Část lidí nosí roušky dobrovolně, někteří se však setkávají s nevolí

Nahrávám video

Už týden dýchá většina lidí v Česku volně bez zakrytého nosu a úst nejen venku, ale i uvnitř budov. Výjimky platí v Praze a dalších ohniscích nákazy. Jinde se bez roušky smí třeba do prostředků městské hromadné dopravy, ochrana nosu a úst je ale dál nutná například v pražském metru. Ti, kteří roušky přece jen nosí, se občas setkávají s nevolí ostatních lidí.

Roušky se nadále týkají nemocnic a sociálních zařízení s lůžkovou péčí nebo pobytovou službou. Respirátor nebo rouška u vyšetření je pro nemocniční personál nadále povinnost. Pro pacienty až před ordinaci také. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady příchozí s akutními problémy dokonce stále prověřuje v boxech venku.

Hospitalizovaným pacientům bez podezření na nákazu už opatření ministerstva zdravotnictví nutnost zakrytí dýchacích cest nenařizuje. Jak přísná ale na léčené budou, je na samotných zařízeních. „Pacient v případě, že přijíždí na rentgen, anebo na nějaké jiné vyšetření, tak mu roušku dáváme,“ uvedl primář I. interní kliniky FN Královské Vinohrady Martin Havrda.

V ambulancích mimo nemocniční areál a v soukromých ordinacích už roušky potřeba nejsou, stejně tak i v lékárnách.

Roušky v metru i na velkých akcích

Pražané dál musí nosit roušky na akcích s účastí nad sto osob a z MHD také v metru. Přes 60 procent cestujících teď ale využívá povrchovou dopravu. V tramvajích, autobusech a trolejbusech rouška není nezbytná. Dopravní podnik přesto dál doporučuje zakrývat si ústa i tam. Někteří lidé to respektují.

Bez roušky mohou lidé taky na nákup. I po týdnu se ale zákazníci s rouškami najdou. O tom, jestli se v hlavním městě bude moct odložit rouška úplně a všude, rozhodne podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) vývoj v příštích dvou týdnech.

„Praha už nikterak neeskaluje, takže v tomto směru můžeme být spokojeni, ale chceme si nechat ještě nějaký čas na objektivní vyhodnocení epidemiologické situace,“ řekl.

Klid trval čtyři dny

Regionálně může být v Česku situace proměnlivá. Ve Větrném Jeníkově odložili lidé roušky jen na čtyři dny. V neděli se tu potvrdil první nakažený koronavirem. A protože k němu přibylo dalších třináct, lidé tam hned tak roušky neodloží.

Stejné to je i na Karvinsku a Frýdecku-Místecku. Místní tam ve vnitřních prostorech a MHD roušky nosí už skoro čtyři měsíce bez přestávky. Lokálně se podle ministra zdravotnictví ke stejným pravidlům mohou při zhoršení epidemiologické situace vrátit okamžitě prakticky kdekoliv.

Hrozí návrat plošného opatření?

Také je však možné, že se na podzim povinnost nosit ochranu úst a nosu vrátí s příchodem chřipkové epidemie.

„My jsme přešli z těch plošných opatření na individuální odpovědnost každého. A každý se může rozhodnout, jestli roušku bude nosit, anebo ne. Zejména bych to chtěl doporučit těm, kteří pociťují, že by mohli mít příznaky daného onemocnění,“ uvedl ministr Vojtěch.

Lékař a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler je ohledně plošného používání roušek skeptický už dlouho. V Devadesátce ČT24 v této souvislosti uvedl, že roušky mají smysl, pokud má někdo příznaky nebo je v nějakém ohnisku. „Když je tam někdo bude nosit, nic špatného se nestane, jenom ať nosí ty profesionální roušky, které dobře větrají, ať jim je někdo rozdá, ať nenosí ty hadrové, které přinášejí spoustu problémů. Těm opravdu nemocným a rizikovým lidem nedávejme roušky, dejme jim respirátory, ať je opravdu ochráníme. Jestli zase budeme chodit po lese a sbírat houby s rouškami, to prakticky žádný smysl nemá,“ poznamenal.

Lékař a tiskový mluvčí České lékařské komory Michal Sojka má na věc jiný názor než Šmucler, protože prý dá na rady odborníků. „Když si ale poslechnete odborníky, tak sami nejsou jednotní a ne příliš toho zatím vědí. Není mnoho studií, které by popisovaly tu situaci v nějaké komplexní rovině. My jsme v situaci, že nevíme,“ uznal s tím, že když lékařská komora neví, je potřeba opatrnosti. „Zase nechceme, aby se zastavila ekonomika. Situace přílišného uvolnění a hanění roušek je ale špatná situace. Od začátku fungovalo mytí rukou, rozestupy, roušky. Buďme rozumní. Nemá cenu je ale nosit venku, ve velkých rozestupech,“ dodal.

Pro některé je nezbytná

Někteří se však bez roušky ani neobejdou. Jsou to třeba lidé trpící určitým onemocněním. Mnozí se také chrání, aby nenakazili své blízké. Někdy se ale na veřejnosti setkávají s nepochopením.

Například Šimon Krmenčík má cystickou fibrózu. Musí rehabilitovat, inhalovat a také se víc chránit. Rouška mu tak na ústech zůstává, i když ostatní ji už odkládají. On i jeho přátelé se stejnou diagnózou se ale setkávají i s kritikou okolí. Třeba kvůli dráždivému kašli, kterému se takoví pacienti neubrání. Ten ale pro okolí není nebezpečný.

Lidé s cystickou fibrózou i s dalšími plicními onemocněními mohou používat placku „Nosím, protože musím“, aby předešli dalším nedorozuměním.

Nejen pacienti s plicním onemocněním ale roušky neodkládají. Podobně jsou na tom třeba ti s oslabenou imunitou. Podle předsedkyně České organizace pro vzácná onemocnění Anny Arellanesové to mohou být různé druhy dystrofií, atrofií, metabolická onemocnění, kde lidé často ztrácejí hybnost a mají problém s dýcháním.

Michaela Linková trpí sklerodermií, onemocněním kůže, které ale může postihnout i vnitřní orgány, včetně plic. Rouška je tak pro ni samozřejmost nejen během pandemie covidu. „Teď když ji mám, tak samozřejmě občas někdo zbystří, jestli nejsem nakažená nebo cokoliv. Ale já moc reakce lidí neřeším, já prostě chráním sebe,“ uvedla pacientka.

Dál se chrání i další rizikové skupiny, například senioři. I ti by uvítali, kdyby roušky i pro jejich ochranu nezahazovali ani ostatní. A to třeba v chvílích, kdy mají chřipku. Ta pro ně totiž také představuje riziko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
15:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 2 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 3 hhodinami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 3 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
13:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 8 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 8 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.