Lidé by za splnění účasti na všech preventivních prohlídkách a screeningových vyšetřeních, které jsou pro jejich věk dostupné, mohli od zdravotní pojišťovny získat 500 až 1500 korun. Uvedl to vrchní ředitel sekce ekonomiky a zdravotního pojištění ministerstva zdravotnictví Jan Zapletal. Celkem půjde o čtyři screeningy – k odhalení rakoviny prsu, prostaty a tlustého střeva a časného záchytu demence.
Systém veřejného zdravotního pojištění bude příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) hospodařit s více než 605 miliardami korun. „Cílem je, aby se pojištěnci více účastnili preventivních prohlídek a screeningových programů,“ řekl. V minulosti ministr mluvil o tom, že by se mohlo jednat o příspěvek ve výši vyšších tisíců korun.
Příspěvky budou podle Zapletala určené pro lidi ve věku 45 až 65 let, o konkrétní výši rozhodne zdravotní pojišťovna. Zároveň budou pojišťovny dál poskytovat i stávající příspěvky za prevenci. První část změn by měla platit od roku 2028.
Odhalit onemocnění včas
V současné době by podle Zapletala podmínky splňovalo asi 1,1 milionu osob, což by znamenalo náklady 550 milionů až 1,65 miliardy korun. Při zavedení odměny resort podle Zapletala očekává, že účast na vyšetřeních vzroste. „Zdravý člověk přináší do systému více peněz než ten, který bojuje s onkologickým onemocněním,“ dodal.
Cílem screeningu je odhalit onemocnění včas, když ho lze snadněji léčit. Pro srovnání například léčba rakoviny prostaty stojí podle vrchního ředitele ročně 2,5 miliardy korun.
Odměna by měla být nároková a vyplácená automaticky při splnění podmínek. „Je pro nás důležité, že nemusíme nikde žádat, ani nic vyplňovat,“ uvedla na tiskové konferenci předsedkyně Pacientské rady ministerstva Simona Zábranská.
Stárnutí populace
Změny zákona podle Vojtěcha mají připravit systém mimo jiné na nejrychlejší stárnutí populace v historii. „Budeme potřebovat jiný typ péče a restrukturalizovat poskytovatele zdravotní péče,“ dodal ministr. Do roku 2035 přibude podle náměstka ministra Ladislava Švece 800 tisíc seniorů, za které platí pojistné stát, a počet pracujících odvádějících pojistné klesne o 700 tisíc.
Podle Vojtěcha bude tuzemské zdravotnictví kvůli tomu potřebovat poskytovat více péče při omezenějších zdrojích. „Nestačí proto každý rok jen rozhodnout, kolik peněz kam půjde. Musíme dlouhodobě plánovat také dostupnost, kapacity, efektivitu a kvalitu péče. Reforma dává zdravotním pojišťovnám větší prostor systém skutečně řídit, ale zároveň od nich vyžaduje větší odpovědnost za to, jak jsou prostředky veřejného zdravotního pojištění využívány,“ doplnil ministr.
Změnit by se mělo podle návrhu i fungování zdravotních pojišťoven a jejich rozhodování o úhradách za péči. Dosud jednaly s jednotlivými segmenty zdravotnictví každý rok, nově by mohly být smlouvy víceleté a dohodovací řízení permanentní proces.
Zároveň má návrh sjednotit volbu orgánů zdravotních pojišťoven, ve správní radě VZP se nově nepočítá se zástupci sněmovny, nahradí je nominanti zaměstnavatelů a pojištěnců.
