Bodový systém čeká zpřísnění, současně budou moci řídit už sedmnáctiletí

Česká republika byla v roce 2022 podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) na 21. místě v Evropě s padesáti usmrcenými na silnici na milion obyvatel. „Měli bychom směřovat k těm, kteří jsou na tom výrazně lépe, například Německo, kde se hodnota pohybuje kolem 37 usmrcených na milion obyvatel. Tato úprava zákona by na tom měla mít významný podíl,“ řekl Kupka.

V posledních letech se podle něj snižuje počet usmrcených osob během dopravních nehod. Nejčastější příčinou ale stále zůstává nepřiměřená rychlost, dále pak špatné předjíždění nebo nevěnování se řízení. Nyní se bude snažit ministerstvo seznámit veřejnost se změnami, které novela přinese. Chystá například konferenci pro autoškoly, komunikaci na sociálních sítích či nové webové stránky pro mladé řidiče.

Přísnější tresty

K bezpečnosti na silnicích mají podle Kupky přispět změny v bodovém systému, které jsou také přehlednější. Tresty se zpřísňují s ohledem na jejich závažnost a s ohledem na míru rizika, která je s nimi spojena. Zpřísňují se tak podle něj tresty u nejzávažnějších a nejnebezpečnějších přestupků.

Řidiči budou za přestupky dostávat jen dva, čtyři nebo šest trestných bodů. U řízení pod vlivem alkoholu řidič dostane šest bodů namísto nynějších sedmi, zaplatí ale pokutu ve správním řízení až 25 tisíc korun namísto dnešních až dvaceti tisíc korun.

Pokud řidič odmítne zkoušku na alkohol, bude mu hrozit pokuta až 75 tisíc korun. Stejná pokuta mu bude hrozit, pokud bude řídit a nebude držitelem řidičského oprávnění nebo bude řídit, i když bude mít zákaz. Za nasbíraných dvanáct trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud. V případě trestání na místě se pásmo nejvyšší pokuty zvyšuje na rozmezí 4500 až 5500 korun.

Na novelu zareaguje také dopravní policie, například úpravou systémů, které budou více provázané se systémy ministerstva dopravy. To souvisí s rozšířením oprávnění strážců zákona. Ti budou moci řidičům například při překročení povolené rychlosti v obci o 40 kilometrů v hodině a více a mimo obec o padesát kilometrů a více zadržet na místě řidičský průkaz.

Provázanost informačních systémů umožní i zajištění registračních značek vozidla. „Policista při řešení přestupků, které následně oznamuje do správního řízení, může uložit kauci ve výši až 50 tisíc korun. V případě, že řidič kauci na místě nesloží, tak je policista oprávněn zajistit registrační značky vozidla, čímž zamezí řidiči v další jízdě,“ popsal ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Bodový systém se podle Kupky ukázal nejen v Česku, ale i v dalších zemích jako účinný způsob zajištění většího respektu vůči pravidlům silničního provozu.

Novela zákona zavádí také opatření směřující k prevenci, uvedl Kupka. Jde podle něj hlavně o možnost řídit osobní auto pod dohledem mentora od sedmnácti let. Smyslem je získávání řidičských dovedností pod dohledem zkušeného bezúhonného řidiče. Podle ministra se to osvědčilo například v Německu nebo na Slovensku. 

Další novinkou je i řidičský průkaz na zkoušku. Čerství řidiči, kteří mají oprávnění méně než dva roky, způsobí v silničním provozu jedenáct procent nehod, ale v celkové populaci řidičů tvoří jen asi tři procenta, dodal Kupka. Pokud v prvních dvou letech držení řidičského průkazu provede řidič vážný přestupek, bude muset absolvovat dva preventivní kurzy, které si sám zaplatí.

Vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold v Interview ČT24 připomněl, že za posledních deset let se například výrazně proměnil způsob, jakým používáme mobilní telefony. „Za těch deset let máme asi padesátiprocentní nárůst tohoto přestupku. A například u nehod s alkoholem, které policie zaznamená, je více než polovina s alkoholem přes promile a půl. Proto bylo třeba přitvrdit v (sankcích za) odmítání testu na alkohol,“ přiblížil trendy expert.

Zmínil, že příprava nové podoby zákona trvala velmi dlouho, původně se začal chystat k desátému výročí zavedení bodového systému, tedy v roce 2016. „Byla vytvořena skupina odborníků, která se tím zabývala – zastoupena byla dopravní policie a ministerstvo, opakovaně se to řešilo i v radě vlády pro bezpečnost silničního provozu, kde jsou i pojišťovny. Ty mají data z nehod, které už policie nevyšetřuje,“ popsal proces změn bodového systému Neřold. Experti se podle něj shodli, že je třeba jít cestou nové kategorizace přestupků.

Spor o bezpečnou vzdálenost

Shoda na změnách bodového systému ale nebyla stoprocentní. Snížit nehodovost měly i daleko přísnější tresty za nedodržení bezpečné vzdálenosti. Na téhle pasáži se ale nakonec ministerstvo s policií nedohodlo. Ministr Kupka se k tématu chce vrátit v případné další úpravě. Ta ale podle něj přijde nejdřív za rok až dva.

„Pokud se po například roce nebo dvou ukáže, že je to stále významná příčina nehod, tak bude prostor to upravit a zakotvit v zákoně,“ ujišťuje. Jen za prvních sedm měsíců roku policisté napočítali nehod způsobených nedodržením bezpečné vzdálenosti 2500 – je to pátá nejčastější příčina.

„Cílem je zajistit takový zákon, který bude srozumitelný, jednodušší. Slibuji si od toho, že dojde ke snížení počtu dopravních nehod, které končí úmrtím. Byl bych rád, pokud by se dařilo jejich počet postupně snižovat,“ řekl večer na ČT24 Kupka. Zdůraznil, že přestupky jsou „bodovány“ podle závažnosti a že u některých došlo ke snížení bodového přídělu. 

Šéf dopravní policie Zlý upozornil, že jeho podřízení od začátku roku do konce srpna řešili přes 360 tisíc dopravních přestupků, což je za srovnatelné období o 27 tisíc víc. „To svědčí o tom, že řada účastníků silničního provozu nerespektuje pravidla,“ má jasno Zlý. Přísnější sankce tak podle něj mají šoféry motivovat k větší ohleduplnosti a právě k dodržování pravidel.

Používání mobilu za jízdy označil za „folklór“ a prozradil, že často hřeší i řidiči v moderních vozech s vestavěným handsfree, což nechápe. Zdůraznil, že při určitých rychlostech může i vteřinová nepozornost vést například k tomu, že řidič přehlédne chodce vstupujícího do silnice.