Čekání na důvěru se vládě protahuje. I když ji nezíská, v demisi může zůstat dlouho

Nahrávám video

Vláda zatím neví, zda má důvěru Poslanecké sněmovny, ale z dosavadních vyjádření jednotlivých stran vyplývalo, že příliš příznivou vyhlídku nemá. Pokud důvěru nezíská, nastane situace, kterou sice Česko zná už z dřívějška, ale závazný postup vlastně neexistuje. Ministři musí podat demisi, prezident musí podniknout kroky, které povedou ke jmenování vlády nové. Jak rychle jednotlivé kroky musí proběhnout, je však otázka, na kterou takřka nelze nalézt jasnou odpověď. Různé názory mají jak politici, tak i ústavní právníci.

Dlouho se spekulovalo, že Babišovu vládu podpoří alespoň komunisté, ale i ti nakonec dali najevo, že menšinový kabinet nepodpoří. Samotné středeční hlasování navíc zkomplikovala policejní žádost o vydání Andreje Babiše i šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Část poslanců žádala, aby se o důvěře hlasovalo až poté, co dá k vydání, či nevydání své doporučení mandátový a imunitní výbor. Sněmovna nakonec k hlasování o jednobarevném kabinetu nedospěla. Rozhodovat bude v úterý.

Pokud se během volebního víkendu nezmění rovnováha sil a komunisté i SPD setrvají na svém odmítavém stanovisku, hrozí mu tedy vůbec nejhorší výsledek v historii českých hlasování o důvěře – spolehnout se může pouze na 78 poslanců ANO. I když ale Česko již určitou zkušenost s „odmítnutými“ vládami má, jak a především kdy proběhnou další ústavou předepsané kroky, zatím jasné není.

Jasná demise, nezávazný čas na jednání

Poměrně jednoznačně se vyjadřuje ústava k demisi. Podle článku 73 „vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry…“ a článek 75 pak dokonce stanoví prezidentovi povinnost odvolat vládu, „která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat“.

Dalším krokem však bude pověření ministrů v demisi, aby nadále vykonávali své úřady do jmenování vlády nové a zde již začíná volný prostor. Rusnokova vláda působila v demisi pět měsíců, tehdy však byla situace výjimečná tím, že se krátce po hlasování o důvěře rozpustila sněmovna. Ta nyní normálně funguje, ale žádné jasné lhůty neexistují.

„Toto období závisí jednak na prezidentu republiky – z hlediska jmenování předsedy nové vlády – a také na předsedovi vlády, jak rychle vládu sestaví,“ shrnul vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty UK Aleš Gerloch.

Podle Ladislava Vyhnánka z katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty MU však existuje alespoň rámcová shoda, jak dlouho by toto mezidobí mělo trvat. „Maximálně řád týdnů je něco, na čem se ústavní právníci shodují,“ uvedl.

Prezident Miloš Zeman dal již v minulosti najevo, že chce i ve druhém pokusu jmenovat premiérem Andreje Babiše, ve středečním projevu ve sněmovně však přidal podmínku 101 podpisů. „Předpokládám, že mě bude pravidelně informovat o výsledcích svého jednání. V okamžiku, kdy přijde a řekne, že má alespoň 101 zaručených hlasů, tak jej podruhé jmenuji premiérem,“ konkretizoval prezident své úmysly.

Z toho však vyplývá, že se jednání nejspíše potáhnou mnohem déle než zhruba půldruhého měsíce při pokusu prvním. S tím ostatně hlava státu počítá. „Vyjadřuji závazek k vytvoření dostatečného časového prostoru pro klidná, věcná a pracovní jednání,“ řekl prezident v projevu ve sněmovně.

Nahrávám video

Místopředseda opoziční ODS Martin Kupka však má své pochybnosti, zda skutečně dojde ke jmenování nové vlády až po nalezení většiny. „Uvidíme, jestli to není jen předvolební slib,“ řekl. Naopak místopředseda KSČM Jiří Dolejš vnímá Zemanův postup jako logické vyústění snahy zbavit se svého neoblíbeného premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). „První pokus sloužil k tomu, aby ukončil historii Sobotkovy vlády, a druhý pokus bude vážnější,“ očekává.

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš ostatně dal najevo, že i on bude vůči ostatním partajím vstřícnější. „Jsme připraveni i na společné, koaliční vládnutí,“ uvedl.

Bude i šestý pokus?

Není přitom jasné, co by se stalo, kdyby nakonec ani ve druhém pokusu ona stojednička k dispozici nebyla, a zejména tehdy, kdyby se vše opakovalo i při pokusu třetím, který již nezávisí výhradně na úsudku prezidenta, nýbrž předsedy Poslanecké sněmovny.

Podle ústavy by po třech neúspěších mělo být dalším krokem rozpuštění sněmovny a vyhlášení předčasných voleb. To však Miloš Zeman odmítl. Poukázal, že ústava píše, že prezident „může“, což nepovažuje za imperativ. Ve vánočním projevu naopak prohlásil, že „předčasné volby několik měsíců po řádných volbách by byly výsměchem občanům“.

Podle Ladislava Vyhnánka by z toho ale vyplývalo, že v tom případě by se muselo „něco“ stát s vládou. „To znamená, že by pokračoval čtvrtým, pátým, šestým pokusem,“ poukázal. Aleš Gerloch však má něco takového za nemyslitelné. „Myslím, že není možné, aby se postupovalo takto. To by musela ústava výslovně stanovit,“ podotkl. Vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK Jan Kysela míní, že je potřeba, aby prezident postupoval vstřícně vůči ústavě. „Musíme předpokládat, že prezident republiky má mozek, že je veden dobrou vůlí. Tak to tvůrci ústavy předpokládali,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 4 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...