Tadeáš Hlavinka

František Kupka či Josef Váchal mají významné místo v historii českého výtvarného umění. Spojuje je ale také zkušenost s první světovou válkou. Ozvěny konfliktu v tvorbě českých malířů a sochařů ukazuje výstava Barvy války v Armádním muzeu Žižkov.

Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble. Slovenské kvarteto ve Smetanově síni Obecního domu v úterý zahraje Čtvero ročních dob italského skladatele Antonia Vivaldiho. Klasickou hudbu propojují s jazzovými prvky a především s improvizací. Koncert je prvním z pražské odnože festivalu Viva Musica. Ten na Slovensku v roce 2005 založil Matej Drlička, bývalý generální ředitel Slovenského národního divadla.

Univerzita Karlova plánuje zrušit Ústav translatologie, specializující se na překlad a tlumočení. Jeho absolventi pracují po boku politiků, umělců nebo soudců a usnadňují komunikaci napříč kulturami. Záměr vedení fakulty se nelíbí vyučujícím a odborníkům. Ivana Čeňková, profesorka z Ústavu translatologie, považuje rozhodnutí za krátkozraké a ukvapené. Znamenalo by totiž přesunutí vyučujících i jednotlivých předmětů pod jiné katedry. Akademický senát bude o sloučení ústavů jednat na podzim. Pokud bude návrh schválen, vejde v platnost k 1. lednu 2027. Ke změnám se chce vedení uchýlit z ekonomických důvodů a zároveň tvrdí, že vzdělání v překladu a tlumočení nehrozí zánik.

Odyssea, desetiletá cesta zachycená v celovečerním filmu, jde do kin. Očekávaná adaptace antického eposu v podání americko-britského režiséra Christophera Nolana si odbyla tuzemskou premiéru.

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.

Písničkář, muzikálový herec i básník Julian Lennon se v Praze představuje jako fotograf. Leica Gallery jeho snímky vystavuje pod názvem Mozaika. Skládá se z Lennonových cest po světě i portrétů hudebníků.

Česká komora architektů uvedla do své Síně slávy Ladislava Lábuse, u kterého ocenila celoživotní přínos oboru a nadčasové dílo. Je nejen tvůrčím architektem, ale také už od devadesátých let učí na ČVUT a podílí se na činnosti komory. Šedesát laureátů se dočkalo Ocenění za výjimečný počin. Jde o města, instituce a společnosti, které v loňském roce vyhlásily architektonickou soutěž. Mezinárodní porota pak vybrala 25 nominovaných na Českou cenu za architekturu. Jsou mezi nimi školy, kaple i hasičárna, lesní koupaliště, kulturní centrum či aréna. Výrazně jsou zastoupeny budovy pro bydlení a též dřevostavby. Výsledky budou známy v listopadu. Už nyní může pro svého favorita hlasovat i veřejnost.

Vyšla kniha o díle Jana Solpery. V publikaci s názvem Typo života běh = Solpera představuje jeden z nejvýznamnějších českých typografů svá písma, loga nebo plakáty. Tvořil také knižní obálky a poštovní známky. Jeho tvorbu také aktuálně připomíná výstava v Plzni.

S ekonomickými problémy, dysfunkčními vztahy, ale i klimatickou krizí se potýká fiktivní rodina Barnesových. Vypráví o ní román Včelí bodnutí irského prozaika Paula Murrayho. Kniha se dostala do užšího výběru Bookerovy ceny za rok 2023, koncem loňského roku vyšla také česky v překladu Lukáše Nováka. Autor román osobně představil na květnovém Světu knihy.

Oksana Zabužko patří k nejpřekládanějším současným ukrajinským spisovatelkám. V češtině vyšlo několik jejích knih, nově získala překlad esej Nejdelší z cest. V ní se autorka zabývá počátky války Ruska proti Ukrajině a tím, jakou roli v takové situaci zastává literát.

Britskou královnu Alžbětu II. jako společenský fenomén zkoumá biografie napsaná satirikem Craigem Brownem. Autor na panovnici nahlížel z různých úhlů – a z mnoha vzpomínek, anekdot i citací z médií složil několikasetstránkovou koláž. Kniha Podivuhodná cesta kolem královny vyšla v českém překladu Michaela Žantovského. Brown byl letos v květnu hostem festivalu Svět knihy Praha, kde s ním mluvil Tadeáš Hlavinka.

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.

Na vrcholu žebříčku nejvýraznějších současných českých výtvarných umělců jsou i letos Eva Koťátková, Anna Hulačová a Kateřina Šedá. Art Index vznikl podvanácté, každoročně sleduje, jakou pozornost autorům dává kulturní scéna.

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.

Současně v Česku a Polsku vychází kniha Poslední výstřel. Antologii fantastických povídek připravila dvě výrazná jména žánrové literatury – Leoš Kyša a Jakub Ćwiek. Uvedení knihy podpořil Polský institut v Praze.

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.

Steven Spielberg se vrací k žánru sci-fi. Nový snímek Den odhalení sleduje reakci světové veřejnosti na objevení mimozemského života. Do kin by měl film s Emily Bluntovou v hlavní roli vstoupit v polovině června příštího roku, teď ho představila první ukázka.

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.

Esejista a romanopisec Mario Vargas Llosa se ve svém posledním románu vrátil do rodného Peru. Nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel letos v dubnu, kniha Vám teď věnuji své ticho vyšla nyní česky v překladu Anežky Charvátové.

Národní galerie Praha vystavila ve své sbírkové expozici v Klášteře sv. Anežky České Madonu z Havraně. Středověká socha z doby Karla IV. byla objevena teprve nedávno, český stát ji koupil od soukromého majitele za 4,5 milionu korun. Tři roky trval průzkum a restaurování. Socha se v 19. století podle zástupců galerie nacházela v kostele sv. Vavřince v Havrani u Mostu, z toho se odvozuje i její název. Dům, ve kterém byla léta na půdě, zřejmě dříve patřil sudetským Němcům, na jejichž majetek stát patrně uplatnil Benešovy dekrety a tím ho zabavil.

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.