V důsledku ruských útoků lodě dočasně nezastavují v ukrajinských přístavech a nenakládají tamní obilí určené k vývozu. Doprava se 22. července zcela zastavila. Rozhodnutí přijali majitelé lodí. Vláda se snaží zajistit stabilní fungování námořního koridoru, uvedl o den později ministr zemědělské politiky a výživy Taras Vysockyj během rozhovoru s novináři. Suspilne hovořilo s obchodníkem, analytikem a zemědělcem, aby zjistilo, jaká je aktuální situace na farmách, zejména v Kirovohradské oblasti, a co by se mělo s ukrajinským obilím dělat.
„Neprodáváme se ztrátou – skladujeme to v sýpce nebo to zpracováváme přímo na místě.“
Na farmě Mykoly Makodzeby se již téměř dva týdny sklízí ozimý ječmen a pšenice. Letos bylo oseto 1100 hektarů ozimé pšenice. Je to o 300 hektarů více než loni.
Pokud nebude pršet, sklizeň bude pokračovat dalších deset dní. Poté vyvstane otázka, co s úrodou udělat. Prozatím je vše uskladněno v sýpkách; z celkových tří tisíc tun nebyla prodána ani jedna. V současné době je nabízená cena za tunu pšenice o jednu nebo dvě hřivny nižší než loni. A to i přesto, že Evropa dle slov zemědělce obilí potřebuje.
„Cena pohonných hmot už přesáhla 90 hřiven (zhruba 43 korun) za litr. Cena hnojiv už dávno překročila 40 tisíc hřiven (asi 19 tisíc korun) za tunu, což se projevilo na letošní sklizni. Jak v Evropě, tak v dalších zemích panuje vlna veder a ani tam to se sklizní nevypadá příliš slibně. Cena obilí také vzrostla, a to na zhruba 40 dolarů (asi 850 korun) za tunu, ale z nějakého důvodu se to k nám nedostává.“
Podle vedoucího farmy nebudou obilí prodávat se ztrátou. Příjmy akcionářů závisí také na nákupní ceně.
„Abychom lidem vyplatili jejich pozemkové listiny – tedy abychom jim vyplatili peníze – musíme prodat dvakrát tolik obilí, abychom tento problém vyřešili. Věřím však, že toto pro nás obtížné období nakonec pomine, moře se opět otevře, obchod se obnoví a ceny se stabilizují.“
Zpracování produktů z vlastní produkce
„Prozatím se část produkce zpracovává přímo na farmě,“ vysvětlil Hleb Makodzeba, vedoucí zpracovatelské dílny. K tomuto účelu mají k dispozici drtič obilí a mlýn. Vyrábějí krupici z kukuřice, pšenice, ječmene a perlového ječmene, stejně jako pšeničnou mouku.
„Pět set kilogramů obilí za hodinu, zhruba patnáct tun denně. Zpracování je v současné době nejúčinnějším způsobem, jak naložit se sklizeným obilím, protože vše je momentálně v klidu. Zpracování za účelem prodeje je v naší situaci v současné době jednou z nejlepších možností. Přístavy jsou prakticky zablokované, a díky tomu můžeme zpracovávat vlastní obilí,“ říká Hleb Makodzeba.
Vývoz má pro tento region zásadní význam
K 23. červenci sklidili zemědělci v Kirovohradské oblasti celkově milion tun obilí. Cílem jsou tři miliony tun. Oblast spotřebuje 700 tisíc až 800 tisíc tun, uvedla Valeriia Furmanová, vedoucí regionálního odboru pro rozvoj zemědělsko-průmyslového sektoru. Zbývající množství má exportní potenciál.
„A pokud se podíváme na čísla, každý rok během války, jakmile se situace v přístavech ustálila, vyvezl tento region do jiných zemí 1,5 milionu tun obilí. Jinými slovy, vývoz je pro nás nesmírně důležitým odvětvím,“ říká Furmanová.
Obchodník: Situace je katastrofální, musíme znovu otevřít námořní koridory
Podle Volodymyra Košelnyka, obchodníka z Oděsy, jde v tuto chvíli především o přežití, nikoli o zisky zemědělců a obchodníků.
