Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo aktualizaci klíčového strategického dokumentu, který se zabývá směřováním české energetiky do roku 2050. Zásadním rysem Státní energetické koncepce je odklon od uhlí, které má do roku 2033 skončit. Základem proměny energetiky má být rozvoj jádra a nárůst obnovitelných zdrojů.
Stát aktualizuje svou energetickou koncepci poprvé od roku 2015. Navíc v okamžiku, kdy se vláda ještě nerozhodla, kolik nových velkých jaderných bloků bude chtít postavit – zda jeden, či čtyři – a kdy. Probíhající tendr chce vyhodnotit do poloviny roku.
Resort nyní ke koncepci sbírá připomínky. Její finální podobu by vláda měla schvalovat na jaře.
„Není až tak důležitý počet (bloků), ale důležitý je instalovaný výkon a podíl na celkové, ať už hrubé výrobě, nebo konečné spotřebě,“ uvedl vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.
Větší podíl jádra bude nutný, vzhledem k útlumu uhlí. Má růst význam slunce a větru a – přechodně – také zemního plynu. Ten by měl sloužit jako záložní zdroj pro vyrovnávání sítě, když nebude svítit a foukat. Později má místo něj podle plánů nastoupit biometan a vodík.
Evropská komise chce, aby Česko zvýšilo plánovaný podíl obnovitelných zdrojů z 30 na 33 procent, a přispělo tak ke společnému cíli. Nyní je tento podíl zhruba 18 procent. Podle ministerstva budou hrát roli i očekávané úspory.
„Tím pádem i při současném instalovaném výkonu se podíl obnovitelných zdrojů zvedne,“ soudí náměstek Neděla.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky a poradce ministra životního prostředí Martin Sedlák se domnívá, že tři procentní body Česko určitě zvládne. „Je tady nevyužitý potenciál obnovitelných zdrojů v elektroenergetice, zejména větrné elektrárny, fotovoltaiky, ale také bioplynové stanice,“ dodává.
Klíčové bude, jak nahradit uhlí
Opozice považuje znásobení výkonu obnovitelných zdrojů do roku 2030 za nereálné. Postrádá zejména plán pro nejbližší roky, kdy se už elektrárnám nebude kvůli rostoucí ceně emisních povolenek vyplácet uhlí (podílí se téměř čtyřiceti procenty), ale ještě za něj nebude náhrada.
„Je tady vícero variant, ale to tam není. Nechápu, jak někdo může připravit energetickou koncepci a nedat tam to nejzásadnější, jak budeme nahrazovat skoro 40 procent energetických zdrojů,“ upozorňuje první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) oponuje. „Samozřejmě s výrobci jednáme a budeme se snažit, aby odklon od uhlí byl postupný a abychom se nedostali do situace, že by v Česku hrozil nedostatek elektřiny.“
Ministerstvo průmyslu předpokládá, že proměna energetiky povede k výraznému snížení emisí skleníkových plynů. Do konce této dekády dokonce o víc než 60 procent proti roku 1990. Česko by tak víc než splnilo unijní plán, který počítá s úsporou 55 procent emisí.
