Blažek podal trestní oznámení kvůli možné korupci na resortním insolvenčním odboru

Blažek se za Stanislava několikrát postavil, nakonec ale trestní oznámení podal. „Trestní oznámení bylo, jak pan ministr avizoval, podáno,“ potvrdil mluvčí ministerstva.

Pro podání trestního oznámení se Blažek rozhodl poté, co mu to doporučil šéf protikorupčního odboru ministerstva Jiří Kapras. „Považuji za prokázané, že některá z osob podílejících se na organizaci zkoušek insolvenčních správců v inkriminované době poskytla přinejmenším v jednom případě předem a v rozporu se zákonem zadání neveřejné případové studie uchazeči, a to včetně vzorového řešení,“ uvedl Kapras v usnesení.

Kapras prováděl šetření na základě podnětu aktuálního ředitele insolvenčního odboru Jana Benýška. Ten jako první poukázal na možnou manipulaci u zkoušek insolvenčních správců.

Trestní oznámení směřuje na neznámého pachatele. Kapras sice potvrdil, že k manipulaci zkoušek insolvečních správců docházelo, uvedl ale, že sám nemůže zjistit, kdo byl přímým pachatelem. A tedy ani jestli se protiprávního jednání dopouštěl Antonín Stanislav, který byl v inkriminované době ředitelem odboru. To bude nyní zkoumat policie.

Kauza kolem whistleblowera Benýška

Benýšek vedení ministerstva informoval o pravděpodobném nezákonném jednání během zkoušek insolvenčních správců v roce 2016. Upozorňoval konkrétně na Antonína Stanislava, který byl v té době ředitelem insolvenčního odboru. Ten následně na ministerstvu skončil.

V roce 2022 se Antonín Stanislav stal náměstkem ministra spravedlnosti. Loni 21. listopadu proto podal Benýšek podnět k protikorupčnímu odboru ministerstva, ve kterém žádal, aby se na něj vztahoval zákon o ochraně oznamovatelů, aby byl chráněný před případnou odvetou. Odbor mu vyhověl, Benýšek je tak považován za whistleblowera, tedy za oznamovatele podezřelého jednání.

Na ministerstvu došlo od začátku roku 2023 ke změnám v zařazení jednotlivých odborů pod různé náměstky. Stanislav pod sebou insolvenční odbor mít neměl. Fakticky se ho ale podle Benýška snažil znovu ovládnout. „Tato skutečnost však nebránila Antonínu Stanislavovi nadále mě úkolovat (byť s menší četností). A hlavně, nezabránila mu i nadále pokračovat ve snaze získat (přímý) vliv na odbor insolvenční a soudních znalců, jakož i v úsilí ukončit mé další působení na ministerstvu spravedlnosti,“ uvedl Benýšek v podnětu.

Podle serveru Seznam Zpráv vláda na návrh ministra Blažka zrušila úředníkovo místo 22. listopadu 2023, tedy o den později, kdy podal podnět k protikorupčnímu odboru. Podle Pavla Blažka byly důvodem úspory, odmítl, že by šlo o mstu.

Kvůli zrušení svého místa se Jan Benýšek obrátil i na soud, kde se svou žalobou neuspěl. Na místo ředitele insolvenčního odboru se ale již vrátil. Nikoli proto, že by vláda zrušila své předchozí rozhodnutí, ale proto, že úředník uspěl ve výběrovém řízení.

Exnáměstek Stanislav již rezignoval

V únoru zveřejnil server Seznam Zprávy informaci, že si Antonín Stanislav vzal neplacené volno. Oficiální příčinou měly být rodinné důvody, konkrétně péče o dvouletého syna. O volno požádal do konce června.

Na začátku března ale Stanislav na sociální síti X zveřejnil, že se rozhodl ve své funkci skončit. „Rozhodl jsem se rezignovat na funkci náměstka ministra, svoji rezignaci jsem předal ministrovi Pavlu Blažkovi k 1. březnu 2024,“ napsal.

Důvodem podle něj byl mediální tlak a lynč, který na něj údajně měli vyvíjet novináři Seznam Zpráv, a ochrana jeho rodiny. Proti tomu se server ve zveřejněném textu ohradil s tím, že se o náměstkově ženě ani dítěti nepsalo.

Kromě údajného protiprávního jednání na ministerstvu byl Stanislav kritizován i za činnost ředitele Domova sociální péče v Tmavém Dole na Trutnovsku. Server Seznam Zprávy upozornil například na pochybný způsob rozdělování zakázek. I na tuto funkci Stanislav rezignoval.