Blatný chce udržet opatření do konce nouzového stavu. Sedláček by nakrátko zavřel průmysl

Poslanecká sněmovna povolila vládě prodloužit nouzový stav do 11. dubna, v doprovodném usnesení jí však uložila, aby zrušila uzávěru okresů hned po Velikonocích, tedy o necelý týden dříve. Ministr zdravotnictví Jan Blatný by však chtěl, aby až do konce nouzového stavu vydržela všechna nynější opatření. Myslí si, že jenom potom bude možné začít efektivně restrikce rušit, aniž by došlo k dalšímu zvratu epidemického vývoje.

„Nouzový stav musí trvat a musí trvat se všemi opatřeními,“ podotkl Blatný. Dodal, že důležité je i to, aby se opatření dodržovala. „Když podlehneme falešné iluzi, že už se to lepší, a tak na to nemusíme tolik dbát, tak může dojít k razantním změnám, které si nikdo nepřeje,“ dodal. Věří, že „když se nám to podaří, je reálné, že to je poslední nouzový stav“.

Podle epidemiologa, člena mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) a děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara jde s překotným uvolňováním opatření riziko další vlny epidemie. „Riziko je a každý si to musí uvědomovat. Je potřeba k rozvolňování přistupovat s velkým respektem,“ míní. Zdůraznil, že jednotlivé fáze rozvolňování by mezi sebou měly mít alespoň dvoutýdenní rozestupy, protože dvoutýdenní je maximální inkubační doba covidu-19.

Nakrátko zavřít průmysl by mělo ekonomický smysl, míní Sedláček. Blatný preferuje testování

Nejpozději od chvíle, kdy vláda uzavřela hranice okresů a ještě více než kdy předtím omezila, kam smí lidé chodit, zní velmi hlasitě diskuse, zda by nebylo vhodné omezit i průmysl. Kabinet se tomu brání, podle ekonoma Tomáše Sedláčka by to ale mohlo být přínosné i pro ekonomiku.

„Je velká otázka, jestli není ekonomicky výhodnější udělat to jednou pořádně, rychle, intenzivně, na krátkou dobu, která bude mít jasný konec, než to pytlíkovat, nedělat pořádně,“ uvedl. Sám by pro „intezivní, hlubší lockdown i v průmyslu“ byl.

Ministr Blatný tomu však není nakloněn. Upozornil, že v zemích, které to učinily, „nebyl bohužel efekt prokazatelný, nebyl dlouhodobý“. Za důležitější považuje pokračovat v testování zaměstnanců, které by se mělo zintenzivnit. Blatný očekává, že v příštím týdnu konečně projde zvýšení frekvence testů na jeden za pět dní.

Epidemiologická skupina by však chtěla ještě častější testy. Úvodní fáze s jedním testem za týden byla podle Maďara zcela nevyhovující. „Že testy byly jenom jednou týdně a ještě byly lecjaké, tak to způsobovalo obavy, do jaké míry je průmyslu schopen dostat pozitivní případy pod kontrolu,“ poznamenal. Zvýšení frekvence na jeden test za pět dní považuje za „kompromis, který je děravý“.

Vůbec nejlepší by podle epidemiologa bylo začít ve firmách testovat metodou PCR, kde nehrozí falešně negativní výsledky. „Kdyby bylo možné kapacitně otestovat většinu populace PCR testem, tak bychom dostali epidemii pod kontrolu velmi rychle. Všichni pozitivní by skončili v izolaci, neutíkali by falešně negativní,“ shrnul Rastislav Maďar.

Ministr Blatný ujistil, že k tomu jeho strategie směřuje, bude to však podle něj možné až časem, kdy bude menší procento pozitivity. „Myslím, že s časovým odstupem to bude méně časté PCR testování s poolováním vzorků, které je ale možné až tehdy, kdy je nálož v populaci menší,“ řekl. Poolování znamená použití jednoho testu na více vzorků (z anglického „pool“). Na PCR testy by podle něj výhledově měly přejít i školy, kde se zatím počítá s antigenním testováním dvakrát týdně.

Že by i ve firmách bylo možné testovat ještě častěji, Blatný pochybuje. „Na jednu stranu rozumím odbornému požadavku, na druhé straně je potřeba domluvit se tak, aby se to opravdu stalo,“ poznamenal.

Nový PES bude bez indexu

Uvolňování opatření by se v budoucnu mělo opět řídit „psem“ – tedy protiepidemickým systémem, který však bude mít zcela novou podobu. Podle ministra zdravotnictví jeho součástí již nebude index rizika, rozhodující budou jednotlivé ukazatele. V Otázkách Václava Moravce Jan Blatný upřesnil, že to bude počet nakažených na sto tisíc obyvatel za čtrnáct dní, pozitivita testů a obsazenost nemocnic. „Tehdy jsme chtěli, aby bylo jedno číslo, které by si člověk mohl sám spočítat,“ uvedl.

