Školy

Policie vyzvala uživatele informačního systému Bakaláři, který slouží ke komunikaci školy s žáky a rodiči, aby si zkontrolovali zabezpečení svých účtů. Reaguje tím na situaci z tohoto úterý, kdy neznámý pachatel pravděpodobně prolomil účet studenta a jeho jménem poslal do jedné pražské školy výhrůžnou zprávu. Společnost provozující systém Bakaláři uvedla, že situaci řeší a spolupracuje s policií i školami.

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.

Přírodovědné, čtenářské a matematické dovednosti patnáctiletých žáků v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) loni dál klesly, vyplývá z výsledků srovnávacích testů PISA, které OECD organizuje. V celosvětovém srovnání se dařilo hlavně asijským zemím. Česko sice zůstalo nad průměrem OECD, v celosvětovém žebříčku si však oproti roku 2022 pohoršilo.

Vývoj moderních aut představuje novou výzvu i pro servisy. Hledat specialisty na elektromobily je pro ně obtížné a absolventi středních a vyšších odborných škol stále nestačí pokrýt potřebu. Autoservisy proto na výuce spolupracují se samotnými školami. Kromě praxe nabízejí po škole i zaměstnání. Trhu se chtějí přizpůsobit i samotné školy a v minulosti se snažily jednat s ministerstvem o změnách ve výuce, nebo novém učebním oboru – ale bez výsledku. Zároveň chybí ve školách i zkušení odborníci či učební pomůcky.

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.

Začátek školního roku patří v okolí škol k nejrizikovějším obdobím z hlediska počtu nehod. V září i říjnu se jich stane o desetinu více, než je měsíční průměr v průběhu roku, vyplývá z analýzy Portálu nehod. Samotné střety s chodci sice tvoří jen menší část, avšak následky bývají výrazně závažnější. I proto odborníci radí, jak děti na cesty do školy a pak domů připravit.

Střední školy navštěvovalo v minulém školním roce téměř 515 tisíc žáků, nejvíce od roku 2011/2012. Jejich počet roste od roku 2018/2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vysoké školy kvůli blížícímu se vrcholu demografické vlny žádají navýšení rozpočtů. ČSU sledoval i počet dětí v mateřských školkách, kterých bylo v minulém školním roce naopak poprvé od roku 2012/2013 méně než 350 tisíc.

Egyptem otřásla přelomová kauza, která by mohla zásadně změnit život stovkám tisíc dětí zrozených v důsledku znásilnění. V současné době egyptské právo neumožňuje bezpečný potrat a tomu, kdo jej podstoupí, hrozí vězení. Klíčový verdikt soudu, opřený o stanovisko nejvyšší náboženské autority, přisoudil skrze test DNA otcovství pachateli sexuálního útoku. Díky tomu jeho už osmiletá dcera dostane rodný list. Bez něj dosud neměla nárok na vzdělání, zdravotní péči ani sociální dávky. Rozhodnutí je společensky zásadní především pro práva žen, a to zejména v případech znásilnění, míní Azza Solimánová z Centra právní pomoci egyptským ženám.

Kontrolou pražských hygieniků neprošla v letošním prvním pololetí zhruba pětina kontrolovaných školních kuchyní, jídelen a bufetů. Při 206 kontrolách zjistili 41 pochybení. Je to více než v prvním pololetí roku 2025, kdy zkontrolovali 298 zařízení a našli 27 problémů. Hygienici rovněž zjistili, že více než polovina odebraných vzorků v jídelnách překročila limity cukru v nápojích a soli v polévkách. V meziročním srovnání počet přeslazených nápojů stoupl a množství přesolených polévek kleslo.

Vláda v pondělí schválila zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách. V platnost má vejít v září příštího roku. Dosud školy rozhodovaly o zákazu dobrovolně samy. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se ukázalo, že nařízení přispívá k lepší komunikaci mezi žáky i lepší koncentraci. Někteří odborníci však vyjadřují pochybnosti, jak se plošný zákaz bude vymáhat. Návrh kritizuje i dětský ombudsman Martin Beneš, podle něhož se neřeší příčina, ale jen následek. K plošným restrikcím už přistoupila řada států EU.

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.

