Zdravotnictví

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.

Za šest měsíců navýšil Moravskoslezský kraj příspěvek krajské nemocnici v Havířově o téměř čtvrt miliardy. Vyplývá to z materiálu krajské rady. Prvních čtyřicet milionů korun na provoz schválila rada loni v prosinci, dalších dvě stě milionů letos v květnu. Vedení kraje věří, že situaci v zařízení stabilizuje nové vedení. Někteří opoziční zastupitelé ale požadují audit.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) jednali o rozpočtu na příští rok. Podle premiéra bude schodek výrazně nižší než čtyři sta miliard korun. Letos kabinet přitom počítá s 310 miliardami. Příjmovou stranu chce posílit třeba skrze EET. Priority na té výdajové vidí mimo jiné v oblasti zdravotnictví nebo dopravních staveb. Prohlášení o vysokém deficitu kritizuje opozice. „Předešlá vláda se snažila snižovat tempo zadlužování. Babišova vláda dělá opak. Navíc nepředstavila žádné úspory,“ varoval v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Magie nad rozpočty minulých let byla neskutečná. My nebudeme kouzlit s čísly a maskovat výdaje. Snižování deficitu má zajistit například EET nebo snižování inflace,“ oponovala členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). K rozpočtu se vyjádřil také ekonom Aleš Bělohradský. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o přípravě rozpočtu. Babiš také potvrdil, že vláda dá pro rok 2027 na obranu dvě procenta HDP. Schillerová po schůzce řekla, že přesnější odhad deficitu bude možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy.

Britští lékaři poprvé podali člověku novou vakcínu proti ebole, kterou vyvinuli vědci z Oxfordu. Doufají, že by mohla zpomalit šíření nakažlivé nemoci, jejíž vlny pravidelně zasahují Afriku.

V Česku je nejvíce lidí s poruchou příjmu potravy v historii měření, počet hospitalizovaných loni poprvé přesáhl deset tisíc. Podle průzkumů je ale těch, kteří mají problémy s jídlem, asi čtyřikrát tolik. Smrtí nemoc skončí zhruba v deseti procentech případů. Nejrizikovější skupinou jsou mladé dívky, i když přibývá lidí ve středním a starším věku. Raketový narůst přinesly covidové roky, číslo se ale nadále zvyšuje. Podle odborníků je důvodem hlavně užívání sociálních sítí a nejistá doba. „Sociální sítě, které nám ukazují virtuální realitu, jak člověk má vypadat nebo co si má myslet, vedou k tomu, že se k tomu vztahují lidé ve vývoji,“ říká vedoucí pražského centra poruch příjmu potravy Hana Papežová.

V Pasohlávkách na Brněnsku Jihomoravský kraj ve čtvrtek otevřel léčebně-rehabilitační ústav Sanatorium Pálava. Zotavovat se v něm budou lidé po těžkých a kritických stavech. Výstavba sanatoria za 693 milionů korun bez daně trvala dva roky, 289 milionů šlo z Národního plánu obnovy. První pacienti do sanatoria zamíří v září. Sanatorium mělo být součástí většího areálu, vybudovat lázně měla poblíž čínská společnost RiseSun. Zatím se ale nestaví.

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.

Malé nemocnice varují před reformou, kterou plánuje ministerstvo zdravotnictví. To chce více centralizovat zdravotní péči – specializovaná centra by v budoucnu měla poskytovat specializované zákroky. Podle vlády mají nejmodernější přístroje a proškolený a vysoce kvalifikovaný personál. Malé nemocnice se ale bojí o dostupnost péče. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským probrali ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL).

Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje významný nárůst počtu případů lymské boreliózy. Za první pololetí roku 2026 SZÚ zaznamenal 5320 případů, o čtyři tisíce víc než loni za stejnou dobu. Za nárůstem stojí nový způsob sběru dat a prodlužující se klíšťová sezona. České televizi to sdělila Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymskou boreliózu. Přidala také varování kvůli podceňované prevenci ve městech, kde jsou klíšťata mnohem více infikovaná než v lesích.

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.

Ministerstva zdravotnictví a financí prověřují vyplácení odchodného pro exmanažery Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZMPV). Podle informací, které získal Český rozhlas Radiožurnál, dva z nich dostali přes dvacet milionů korun. Pojišťovna s 1,3 milionu pojištěnců je přitom několik let ve ztrátě v řádech stovek milionů. Resort zdravotnictví je ve věci připraven podat trestní oznámení, komentoval to šéf úřadu Adam Vojtěch (za ANO). Je podle něj třeba prověřit, zda nebyl spáchán trestný čin, například porušení povinností při správě cizího majetku.

Malá Madlen, jejíž příběh loni vyvolal nebývalý zájem veřejnosti o dárcovství kostní dřeně, úspěšně dokončila léčbu. Tu lékaři dívce se vzácnou poruchou krvetvorby nasadili před rokem a v dalších měsících dávky medikace postupně snižovali. Poslední dávku imunosupresivní léčby Madlen dostala letos v květnu a nic jí tak už nebrání nástupu do mateřské školky. Díky příběhu Madlen byl loňský rok rekordní pro oba registry dárců kostní dřeně. Vstoupilo do nich přes 36 tisíc lidí, skoro třikrát víc než rok předtím. Do registru může vstoupit zdravý dospělý člověk vážící přes padesát kilo.

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.

Případů sexuálně přenosných chorob napříč Evropou přibývá – například počet nemocných kapavkou stoupl od roku 2015 o více než tři sta procent. Nejčastější infekcí jsou pak chlamydie, které výrazně zvyšují riziko neplodnosti. Odborníci s letní sezónou vyzývají k opatrnosti a zodpovědnému sexu.

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.

Ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) byly podle předběžného stanoviska odborné komise v roce 2024 některým pacientům implantovány defibrilátory ICD, aniž byla zcela splněna všechna indikační kritéria. Vedení nemocnice považuje zjištění komise za závažná, její stanovisko předalo policii a spolupracuje s vyšetřovateli, kteří implantace ICD ve FNOL prověřují kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví.

Kabinet ve čtvrtek zhodnotil svou činnost za uplynulých šest měsíců. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vláda vyhodnocovala ohledně plnění svého programu 978 úkolů. Ministři jich dokončili 195, pracují na 774, nezačali s devíti, prohlásil. Na tiskové konferenci Babiš za největší úspěchy kabinetu označil nízkou inflaci či snížení cen energií. Opozice hodnotí kabinet jako vládu arogance, nekompetentnosti a chaosu.

Přes zásadní pokrok v medicíně se počet rakovinových nádorů v posledních letech prudce zvedá, a to u většiny diagnóz. Nová zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) varuje, že do roku 2050 se počet nových případů zřejmě zdvojnásobí.

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.

V Česku nově platí zákaz používání amalgámových plomb, kvůli obsažené jedovaté rtuti. Bílé výplně pojišťovny pacientům hradí jen částečně. Zdarma jsou jen ty, které lékaři doporučují spíš pro menší kazy. Na složitější ošetření pak přispívají 900 korun. Přestože obecně platby pro zubaře v posledních letech rostou, zvýšení úhrady podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zatím v plánu není.

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.