po sečtení 84,5 procenta hlasů vede v izraelských parlamentních volbách Netanjahův vládní blok, většinu mu ale dílčí výsledky neslibují a opozice by ji nezískala bez Arabů.

Historický úspěch slaví v izraelských parlamentních volbách strany arabské menšiny – Sjednocená kandidátka a Ra'am, které by mohly takřka zdvojnásobit počet mandátů. Vysokou účast v arabských městech podle voličů podnítilo nepřátelské chování krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira a jeho neschopnost bojovat proti rostoucímu násilí, píše list Times of Israel (ToI). Arabské strany se mohou stát pomyslným jazýčkem na vahách při sestavování příští vlády. Sionistická uskupení však zatím spolupráci odmítají.

Americká armáda dosud vynaložila na válku proti Íránu přes 47 miliard dolarů (zhruba 1,03 bilionu korun). Podle údajů Pentagonu, které získala agentura Reuters, je tato částka o více než 25 procent vyšší, než kolik v červenci odhadovalo ministerstvo obrany. Resort na žádost o komentář k odhadu nereagoval.

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.

Výkonná rada ODS odebrala v úterý licenci místnímu sdružení Plzeň-Slovany, informoval předseda ODS v Plzeňském kraji Martin Baxa. Důvodem byly rozpory kolem povolebního uspořádání v městském obvodu, kde se osmičlenný zastupitelský klub občanských demokratů rozdělil na dvě poloviny.

V ulicích Bělehradu se z neděle na pondělí slavilo vítězství studentské kandidátky, která v parlamentních volbách získala 52,9 procenta hlasů a ukončila vládu Aleksandara Vučiće. Jeho Srbská pokroková strana (SNS) obdržela 38,8 procenta hlasů. Studentské hnutí nyní stojí před novou výzvou: sestavit vládu a převzít odpovědnost za řízení země.

Izrael hlasuje poprvé od teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023, následných válek a také hádek. Pozornost se soustřeďuje na dva hlavní rivaly. Provládní blok vede Benjamin Netanjahu, opozici dominuje Gadi Eisenkot. Jejich šance jsou podle průzkumů vyrovnané. O výsledku můžou rozhodnout menšinové, méně viditelné voličské skupiny – dva miliony izraelských Arabů a půldruhého milionu ultraortodoxních Židů.

Neúspěšný krajně pravicový kandidát na brazilského prezidenta Flávio Bolsonaro nepřímo uznal porážku v druhém kole prezidentských voleb. Prohlásil totiž, že bude organizovat opozici proti levicovému prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva, který v neděli volby vyhrál. Kvůli obavám úřadů, že by mohl utéct do zahraničí, musel Bolsonaro odevzdat své cestovní doklady, píší tamní média. Porážku už uznala i Bolsonarova strana.

V Pardubicích podepsali koaliční smlouvu ODS, STAN, Progresivní Pardubice (Piráti a TOP 09 s podporou Zelených a nezávislých kandidátů), Naše Pardubice a Noví lidovci. Koalice bude ve 39členném zastupitelstvu disponovat většinou 22 hlasů. Primátorem bude Ondřej Tichý z ODS. On i jeho náměstci budou ve funkcích nováčky. Ve vedení města tak končí vítězné hnutí ANO, které Pardubicím společně s dalšími partnery vládlo od roku 2014.

Zástupci pražského STAN, SPOLU (ODS, TOP 09) a Prahy sobě na schůzce o koalici řešili program či rozdělení gescí, vyplynulo z jejich vyjádření. Znovu se k jednáním sejdou v úterý, kdy chce pražský lídr Starostů Petr Hlaváček dosáhnout dohody. Jeho straně by ve vznikající radě měly připadnout gesce územního rozvoje, bydlení, životního prostředí, bezpečnosti nebo IT. SPOLU má řídit finance, infrastrukturu, sociální a zdravotní oblast či kulturu a Praze sobě by připadly gesce dopravy a majetku.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Bolsonaro se však chce domáhat zrušení nedělních voleb. Lulovi mezitím k vítězství pogratulovala řada světových lídrů.

Vítězství Studentské kandidátky (SL) v srbských parlamentních volbách je symbolickým završením dvou let protivládních protestů, v jejichž čele stáli právě studenti. Ti sice o poslanecké mandáty sami neusilovali, jimi sestavený tým osobností z různých oblastí společnosti ale s výrazným náskokem porazil dlouholetého hegemona srbské politiky Aleksandara Vučiče, jehož autoritativní režim teď slibuje demontovat. Jinak ale SL nemá jasnou ideologii a zatím není ani zřejmé, koho navrhne na premiéra.

Spojené státy se připravují na volby do Kongresu, které proběhnou na začátku listopadu. Takzvané midterms se odehrají v polovině mandátu republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Oběma komorám, Sněmovně reprezentantů i Senátu, v posledních letech dominovali republikáni, po volbách se rozložení sil může změnit. Volební systém USA je však roztříštěný a jeho podobu do značné míry formují jednotlivé státy.

Dva týdny po obecních volbách je ve většině krajských měst jasno o tom, kdo bude v následujících čtyřech letech radnice řídit. Jednání dál pokračují v Českých Budějovicích, Zlíně a Praze. Právě v hlavním městě se minule vedení hledalo nejdéle v historii. Většinu v zastupitelstvu se podařilo domluvit až téměř po pěti měsících.

Historický zájem veřejnosti provází předčasné parlamentní volby v Srbsku, které mnozí označují za referendum o politické budoucnosti dlouholetého populistického vůdce Aleksandara Vučiče. Jde o souboj mezi Vučičovým uskupením a hnutím studentů, kteří proti němu téměř dva roky protestují. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí. První předběžné výsledky se očekávají přibližně dvě hodiny po uzavření volebních místností ve 20 hodin.