„Situace je katastrofální. Jinými slovy, jsme přesně tam, kde jsme byli v roce 2022. Musíme ocenit vývozce; měli určitý manévrovací prostor, což znamená, že jsme v posledních několika týdnech působili pod zjevně velmi silným tlakem ze strany nepřítele. Neustálé útoky, neustálé poškozování terminálů i vozidel. Neustálé ztráty na životech – úmrtí řidičů nebo členů posádek na lodích. V současné době prostě žijeme v jakémsi režimu krizového řízení. Jinými slovy, řešíme různé každodenní problémy a zároveň pracujeme opačným směrem. To znamená, že se takříkajíc nepohybujeme vpřed, pokud jde o uzavírání smluv nebo nové nákupy. Místo toho řešíme smlouvy, které již byly uzavřeny, omezujeme je nebo rušíme,“ vyjmenoval
Podle jeho názoru je pro plnohodnotný export ukrajinského obilí nezbytné, aby námořní koridor z oděských přístavů fungoval bez problémů, a přesměrování vývozu do jiných destinací přes říční přístavy prý nepředstavuje schůdné řešení.
„Celá ekonomika, veškerá obchodní činnost, logistika, přeprava zboží k západní hranici, do Rumunska a po Dunaji – čísla týkající se všech těchto oblastí zdaleka nedosahují úrovně, na jakou jsme byli zvyklí v posledních letech, kdy byl obilný koridor v provozu. Jeden den provozu hlavních oděských přístavů odpovídá dvouměsíčnímu provozu na Dunaji,“ říká Košelnyk.
Analytik: Není důvod k panice, zkušenosti z roku 2023 nám pomohou – říční koridory a obilná sila
Maksym Hopka, analytik Ukrajinské asociace agropodnikání, potvrdil, že kvůli zesílení ostřelování ze strany ruské armády kapitáni lodí v současné době do zmíněných přístavů nezajíždějí.
„Lodě, které dříve v přístavu zakotvily, tam buď zůstaly, nebo již odpluly. Nové však nepřiplouvají. Zdá se tedy, že nyní čelíme situaci, kdy se objem zboží přepravovaného přes hlubokovodní přístavy v Oděské oblasti snižuje na minimum a možná dokonce, takříkajíc, již zcela ustal,“ zhodnotil.
Podle analytika byly v první polovině července po moři vyvezeny téměř dva miliony tun zemědělských produktů – včetně obilovin, olejnatých semen a zpracovaných výrobků.
„První týden a polovina druhého představovaly, dá se říci, lví podíl na objemu odeslané produkce. Poté začaly objemy klesat a tento trend pokračuje doteď. Podle našich prognóz by se objem dodávek v tomto měsíci mohl pohybovat v rozmezí 2,8 až tří milionů tun produktů. Je docela pravděpodobné, že by se tento údaj v srpnu mohl opět snížit o polovinu,“ sdělil Hopka.
Analytik se domnívá, že není důvod k panice, ale že je třeba zaměřit se spíše na vývoz obilí přes přístavy na Dunaji a ve větší míře využívat ke skladování úrody obilná sila. Podle něj budou zkušenosti z roku 2023 užitečné.
„V tom roce jsme i bez hlubokovodních přístavů dosáhli následujících výsledků: téměř 3,7 milionu tun produktů odeslaných na export po alternativních trasách, které obcházely oděské přístavy. Jinými slovy, již jsme měli zkušenosti, které dokazovaly, že jsme schopni přepravovat takové objemy produktů. Jedná se o stejné potrubí pro přepravu obilí, které se již používalo, a o zavedenou praxi skladování obilnin a šrotů. V zásadě jsme tyto zkušenosti již získali.“
Ostřelování přístavů
V důsledku ruských útoků lodě dočasně nezastavují v ukrajinských přístavech. O úplné blokádě námořního vývozu zatím nemůže být řeč, uvedl ministr zemědělské politiky a výživy Taras Vysockyj 23. července během rozhovoru s novináři. Podle něj v úterý do přístavů vplouvalo čtyři až pět plavidel, ale ve středu 22. července se provoz zcela zastavil. Rozhodnutí přijali majitelé lodí. Vláda pracuje na zajištění stabilního fungování námořního koridoru.
„V obtížných dobách je rada pro výrobce vždy stejná – pokud je to možné a prodej není právě teď nezbytně nutný, nic neuspěchejte. První reakcí bývá obvykle panika a ceny okamžitě klesají. Samozřejmě nevyzývám nikoho, aby přestal prodávat úplně. Existuje domácí spotřeba a vývoz pokračuje jinými cestami. Někteří lidé však mohou počkat pár dní nebo týdnů,“ míní.
Dne 22. července Denys Marčuk, místopředseda Všeukrajinské agrární rady, sdělil stanici Suspilne, že ukrajinský vývoz obilí přes přístavy v Oděse a okolí se kvůli bezpečnostní situaci prakticky zastavil. Pokud se v příštích měsících nepodaří námořní koridor znovu otevřít, může zemědělský sektor čelit nedostatku finančních prostředků, skladovacích prostor pro sklizenou úrodu a také riziku bankrotů.
Článek napsala Viktorija Vološanenková (Suspilne), poprvé byl publikován 23. července 2026 21:35 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
