ANO v říjnu zvýšilo náskok před sociální demokracií

Na prvním místě volebního modelu se tradičně umístilo hnutí ANO, které si získalo 34 procent, což je srovnatelný výsledek se situací před dvěma lety po komunálních volbách. Opět však zvýšilo svůj odstup od druhé ČSSD. Podíl příznivců sociální demokracie se pohybuje na 15 procentech. Na výsledku se mohlo podepsat několik říjnových událostí. Sběr dat totiž probíhal mezi 8. a 27. říjnem, tedy v době po krajských volbách a před státním svátkem, který provázely politické rozepře.

V krajských volbách sice zvítězilo hnutí ANO, získalo největší počet mandátů hned v devíti krajích, ale někde se na koalici dohodla ČSSD s dalšími stranami, například v Pardubickém nebo Královéhradeckém kraji. Vznik koalic bez ANO v krajích, kde hnutí zvítězilo, kritizoval předseda ANO Andrej Babiš.

Dalším kritickým říjnovým bodem byl spor ohledně setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s dalajlamou, na které nejvyšší ústavní činitelé, tři ze čtyř za sociální demokracii, reagovali prohlášením o loajalitě k Číně. Akademici, pravicová opozice, ale i třeba hnutí ANO označili prohlášení za zbytečné, nedůstojné a ponižující.

K tomu se přidal případ Jiřího Bradyho, který měl získat od prezidenta vyznamenání, ale kvůli Hermanovi ho údajně nedostal. Politická scéna se rozštěpila. Pravicová opozice s lidovci tak bojkotovala udílení vyznamenání na Hradě a účastnili se alternativní akce na Staroměstském náměstí.

Komunisté dolů, Okamura nahoru

Ve volebním modelu pak došlo ještě ke dvěma výrazným posunům. O 2,5 procentního bodu se propadli komunisté. Ti přitom zaznamenali úbytek voličů i v krajských volbách, kde ztratili polovinu mandátů a neobhájili předchozí vítězství v Karlovarském a Ústeckém kraji. V říjnovém modelu pro sněmovní volby se tak dostali na úroveň TOP 09. Obě strany vykázaly 7,5 procenta. KSČM tím pádem předběhla ODS s 8,5 procenta.

Druhým výrazným posunem je zisk Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury. Zatímco Úsvit-NK, s jehož původní podobou se Okamura dostal do sněmovny v roce 2013, se v současné době pohybuje pod dvěma procenty, s novou stranou překročil poprvé v rámci sledování agentury TNS Aisa pět procent a se 6,5 procenta je na úrovni lidovců. Ve volbách do krajů se Okamurovu uskupení podařilo dosáhnout na mandáty v deseti krajích, většinou v koalici s dalšími politickými subjekty.

Nejblíž překročení pětiprocentní hranice a vstupu do sněmovny jsou v modelu Starostové a nezávislí se 4,5 procenta.

Negativní pohled na politickou situaci, nedůvěra vůči vládě

Necelá polovina respondentů deklarovala, že by se určitě zúčastnila voleb do Poslanecké sněmovny v případě, že by se konaly v době sběru dat. Dalších 18 procent by se jich spíše zúčastnilo. Říjnové měření ukazuje mírný pokles a souhrnná deklarovaná ochota 65 procent se tak pohybuje pod ročním průměrem. O své současné preferenci v případě voleb do sněmovny je pevně rozhodnuto 45 procent voličů, dalších 32 procent by pak své rozhodnutí spíše neměnilo.

Většina občanů České republiky vnímá současnou politickou situaci spíše negativně. Konkrétně v říjnovém měření ji dvě třetiny dotázaných hodnotí jako „velmi“ nebo „spíše špatnou“. Opačný názor má 30 procent občanů, ti hodnotí celkovou politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše dobrou“. Hodnoty jsou srovnatelné s předchozím měřením.

Z demografického hlediska mají tendenci negativněji hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné. Oproti zářijovému měření vnímají situaci jako horší lidé do 29 let a lidé s maturitou.

Současná vláda Bohuslava Sobotky se pak potýká s nedůvěrou, i když dvě ze tří koaličních stran se ve volebním modelu objevují na prvních dvou místech. Pouze 39 procent občanů „rozhodně“ nebo „spíše“ současné vládě důvěřuje. Naopak 41 procent respondentů vládě „spíše“ nedůvěřují a 18 procent jí nedůvěřují „vůbec“.