Od Pekingu po Bogotu se sedmnáct švýcarských škol v zahraničí snaží vštěpovat svým žákům švýcarské demokratické hodnoty. V zemích, kde se politické poměry výrazně liší od těch ve Švýcarsku, to může představovat choulostivý úkol. Právě této otázce se věnovala výroční konference těchto škol, která se nedávno konala v kantonu Valais.

Bulharská koalice GERB-SDS navrhuje zakázat používání sociálních sítí dětem mladším šestnácti let a omezit jejich využívání až do dosažení plnoletosti. Součástí návrhu jsou také pokuty. Nová pravidla mají podle předkladatelů zajistit větší ochranu dětí v internetovém prostředí.

Povinná angličtina od první třídy a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmé třídy. To byly některé z plánovaných změn, které měly platit od září 2027. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) se je však rozhodl zastavit. To vyvolalo emoce a smíšené reakce mezi pedagogy i odbornou veřejností. Podle některých je rozhodnutí ministra rozumné, jiní jej naopak označili za nepochopitelné.

Nová pravidla pro používání mobilních telefonů ve školách by měla dle premiéra Andreje Babiše (ANO) začít platit od září 2027. Počítá s tím poslanecký návrh, který Babiš podepsal s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a který v pondělí nahraje do systému. Babiš to řekl ve videu na svých sociálních sítích. Už minulý týden uvedl, že návrh by měl přinést zákaz používání telefonů ve školách. Nyní může používání během výuky regulovat školní řád jednotlivých škol.

Návrh plošného zákazu mobilních telefonů ve školách má k projednání do Poslanecké sněmovny vstoupit z poslanecké iniciativy. V pondělí o tom premiér Andrej Babiš (ANO) jednal s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO). Používání mobilních telefonů během výuky nyní může regulovat školní řád jednotlivých škol. Plošně používání mobilů zatím žádná norma neupravuje. „Třicet osm procent to nemá regulované o přestávkách, takže my si myslíme, že to škodí žákům a bavíme se o základní škole, protože škodí to jejich psychickému zdraví,“ řekl Babiš. Ministr školství pak tvrdí, že aktivní pohyb a nepoužívání mobilů ani během přestávek – podle dat z května – má na děti pozitivní vliv. Omezení by mohlo vstoupit podle odhadů v platnost od září 2027.

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.

Ministerstvo chce pokračovat ve slučování škol nebo školek. Jeden ředitel by tak působil ve více zařízeních. Spojovat pod jednu správu by se mohly školy nejen v jediné obci, ale i napříč sousedními samosprávami. Už teď svazkové školy získávají skrze rozpočtové určení daní dvacet procent navíc na nepedagogické pracovníky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) by jim chtěl nabídnout další výhody. Třeba přes maximální počet vyučovacích hodin hrazených státem. Starosta obce Klučenice Václav Vozábal (KDU-ČSL) vidí nevýhody v tom, že „bude asi třeba redukce nepedagogických a administrativních pracovníků“. Podle šéfa TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je důležité pohlídat, aby navzdory slučování bylo regionální školství dostupné.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.

Ministerstvo školství doposud nemělo žádný přehled o tom, jak školy upravují používání mobilů během vyučování. Rozeslalo proto dotazníky do základních a středních škol i na konzervatoře. Předběžná data říkají, že většina zařízení už k nějaké formě omezení přistoupila. Březnový průzkum naznačuje, že pro jsou zhruba čtyři pětiny rodičů.

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.

Podle ředitelky Gymnázia Nad Štolou Renaty Schejbalové je přirozené, že mladý člověk během přijímacích zkoušek – první životní zkoušky – cítí nervozitu. Zmínila, že někteří rodiče tlačí víc, než by museli. „Rodiče musí s přesvědčením říkat sami sobě to, co by rádi, aby od nich vnímaly jejich děti: ‚Uděláme, co můžeme, a přijmeme výsledek jako ve sportu‘,“ řekl dětský psycholog Jaroslav Šturma. Připomněl, že i když nevyjde vybraná škola, tak budou další možnosti. „Je důležité, aby rodiče dali svým dětem najevo, že ať dopadneme, jak dopadneme, tak jsme s tebou a máme tě rádi,“ dodal. Do prvního kola přijímacích zkoušek se v roce 2026 hlásí 156 tisíc uchazečů. Největší převis poptávky je u víceletých gymnázií a lyceí, u čtyřletých oborů jsou kapacity větší než počet uchazečů.