Podle Tomáše Sedláčka není PES špatná věc, když ovšem funguje – nikoli z hlediska problematických kritérií, ale z hlediska pěti stupňů opatření. „Alespoň mám jako podnikatel nějaký orientační bod,“ zdůraznil.

Ohledně počtu hospitalizací, které původní PES vůbec nezohledňoval, hovořil ministr Blatný opakovaně jako o metě pro větší uvolnění restrikcí o počtu 3000 lidí v nemocnicích – momentálně jich je přes 7000.

„Víme ze znalostí, které máme o našem zdravotnickém systému, že ve chvíli, kdy se dlouhodobě pohybuje počet lidí kolem dvou až tří tisíc, kteří čerpají lůžka v nemocnicích, tak můžeme téměř úplně obnovit všechnu ostatní péči. Jakmile to stoupá nad 3000, musíme začít pomalu redukovat,“ upozornil.

Počet 3000 hospitalizovaných považuje i za hranici pro uvolnění takzvané elektivní péče v nemocnicích, která je nyní zastavena – takže se neoperuje to, co se může odložit.

Rastislav Maďar míní, že není potřeba s uvolňováním péče v nemocnicích čekat na celorepublikovou hodnotu 3000. Poukázal, že se situace zásadně liší v různých regionech. To Blatný připustil, upozornil však, že zatím je potřeba nechat si volnější nemocnice jako rezervu pro ty přeplněné. „Jakmile dojde k poklesu – a ten pokles nebude přímo na tři tisíce – tak půjdeme ze zákazu na doporučení a budeme spoléhat na vedení jednotlivých nemocnic,“ dodal ministr.

Zároveň je ale potřeba počítat s tím, že si zdravotníci budou potřebovat odpočinout, a přitom na ně bude čekat velké množství další práce v podobě odložených operací. Ministr se domnívá, že potrvá déle než rok, než se podaří všechny je dohnat.

Delší interval mezi dávkami očkování bude. Neohrozí to, ale pomůže, shodli se Blatný s Maďarem

Epidemiologové mají výhradu i k tomu, jak se očkuje. Již dříve navrhli, aby byl delší odstup mezi první a druhou dávkou RNA vakcín, jako jsou Pfizer a Moderna. Míní, že je možné odstup prodloužit až na 42 dní a díky tomu naočkovat více lidí první dávkou. „Už první dávka prokazatelně snižuje počty hospitalizovaných a úmrtnost,“ podotkl Maďar.

Jan Blatný vůči tomu byl dříve zdrženlivý, ale nyní připouští, že se interval mezi oběma dávkami opravdu prodlouží na šest týdnů. Očekává, že se na tom shodne Rada vlády pro zdravotní rizika v příštím týdnu. Ujistil, že lidem kvůli delšímu intervalu mezi očkováními nehrozí žádná újma: „Přínos, ochrana zhruba po dvou týdnech od první dávky se blíží 80 procentům.“

Ministr: Neuvažuji, že bych rezignoval

Otázkou je, jak dlouho bude Blatný v ministerském křesle. Po jeho konci volá zejména část opozice a prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) se tajnosnubně zmínil o tom, že do konce března nechystá žádné změny ve vládě a Blatnému navíc poslal dopisy s výhradami k jeho práci. Například kvůli tomu, že neprotlačuje léky jako ivermektin.

Jeho účinnost při léčbě covidu však nebyla prokázána, i výrobce upozorňuje, že k tomu není určen. Nynější ministr zdravotnictví se s vědeckým poznáním ztotožňuje. „Vox populi, vox Dei v tomto případě neplatí. To bychom se uchýlili k populismu, nikoli medicíně. Jsem lékař, budu se rozhodovat vždy odborně. Představte si, že byste přišel k lékaři, že máte angínu, on by vám napsal Penicilin a vy byste řekl: Penicilin nechci, já chci tamtu růžovou krabičku, protože jsem četl na iDNES, že je lepší. To je prostě špatně,“ řekl.

Že by mu hrozilo odvolání, si Jan Blatný příliš nepřipouští a sám se skončit nechystá. „Neuvažuji, že bych rezignoval. (…) Když něco děláte, tak to nemůžete dělat s tím, že tady zítra nebudete. Dělám svoji práci nejlépe, jak ji umím, a dělám ji s tím, že ji dokončím,“ uzavřel.