Brdy 2016: Letovisko mezi ruinami a zbytky munice

Strašice/Jince - Svatého Mořice Brd chce ze Strašic udělat jejich starosta Jiří Hahner. Nové možnosti pro rozvoj cestovního ruchu má vsi na Rokycansku otevřít zrušení vojenského újezdu Brdy. Zdaleka ne všechny obce v okolí dosavadního armádního prostoru ale hledí do budoucnosti bez armády tak optimisticky. Někteří starostové a místní si život bez vojáků nedokáží představit.

Strašice mají oproti dalším obcím v těsném sousedství brdského újezdu náskok. S odchodem vojáků ze vsi a správou majetku opuštěného armádou se museli vypořádat už před deseti lety. V roce 2004 totiž vesnici opustila vojenská posádka a vedení obce se muselo postarat
o chátrající kasárny. „Měli jsme tehdy obrovské obavy, protože vojáci znamenali značnou kupní sílu a byla to výrazná sociální skupina, která udržovala společenský život v naší obci,“ popsal portálu ČT24 Hahner.

Restart po odchodu vojáků nebyl lehký. Ve Strašicích ubylo restaurací, nakonec se ale život novým podmínkám přizpůsobil. Vesnice začala lákat nové obyvatele i ze vzdálených míst Česka. „Je tu krásná příroda, čerstvý vzduch,“ pochvaluje si pár, který se do Strašic přistěhoval ze severu Čech.

Místo vojáků investoři

Najít využití se podařilo i pro 80 % areálu bývalých kasáren. V nově opravených budovách sídlí Muzeum středních Brd nebo knihovna. Místo pro podnikání tady našlo několik soukromých firem a působí tu také výzkumné pracoviště zaměřené na solární elektrárny. I jejich zaměstnanci pomáhají zvedat kupní sílu v obci.

Jediné, co se vedení Strašic zatím beze zbytku nedaří, je sehnat investory pro část někdejších kasáren vyčleněnou územním plánem k bydlení. Zejména staré ubikace mužstva z konce 20. let 20. století bez užitku chátrají. Vchody zarůstají travou, rozbitými okny je zevnitř cítit pach plísně a zatuchlina. Někde už opadala i omítka, jinde jsou na stěnách ještě vidět zbytky staré výmalby, třeba červený váleček s květinovými motivy na bílém podkladu nebo vojensky konformnější modrý olejový nátěr.

I tady se ale ruku v ruce s oživením tuzemské ekonomiky začíná karta pomalu obracet. „V současné době se tady objevují zájemci o přestavbu bývalých ubikací na bytové domy. Dva objekty jsme už prodali soukromým investorům, kteří mají stavební povolení k přestavbě. V současné době jednáme s dalším investorem a během letošního roku by se měl uskutečnit prodej zbytku objektů,“ přiblížil aktuální stav Hahner.

Good Bye Army

V definitivním odchodu vojáků z újezdu a jeho přeměně na CHKO teď vidí Strašičtí novou příležitost. Zaplnit turisty by se mohla například ubytovna, kterou obec vybudovala jak jinak než ve staré kasárenské ubikaci. Už v příštím roce by podle starosty mohlo být v někdejším újezdu hotové značení základních turistických stezek a cyklotras. Pak by se mohlo začít se stavbou záchytných parkovišť, sportovišť a další turistické infrastruktury.

„Naším záměrem je vybudovat z této podhorské vesnice, která má 2,5 tisíce obyvatel, kulturně-sportovní centrum. Chtěli bychom, aby se k nám turisté rádi vraceli,“ plánuje starosta a věří, že Strašice budou do budoucna z cestovního ruchu těžit.

Bez armády ani ránu

Zdaleka ne tak idylicky hodnotí rušení újezdu lidé z Jinců. Život bez vojáků je pro městys na severovýchodě brdských lesů jen stěží představitelný. „Organizujeme spoustu akcí a velmi úzce spolupracujeme s armádou. Nedávno jsme měli Jinecké slavnosti a vojáci se tam prezentovali s technikou, se zbraněmi, pomáhali nám s přípravou celé akce,“ uvedl starosta Jinců Josef Hála.

