Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Nahrávám video

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

Jak ovlivnil konflikt v Súdánu situaci v zemi?

Válka narušila infrastrukturu – promiňte – zničila infrastrukturu, vyhnala celé komunity. Zdravotnický systém, tedy ten veřejný nefunguje. Vyskytují se nemoci a epidemie, kterým lze běžně předcházet očkováním, jako je dengue, cholera, malárie. V několika státech Súdánu panuje akutní podvýživa hraničící s hladomorem.

Dochází ke krizi v oblasti úmrtnosti matek a novorozenců. Tradiční ukazatele zdravotního systému, jako je průměrná délka života nebo úmrtnost žen při porodu na deset tisíc obyvatel, se zhoršují. Je to obrovská humanitární krize. Jejím základem je nedostatek politického zájmu světa.

Zásadní otřes znamenalo pro globální humanitární systém osekání finančních příspěvků americkou vládou. Donald Trump nařídil jejich zastropování na úrovni dvou miliard dolarů. V předchozích letech se přitom štědré americké financování vyšplhalo na sedmnáct miliard dolarů. Razantní škrty hlásí také další západní i východní dárci, včetně Česka.

Globální humanitární financování pro Súdán je nedostatečné. Jako nezávislá organizace nejsou Lékaři bez hranic součástí tohoto systému. Ale tam, kde je mezinárodní reakce na krizi nedostatečně financovaná, je v důsledku méně těch, kteří jsou vzhledem k potřebám nutní.

To vše se navíc děje v kontextu, kdy se válka za pomoc dronů stala jedním z hlavních rysů aktuálního konfliktu. Vždy to bylo součástí válek, ale letos to vypadá, jako by se nasazení dronů zrychlilo. Už v podstatě neexistuje nic jako frontová linie a drony mohou zasáhnout kdekoliv.

Ničí civilní prostory, tržiště i nemocnice. A je tu čím dál víc útoků na zdravotnictví, útoků na civilisty a ztráty ochrany toho, co by mělo být za normálních okolností ve válce nedotknutelné. Súdán je dnes fakticky rozdělený na dvě zóny. Jednu ovládají súdánské ozbrojené síly, druhou vzbouřenci z takzvaných Jednotek rychlé podpory.

Dalším rizikem v Súdánu, Gaze a jiných válečných regionech jsou množící se útoky na humanitární pracovníky. Loni jich násilně zemřelo 326. Stovky dalších byly zraněny, často s doživotními následky.

Je to problém. A zdá se, že se to děje stále častěji a především – beztrestně. Počátkem května uplynulo deset let od rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 2286. Vznikla poté, co nemocnici Lékařů bez hranic bombardovaly v Afghánistánu Spojené státy. Zahynulo více než čtyřicet pacientů a zaměstnanců. Řada lidí byla ve svých postelích upálená zaživa.

A tato rezoluce se týká ochrany zdravotnických pracovníků a lékařských misí. Požaduje vyvozování odpovědnost za útoky. To se ale nadále neděje, jde o selhání politické vůle. Pak se děje to, co v Jižním Súdánu. Letos jsme tam zažili bombardování naší nemocnice bojovými vrtulníky a rabování. Museli jsme ji uzavřít, takže půl milionu lidí již nemá přístup ke zdravotní péči ve státě Jonglei.

To vše jako důsledek útoků na naše nemocnice. Nebo v Libanonu, kde bylo více než padesát center primární zdravotní péče zasaženo Izraelem během poslední vlny násilí. Nebo v Súdánu, kde jak súdánské ozbrojené síly, tak Jednotky rychlé podpory útočí na nemocnice a zabíjejí lidi, pacienty i zdravotnické pracovníky. To je tedy jedna strana problému.

Druhou je z mého pohledu to, že humanitární prostor, jeho globální zdravotní architektura, přišla o financování. A to uvrhlo celý systém do krize. Má to dopad na zranitelné populace a komunity. Dochází tam k uzavírání prostoru, protože se zdá, že dochází k posunu hodnot pryč od někdejšího multilateralismu, pryč od globální solidarity.

To se pak promítá do finančních škrtů. Je to dlouhodobý trend, ale v posledních osmnácti měsících se dramaticky zrychlil. Zpočátku pod vedením USA, ale řekněme si na rovinu, že i v mnoha zemích EU.

Na přelomu roku vypukl ostrý spor mezi Lékaři bez hranic a izraelskými úřady. Ty na základě ukořistěných dokumentů Hamásu obvinily humanitární organizace a agentury OSN z infiltrace gazskými teroristy. S ohledem na ochranu svých palestinských spolupracovníků vedení Lékařů bez hranic odmítlo poskytnout jejich osobní údaje Izraeli.

Za prvé, my jsme se z Gazy úplně nestáhli. Jsme plně registrováni pro práci v Palestině u Palestinské samosprávy a na základě toho pokračujeme v práci. Izrael je nyní okupační mocností. Okupuje Palestinu a mezinárodní soudy velmi jasně stanovují, jaké jsou povinnosti okupačních mocností, mezi které patří umožnění humanitární pomoci.

Jenže od letošního 1. ledna Izrael blokuje veškeré naše dodávky do Gazy, stejně tak jako vstup všech našich mezinárodních pracovníků. Je to už téměř šest měsíců, co blokuje humanitární pomoc, namísto, aby ji usnadňoval, k čemuž je povinen. Stále ale máme šestnáct set palestinských zaměstnanců pracujících na Západním břehu a v Gaze.

Stále máme naše zdravotnická střediska, nemocnice, které podporujeme i provozujeme, zásobování vodou a tak dále. Je to ale velmi obtížné, když nemáme přísun zásob. Dojde to do bodu, kdy budeme nucení přehodnotit, jak můžeme pokračovat.

Zůstáváme otevření dialogu s jakýmkoliv úřadem, který místnímu obyvatelstvu zajistí bezpečnost a přístup ke zdravotní péči. To je přesně to, co poté my dokážeme zajistit. Takže pokud by se Izraelci otočili a řekli: „Pojďme si o tom promluvit“, byli bychom rádi. Žádali jsme o to hodněkrát.

Nejnovější mezinárodní krizí, které humanitární svět čelí, je propuknutí nové epidemie krvácivé horečky známé jako ebola. Smrtící nákaza, proti které stále neexistuje vakcína, navíc propukla v násilím zmítaném regionu na hranici mezi Kongem a Ugandou.

Ano, jsme schopni reagovat. Uděláme, co bude v našich silách. Existují však některá opravdu důležitá poučení a věci, kterých si svět musí být vědom. Uzavírání hranic, uvalování lockdownů v kontextu strachu z nemoci, která vás může bez léčby i zabít, není správný způsob, jak to dělat.

To byla velká lekce z velkého ohniska v roce 2014 v západní Africe. Takže si myslím, že to bude důležité. V posledních několika dnech jsme již byli svědky útoku na léčebné centrum pro ebolu.

Musíme si tedy uvědomit, jak dosáhnout zastavení přenosu v komunitě, aniž bychom lidem ublížili, což je pravděpodobně něco, co se stalo, nebo alespoň co komunitou v roce 2014 jako takové vnímáno bylo. Myslím si tedy, že to bude dlouhá epidemie. Tohle není nic, co by skončilo třeba za šest měsíců. Uvidíme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 4 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 24 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 6 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 7 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.