Byli odsouzeni za podvracení republiky. Před 50 lety začal první normalizační proces

Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 se část studentů v Československu pustila do konfrontace s nastupující komunistickou normalizací. Mezi nimi také Hnutí revoluční mládeže v čele s Petrem Uhlem. Právě s touto skupinou odstartoval pátého března roku 1971 první normalizační proces. Za podvracení republiky bylo tehdy odsouzeno 16 lidí.

V šedesátých letech minulého století se vysoké školy v Československu staly prostředím, v němž se rodily nekonformní a pokrokové postoje. Projevem radikalizace části studentů byl i vznik Hnutí revoluční mládeže. Největší základnu mělo na filozofické fakultě, jeho členy ale byli i někteří již vystudovaní intelektuálové.

Z později veřejně známých osob se v hnutí angažovali novináři Petr Uhl a Petruška Šustrová, diplomat Jaroslav Bašta, ekolog Ivan Dejmal či polistopadový ředitel archivu ministerstva vnitra Jan Frolík.

Na zakládací schůzi byl druhého prosince roku 1968 přijat manifest vypracovaný Petrem Uhlem. „Jsme přesvědčeni, že cesta československého lidu k socialismu (…) bude cestou rozbití byrokratické mašinérie, odstranění byrokracie jako vrstvy a nastolení samosprávného systému,“ citovaly manifest Lidovky.cz.

Hnutí se inspirovalo metodami západních levicových radikálů. Podle autora publikace Československé studentské hnutí v šedesátých letech dvacátého století Jaroslava Pažouta ale v něm působili i lidé, kteří nepatřili k radikální levici a hnutí pro ně bylo platformou pro odpor proti nastupující normalizaci. Vedle různých letáků a tiskovin připravovali zprávy o situaci v Československu, které posílali do zahraničí.

Když Sybille odvedli příslušníci StB, spadla klec, vzpomínal Uhl

Přestože se studenti snažili pracovat konspirativně a po srpnu 1969 plánovali přechod do ilegality, Státní bezpečnost je infiltrovala svým agentem. Na zatčení své tehdejší snoubenky Sybille Plogstedtové vzpomínal Petr Uhl pro Paměť národa.

„Byli jsme v Paříži. Ona měla maminku v Berlíně. Před Vánocemi za ní chtěla jet do Berlína a pak že se vrátí na Vánoce do Prahy. Odjela třináctého (prosince 1969) a čtrnáctého mi volala její maminka, paní Plogstedtová, že (Sybille) nedorazila,“ vypráví ve videu.

Od železniční policie na Masarykově nádraží následně zjistil, že jeho partnerku odvedli příslušníci StB. „Tak já jsem se dozvěděl, že, řeknu lidově, spadla klec,“ říká. O dva dny později pak byl zatčen i Uhl a na přelomu roku 1969 a 1970 další členové hnutí. Mezi nimi například Vavřinec Korčiš. Jeho partnerku Petrušku Šustrovou totiž vyšetřovatelé přinutili napsat mu dopis, v němž měla slíbit, že pokud se on sám přestane skrývat a přihlásí se, propustí ji k jejich dvouletému dítěti.

Soudní proces se konal za velkého zájmu světových médií v březnu 1971. Obžaloba kvalifikovala činnost hnutí jako „podvracení republiky“. Odsouzeno bylo 16 mladých lidí, z toho dva k podmíněným trestům. Nejvyšší trest, čtyři roky nepodmíněně, dostal právě Petr Uhl. Sibylle Plogstedtová a Jaroslav Bašta byli odsouzeni na dva a půl roku. Další si odnesli tresty v rozmezí jednoho až dvou let nepodmíněně.

Rozsudek vyvolal protesty po celém světě, nejvíce v řadách radikální levice. V některých amerických a evropských městech se konaly manifestace na podporu odsouzených.

„Když jsem se po čtyřech letech vrátil, našel jsem doma výstřižek z deníku Le Monde, podle něhož Alain Krivine (později několikrát kandidoval na francouzského prezidenta) a jeho soudruzi z Komunistické ligy vtrhli na československé obchodní zastupitelství, vypudili československé úředníky z budovy a v místnostech zastupitelství uspořádali improvizovanu tiskovou konferenci ve prospěch vězně svědomí Petra Uhla a jeho soudruhů, kteří jsou v Praze vězněni a souzeni pro trockistické spiknutí,“ vzpomínal Uhl.

Společenský dopad působení Hnutí revoluční mládeže nebyl příliš velký a nemohl zabránit nastupující normalizaci. Na porážce ideálů pražského jara v té době nic nezměnily ani tak extrémní činy, jako bylo sebeupálení studentů Jana Palacha a Jana Zajíce. Pro řadu aktivistů však představovala jejich činnost v hnutí významnou zkušenost pro pozdější opoziční působení.

Chceme světlo!

Proti komunistickému režimu se však studenti začali vymezovat již dříve. První výrazný konflikt nastal v noci z 31. října na prvního listopadu 1967, kdy na pražských strahovských kolejích už poněkolikáté vypadl elektrický proud. Rozzlobení studenti se vydali na pochod do centra s dvojznačným heslem „Chceme světlo, chceme více světla“. Na Malé Straně je však tvrdě rozehnala policie. Pro řadu z nich protest skončil zraněním či pobytem v cele, někteří byli donuceni odejít ze univerzity.

Incident vedl k radikalizaci vysokoškoláků a byl také jedním z posledních impulzů k odvolání prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Antonína Novotného na počátku ledna 1968.

obrázek
Zdroj: ČT24

Po nástupu Alexandera Dubčeka se v Československu rozjel reformní proces označovaný jako pražské jaro a studenti byli jeho důležitou součástí. Některé skupiny vysokoškoláků a mladých intelektuálů v té době začaly navazovat kontakty s představiteli západního studentského hnutí a radikální nekomunistické levice.

Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se atmosféra na vysokých školách ještě vyhrotila. Na zákaz demonstrací k výročí 17. listopadu reagovali studenti vyhlášením třídenní okupační stávky a seznamem požadavků formulovaných ve „studentském desateru“. V něm se kromě jiného přihlásili k Akčnímu programu KSČ, který byl hlavním dokumentem pražského jara.

Nastupující normalizace však postupně i tyto ostrůvky revolty zadupala do země a komunistická strana na další dvě desetiletí pevně převzala moc ve státě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 6 mminutami

ŽivěTeplotní rekordy už padly na většině stanic

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána.
10:15Aktualizovánopřed 28 mminutami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 1 hhodinou

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů. Odpoledne se ale mají objevit silné bouřky i krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 6 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.