Propojenou s kasárnami má obec také základní infrastrukturu, včetně čističky odpadních vod, kanalizace a vodovodu. Náklady na jejich provoz by bez pomoci armády obec stěží unesla. „Zdražila by nám možná o 100 % voda,“ obává se Hála.

Rušení újezdu se nicméně Jinců dotkne méně než jiných obcí v okolí. 800hlavá posádka ve zdejších kasárnách totiž zatím zůstane. Dál využívat armáda bude také dělostřelecké cvičiště o výměře 560 hektarů, tedy asi 750 fotbalových hřišť. Do tohoto areálu se turisté ani po zrušení újezdu nepodívají. Jak dlouho ovšem zůstane tento status quo zachován, není jasné. Na otázku portálu ČT24, zda lze očekávat, že budou vojáci v Jincích i za deset let, nedokázalo ministerstvo obrany odpovědět.

„Kvůli vojákům jsme navyšovali kapacitu mateřské školky, aby k nám mohli vozit své děti. Máme i kapacitu školy, jsou na to připravené obchody, prostě vše, co je k řádnému životu potřeba,“ říká starosta Jinců Josef Hála.

Vojáci nedají vše

Ani další místa v Brdech armáda s úderem Nového roku 2016 neopustí. Ještě další dva roky bude na území nově vyhlášené chráněné krajinné oblasti probíhat pyrotechnická očista.
V prvním roce fungování CHKO bude veřejnosti přístupná sotva polovina prostoru. Navíc kromě kasáren v Jincích si chce armáda ponechat i další nemovitosti, například lovecký zámeček Tři trubky nedaleko Strašic nebo někdejší kasárny sovětské armády u Míšova na jihovýchodě Brd. Tři trubky hodlá armáda dál využívat jako vojenské rekreační a konferenční středisko, zda se podaří najít využití i pro polorozpadlé kasárny, není jisté.

„Část prostoru bývalých kasáren Míšov je pronajata Nadaci Železná opona, která zde provozuje expozici Atom muzeum. O dalším využití areálu dosud není rozhodnuto. V případě zájmu státní správy zde může vzniknout například cvičiště složek integrovaného záchranného systému nebo může být tento areál nabídnut jako nepotřebný nemovitý majetek k odprodeji podle platné legislativy,“ sdělil portálu ČT24 Petr Sýkora z ministerstva obrany.

Míšov žije se starými ruinami za zády už roky, a že to tak bude zřejmě i do budoucna, místním nijak zvlášť nevadí. „My tam stejně nemůžeme, je to pořád ohrazené. Je to v podstatě stejné jako v minulosti,“ říká starosta Míšova Pavel Hrubý. Areál je pro Míšovské tabu dlouhá desetiletí. Ani dokud byl v 80. letech 20. století ještě plně využívaný, nebyl pro dění v nedaleké obci nijak zásadní. „Byla to ruská kasárna a měla specifický režim. Řadoví vojáci se ven vůbec nedostali a lampasáci s manželkami jezdili nakupovat do Karlových Varů, do Plzně do Tuzexu a v naší obci se stejně nepohybovali,“ vzpomíná Hrubý a dodává: „Když odešli, tak ustal pohyb náklaďáků do kasáren, ale zásadní vliv na život v obci to nemělo.“

Změnu si starosta neslibuje ani od vzniku chráněné krajinné oblasti. Turisté, kteří měli o vesnici zájem, si už podle něj cestu do ní našli a další Hrubý lákat nechce. V lesích, které připadnou Míšovu po zrušení újezdu, bude dál hospodařit státní podnik Vojenské lesy a statky. Život v obci a okolí si dál poplyne svým poklidným způsobem. Žádné megalomanské projekty, žádné atrakce, žádné velké plány. Přístup na hony vzdálený tomu strašickému. V Brdech jednoduše platí: co vesnice, to unikát. I to je možná dobrá pozvánka pro turisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...