Analýza výsledků: Zemana volili nezaměstnaní, Drahoše zase vysokoškoláci

V sobotu skončilo první kolo historicky druhých přímých voleb prezidenta České republiky. Co rozhodlo o tom, že do druhého kola nakonec postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš? Současný prezident bodoval u starších voličů a nezaměstnaných, bývalý předseda Akademie věd pak zejména u vysokoškoláků. Fischera vynesla k třetímu místu podpora žen a bývalý premiér Topolánek propadl u starších voličů.

Volby prezidenta republiky se konaly ve více než šesti tisících obcí po celé České republice. Právě výsledky pro jednotlivé obce jsou bohatým zdrojem informací, díky kterým je možné odhalit, jací voliči podpořili které kandidáty.

Pokud totiž napříč obcemi srovnáme například míru vzdělanosti se ziskem kandidáta a zjistíme, že čím více vysokoškolsky vzdělaných v obci bylo, tím větší tam měl daný kandidát podporu, můžeme odhalit, že tento kandidát se opíral právě o hlasy vysokoškoláků. Podobně je možné analýzu provést i pro podíl žen, nezaměstnaných nebo třeba důchodců napříč obcemi.

Zeman se opírá o starší voliče a malé obce

Analýza pro všechny obce v České republice ukazuje, že současného prezidenta Miloše Zemana podpořili zejména starší voliči. Čím vyšší byl průměrný věk v obci, tím více hlasů tam získal i úřadující prezident. To ukazuje i následující graf, kde jsou v bodech zakresleny všechny české obce a černá přerušovaná linka ukazuje vztah mezi průměrným věkem a ziskem Zemana.

Voličský elektorát Miloše Zemana
Zdroj: ČT24

Podobně úspěšný byl Zeman i mezi nezaměstnanými – čím vyšší míra nezaměstnanosti v obci, tím více hlasů v ní současná hlava státu získala. Konkrétně to dokládají následující čísla: zatímco v obcích s menší než dvouprocentní nezaměstnaností obdržel Zeman průměrně jen 38,8 % hlasů, v obcích s více než osmi procenty nezaměstnaných získal průměrně již 53,0 % hlasů všech oprávněných voličů. Současný prezident byl navíc úspěšný zejména v menších obcích do tisíce obyvatel.

Voličský elektorát Miloše Zemana
Zdroj: ČT24

Drahoš našel podporu mezi vysokoškoláky

Vyzyvatelem Miloše Zemana ve druhém kole bude Jiří Drahoš. Ten získal vysokou podporu zejména mezi vysokoškolsky vzdělanými voliči. Analýza výsledků v následujícím grafu ukazuje, že čím více vysokoškoláků v obci žije, tím větší podporu voličů bývalý předseda Akademie věd získal. Konkrétně tento trend znázorňuje černá přerušovaná přímka.

Voličský elektorát Jiřího Drahoše
Zdroj: ČT24

U nezaměstnaných Drahoš bodoval méně než u pracujících. Zatímco v obcích s nižší než dvouprocentní nezaměstnaností obdržel průměrně 26,3 % všech hlasů, v obcích s vyšší než osmiprocentní nezaměstnaností měl naopak průměrně jen 19,7 % hlasů. Zvýšený počet hlasů získával Drahoš zejména ve větších obcích.

Fischera podpořily ženy, mladí a vysokoškoláci

Bývalý velvyslanec Pavel Fischer se oproti předpokladům umístil na třetím místě. Jací voliči stáli za jeho úspěchem? Z celé devítky kandidátů měl Fischer nejvyšší podporu mezi ženami – čím větší je procento žen v obci, tím více hlasů tam Fischer získal. Dále byl Fischer úspěšný mezi mladými a vysokoškolsky vzdělanými obyvateli.

Celkově bodoval zejména v obcích s větším počtem obyvatel a nižší mírou nezaměstnanosti. Řada trendů tedy odpovídá tomu, že voliči Pavla Fischera byli velmi podobní těm, kteří se nakonec přiklonili k Jiřímu Drahošovi.

Horáček byl nejméně úspěšný v malých obcích

Michal Horáček byl některými předvolebními průzkumy pasován do role možného vyzyvatele Miloše Zemana ve druhém kole, nakonec ale skončil až na čtvrtém místě. Horáček oznámil svoji kandidaturu v prezidentských volbách už v listopadu 2016. Tak brzký start kampaně vysvětloval mimo jiné tím, že chce cestovat po celé republice a osobně se seznamovat s voliči.

Nakonec ale získal nejméně hlasů v malých obcích do tisíce obyvatel (průměrně 8,5 %) a bodoval spíše ve větších městech. Podporu našel také mezi vysokoškoláky a v obcích s nižší nezaměstnaností, což opět ukazuje podobnost jeho voličstva zejména s podporovateli Jiřího Drahoše.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hilšer nedokázal zmobilizovat mladé voliče

Také další kandidát v pořadí, lékař Marek Hilšer, byl podpořen typově velmi podobnými voliči jako Jiří Drahoš. Hilšer získal hlasy zejména v obcích s nižší nezaměstnaností. Vzhledem k tomu, že Hilšer byl nejmladším kandidátem z devíti adeptů na post prezidenta, překvapivě nedokázal zmobilizovat dostatečné množství mladých lidí. Analýza výsledků v jednotlivých obcích totiž neukazuje, že by existoval silný vztah zisku Marka Hilšera s podílem obyvatel do 25 let v obci.

V případě Hilšera je pak zajímavé především to, že měl nezvykle vyrovnanou podporu na vesnici, v malých a středních obcích i velkých městech. Všichni ostatní kandidáti totiž získali více hlasů buď s rostoucím, nebo naopak klesajícím počtem obyvatel v obci.

Marek Hilšer
Zdroj: ČTK

Topolánek oslovil pravicové voliče

Mirek Topolánek nastoupil do prezidentské kampaně jako jeden z posledních a některými komentátory byl pasován do role černého koně voleb zejména kvůli široké známosti. Topolánek ztrácel zejména v obcích s vyšším podílem obyvatel nad 45 let.

Následující graf ukazuje, že s narůstajícím průměrným věkem obyvatelstva v obci klesala místní podpora Mirka Topolánka. Současně dřívější premiér občanských demokratů uspěl v obcích s nízkou nezaměstnaností a vyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Typově jde tedy o voliče pravice.

Analýzy ukazují, že Topolánek ale ztrácel také u žen. Vztah volebního zisku a průměrného věku obyvatel vykresluje černá přerušovaná linie.

Voličský elektorát Mirka Topolánka
Zdroj: ČT24

U tří ostatních kandidátů – Jiřího Hynka, Petra Hanniga a Vratislava Kulhánka – je velmi obtížné mluvit o jakýchkoliv trendech. Důvodem je nízká podpora těchto uchazečů o Pražský hrad, kvůli které není možné pozorovat dostatečné rozdíly ve výsledcích napříč jednotlivými obcemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 7 mminutami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 10 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami
Načítání...