Celní i finanční správa prý mohly zabránit miliardovému daňovému úniku

Začátkem července informovali Reportéři ČT o jednom z největších daňových úniků posledních let. Skupina lidí v čele s podnikatelem íránského původu Shahramem Zadehem měla podvést stát o více než čtyři miliardy korun. Na obřím daňovém úniku mají ale zřejmě podíl i státní orgány, jejichž úkolem je daně vybírat. Ukazují to dosud neznámé dokumenty, které získal reportér Dalibor Bártek.

Podle detektivů podvod spáchala zločinecká skupina v čele s 43letým podnikatelem íránského původu Shahramem Abdullahem Zadehem. Ten se stal známým poté, co vyšlo najevo, že v souvislosti s obchodním sporem vedeným v Dubaji v jeho prospěch lobovalo u nejvyšších představitelů Spojených arabských emirátů hned několik českých ministrů zahraničních věcí, a dokonce i dva premiéři – Jan Fischer a Jiří Rusnok.

Zadehova skupina měla v období od března 2012 do června 2013 prostřednictvím řetězce desítek firem v čele se společností Ecoll Invest dovézt ze zahraničí do České republiky více než 400 milionů litrů pohonných hmot, z nichž nezaplatila DPH ani spotřební daň. Stát tak přišel o více než čtyři miliardy korun.

Spolupráce mezi státními orgány prý drhla

Když v březnu policie pozatýkala a obvinila patnáctičlennou zločineckou skupinu, oznámila to veřejnosti na mimořádné tiskové konferenci. Tam si ještě žalobci, celníci i protikorupční policisté pochvalovali vzájemnou spolupráci. S odstupem několika málo měsíců však veřejně pronášená chvála vzbuzuje pochybnosti. „Pokud by tady ta spolupráce probíhala podle našich představ, mohlo tomu škodlivému následku být minimálně z části zabráněno,“ tvrdí dozorující státní zástupce Aleš Sosík.

Důvodem pochybností je obsah interních dokumentů. Odhalují totiž, že při vyšetřování kauzy mezi policisty a správci daně panovalo ostré napětí a nespokojenost. „Dosavadní způsob součinnosti při poskytování informací je zásadně neefektivní, strnulý a pro potřebu včasného předcházení a odhalování této trestné činnosti zdlouhavý,“ psal mimo jíné žalobce Sosík náměstkyni ministra financí Simoně Hornochové.

Shahram Abdullah Zadeh
Zdroj: ČT24/ČT

Zajištěné písemnosti navíc dokazují, že finanční a celní úřady o hrozbě spáchání gigantického podvodu věděly s několikaměsíčním předstihem. Přesto daňovým únikům zabránit nedokázaly. Podle protokolu kontrolní dohlídky z ministerstva financí se totiž dopustily celé řady faktických i formálních chyb.

Brněnští celníci měli o podvodu vědět předem

Skupina během 15 měsíců provedla přes 12 tisíc podvodných dovozů pohonných hmot. O výběr spotřební daně se měli postarat brněnští celníci – také ti však podle dohlídky ministerstva financí chybovali: Ve 12stránkovém neveřejném protokolu o provedené kontrole ministerstvo vyjmenovalo celou řadu pochybení. Ministerstvo zpochybňuje už fakt, že celníci vydali společnosti Ecoll Invest povolení tzv. oprávněného příjemce. Díky tomu mohl gang platit spotřební daň z dovážených pohonných hmot až se 40denním odkladem, čehož nakonec zneužil a peníze ukradl.

„Společnost neměla žádné předchozí zkušenosti s podnikáním, natož s nakládáním s minerálními oleji. Členové dohlídkové skupiny se domnívají, že v tomto bodě došlo k významnému selhání náhledu na daňový subjekt jako takový,“ konstatuje protokol ministerstva financí.

Především však ministerští kontroloři podrobili celníky kritice za to, že nedokázali včas zasáhnout a podvodu předejít, ačkoliv o riziku nezaplacení obrovské sumy na spotřební dani předem věděli. K ukradení daně totiž došlo v prvních třech měsících roku 2013. Přitom celní správa už od podzimu roku 2012 disponovala několika analýzami, které před hrozbou podvodu varovaly. Podle ministerstva financí byl daňový subjekt hodnocen jako rizikový – tomu mělo odpovídat i použití všech dostupných zákonných prostředků pro zajištění daňové povinnosti daňového subjektu.

Podle ministerstva financí tak měli celníci ve chvíli, kdy už měli dostatek varovných signálů, využít zákonnou možnost a daň na základě tzv. zajišťovacího příkazu předem vybrat. Vzdali se tak možnosti obstavit firemní účty Ecollu nebo zabavit dovážené pohonné hmoty. „Neschopnost využití institutu zajišťovacího příkazu byla zřejmě i v tomto šetřeném případě jednou z příčin velkého daňového úniku,“ píše se v protokolu ministerstva financí.

Odpovědnost však nepadá jen na brněnské celníky. O hrozbě podvodu totiž v předstihu věděl i samotný generální ředitel Generálního ředitelství cel Pavel Novotný. Písemně jej varovali jeho podřízení. Ani on však účinně nezasáhl.

Nahrávám video

Protikorupční policie si stěžuje i na finanční správu

Generální finanční ředitelství pak zase nedokázalo zabránit, aby skupina napojená na Ecoll Invest neobrala stát o další více než dvě miliardy na DPH. O riziku velkého daňového úniku přitom věděl i jeden z přímých podřízených generálního ředitele - Jiří Žežulka. Od kriminalistů se to dozvěděl už v říjnu 2012, kdy nezaplacená suma dosahovala teprve zhruba 250 milionů korun. Dnes Jiří Žežulka celé GFŘ řídí.

Policie i žalobci si přitom na spolupráci s Generálním ředitelstvím cel stěžovali: „Finanční správa není systémově schopna takovým rozsáhlým únikům na dani účinně zabránit,“ psal dozorující státní zástupce Simoně Hornochové. „Tato spolupráce se postupem času stala problematickou. Některé informace vyžádané policejním orgánem a poskytnuté daňovou správou byly neúplné, byly dodány se zpožděním nebo nebyly do současné doby dodány vůbec,“ psal zase náměstkyni ministra financí ředitel protikorupčního útvaru Milan Komárek. Žežulka prý ale o těchto stížnostech nic neví, další podrobnosti případu odmítl komentovat.

Odpovědnost celní a finanční správy při vzniku a vyšetřování miliardového podvodu v současnosti prověřuje policie, ministerstvo financí a nově také Generální inspekce bezpečnostních sborů. Kauza tak může státním úředníkům ještě nadělat starosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 58 mminutami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 2 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 8 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 9 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 20 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.