Vládní sociální demokracie a hnutí ANO, komunistická strana, která kabinet podporuje, ani SPD nepodpoří ve čtvrtek ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Zástupci poslaneckých klubů to deklarovali v úterý; vzhledem k počtu hlasů, které tyto strany mají, se žaloba k Ústavnímu soudu zřejmě nedostane. Naopak opoziční TOP 09 ve čtvrtek navrhne, aby poslanci hlasovali o žalobě po jménech. Pro veřejnou debatu se vyslovili zákonodárci hnutí STAN a KDU-ČSL.
Až bude ve čtvrtek sněmovna hlasovat o ústavní žalobě na prezidenta, nezvednou pro ni ruku poslanci z KSČM, SPD a ani vládní sociální demokracie a hnutí ANO. Žaloba tak s ohledem na početnost klubů zřejmě neprojde; aby ji soud projednal, musela by pro ni na sněmovním plénu hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců.
Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) v úterý řekl, že část poslanců ANO má k žalobě politické výhrady, část právní. Někteří ze 78 poslanců vládního hnutí budou aktivně hlasovat proti návrhu, jiní zvažují, že se hlasování zdrží nebo ze sálu odejdou. Vzhledem k pevně danému počtu hlasů, které jsou pro podání žaloby nutné, znamená nehlasování totéž jako odmítnutí žaloby.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) už v pondělí vzkázal, že žalobami se nic nevyřeší. „Ptal jsem se kolegů a podle mě ty argumenty, které tam jsou, nemají opodstatnění. Takže si myslím, že ta žaloba ne asi, ale určitě nemá šanci, aby uspěla,“ řekl premiér.
Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče je žaloba napsaná chaoticky jako špatná slohová práce, chybí v ní vlastní vymezení skutku. „KSČM tak jako ostatní strany míní, že by měla být žaloba projednána s tím, že sněmovna by se k ní neměla připojit,“ uvedl.
Žalobu nepodpoří ani SPD, usneslo se v úterý předsednictvo hnutí. „SPD nevidí žádné porušení ústavy ze strany prezidenta. Vůbec nevíme, proč je to na stole. V žádném případě ústavní žalobu nepodpoříme,“ prohlásil v úterý předseda hnutí Tomio Okamura.
K ústavní žalobě na prezidenta, kterou vypracovali senátoři, se nepřidají ani sociální demokraté. O důvodech ale v úterý místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Valachová nehovořila; detailně je strana přiblíží ve čtvrtek v dolní komoře.
Vedle 78 poslanců hnutí ANO, kteří žalobu nepodpoří, tak pro ni hlasovat nebude ani 49 poslanců za ČSSD, KSČM a SPD.
TOP 09 požádá o veřejné hlasování
Ústavně-právní výbor minulý týden poslancům na návrh zpravodajky Zuzany Ožanové (ANO) doporučil, aby plénum věc probralo včas a veřejně. Poslanec TOP 09 Dominik Feri neprosadil doporučení, aby poslanci o žalobě veřejně hlasovali. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v úterý novinářům řekla, že návrh na veřejné hlasování podá na plénu.
„Je to určitá informace, jak se kdo k tomu staví,“ uvedla. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil dodal, že rozhodnutí o konání prezidenta je na Ústavním soudu. „Doufáme, že kolegové umožní prozkoumání soudem,“ uvedl s tím, že jde o politickou odpovědnost všech parlamentních stran.
Starostové a lidovci jsou pro veřejné projednání
Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan novinářům řekl, že se poslanci hnutí za názory nestydí. „Nemáme problém s tím zveřejnit projednávání. Nevidím jediný důvod, proč by neměla veřejnost vidět, jak diskuse vypadala,“ uvedl. Starostové podle něj uvažují o vytvoření nástroje, který by umožnil Ústavnímu soudu vydat závazné stanovisko k důležitým otázkám i bez toho, aby musela být podána žaloba.
Také KDU-ČSL je pro veřejné projednávání žaloby a nevidí podle předsedy Marka Výborného důvod k tajnému jednání. „Nakonec jednací řád Poslanecké sněmovny o tom hovoří jasně. Nepředpokládám žádnou jinou variantu, nejedná se o záležitost, která by se dotýkala bezpečnosti státu, tajných služeb a podobně,“ uvedl.
Piráti v úterý zopakovali, že žalobu podpoří. „Shledali jsme, že došlo k hrubému porušení ústavy ze strany prezidenta ve vztahu k odvolávání ministrů a zasahování do nezávislosti justice,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek.
Tyto opoziční strany včetně ODS, která se v úterý k žalobě dosud nevyjádřila, mají ve sněmovně celkem 73 hlasů.
120 poslanců
Senát v červenci jednal o žalobě neveřejně, jak stanoví zákon. Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.
Nyní se vzhledem k úterním výrokům jednotlivých poslaneckých klubů očekává, že sněmovna souhlas s podáním žaloby horní komoře nedá, a žaloba se tak nedostane k Ústavnímu soudu.
K rozhodnutí musí dolní komora dospět do 30. října, do tří měsíců ode dne, kdy žalobu ze Senátu dostala. Pokud by sněmovna v termínu nerozhodla, znamenalo by to, že souhlas nedala.
- (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
(3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.
Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu.
Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.
