Bez Sokola by nebylo Československa. U vzniku republiky byl v zdravém těle zdravý duch

Nahrávám video

Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa. Slova prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka připomínají rozhodující roli, jakou členové Sokola sehráli při budování samostatné republiky. Právě z jejich řad vznikla provizorní armáda a policie, na východě bránili hranice nového státu. Později se významně zapojili do odboje proti nacistům.

Služba sokolů v prvních okamžicích republiky byla nezastupitelná. „Ze sokolů byly vytvářeny první naše vojenské i policejní jednotky. Díky sokolům převrat v říjnu 1918 proběhl v klidu a bez nějakého drancování. Musíme si uvědomit, že byl konec války a byla tady absolutní bída,“ upozorňuje historik Vojenského historického ústavu Michal Burian.

Úkolem některých oddílů bylo obsazení zásobáren, jiné hlídaly sklady munice a další důležitá místa. Sokolové vytvořili také první jednotku hradní stráže. Připravoval je na to tehdejší starosta sokolské obce Josef Scheiner. Jeden ze zakládajících členů domácího odboje se stal také prvním velitelem armády, která vznikla na podzim 1918.

Rovnou z rakouského mundúru

V té době se pěšky ze srbské fronty do Prahy vrátil Karel Evald. „Tatínek vylezl z rakouského mundúru, vzal si civil a šel se přihlásit do pražského Sokola,“ vzpomíná na svého otce Dagmar Evaldová. S několika úpravami mu nakonec rakouská uniforma sloužila dál, dodává.

Pomoc sokolů, včetně Karla Evalda, byla potřeba i v následujícím roce. „Potom byl odvelený na Slovensko, když tam začali řádit Maďaři,“ připomíná konflikty, při kterých musely nové jednotky mladé republiky bránit nedávno nakreslené hranice.

„Právě absolvovali naprosto strašné zážitky první světové války. Místo toho, aby zůstali u svých rodin, tak ti sokolové okamžitě narukovali a odcházeli bojovat na Těšínsko a Slovensko, vlastně do další války, bojovat o hranice rodícího se státu,“ popisuje situaci sokolů historik Michal Burian.

Povinnost vůči republice cítil otec Dagmar Evaldové i v dalších letech. Když dostudoval práva, odmítl prestižní místo v Praze a odešel dělat soudce právě na východní Slovensko. I tam zůstal aktivním členem Sokola.

Dvakrát u obnovy Sokola

„On byl věčně v Sokole a my jsme tam chodily s maminkou, abychom se s tatínkem viděly, ale bylo to pro nás báječný,“ vzpomíná Dagmar Evaldová. „Byla to opravdu výchova k lásce k vlasti. Že máme společnou republiku, o kterou se musíme starat, že to není jen tak, jsme věděli od mala.“

Spolu s první republikou se stal Karel Evald později obětí německé agrese. Během heydrichiády byl nacisty popraven za odbojovou činnost. Dagmar Evaldová se podílela na obnově Sokola po druhé světové válce. Během totality pak pracovala mimo jiné jako vychovatelka v Klárově ústavu pro nevidomé děti či v SOS dětských vesničkách.

Po roce 1989 se pak podílela na obnově sokolského hnutí podruhé „Jeden z Tyršových odkazů byl: Rozhlížejte se kolem sebe, co uvidíte dobrého, tak přijměte. Ale chraňte se toho, co by odporovalo tomu hlavnímu – v zdravém těle zdravý duch,“ uzavírá Dagmar Evaldová.

Organizace, kterou v únoru 1862 založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, měla velké zásluhy na proniknutí tělovýchovné činnosti mezi nejširší vrstvy obyvatel. Z původně pražského spolku se do konce 19. století stalo celonárodní hnutí, za první (a stejně tak i za druhé) světové války byla sokolská obec rozpuštěna.

V meziválečném období patřili sokolové k významným odpůrcům nacismu. V roce 1936 měla ČOS 786 000 členů. V době největšího ohrožení nacistickým Německem cvičilo na X. sletu v roce 1938 na tři sta padesát tisíc účastníků, diváků přišlo přes dva miliony.

Po druhé světové válce přesáhl počet sokolů jeden milion. V roce 1952 však komunisté stejně jako nacisté sokolské organizace zrušili.

Obnovy se organizace dočkala v roce 1990, kdy měl Sokol asi dvě stě tisíc členů. Podle starostky České obce sokolské Hany Moučkové je činnost Sokola stále aktivní v mnoha světových zemích.

Sokol
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 3 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 6 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...