Centrem Prahy prošli zemědělci, zastavili před sídlem vlády. Kritizovali ji kvůli dotacím

Nahrávám video

Zástupci větších agrárních podniků přišli před Strakovu akademii vyjádřit nespokojenost s tím, že vláda se rozhodla při rozdělování dotací upřednostnit ty menší. Sešli se již dopoledne, v úvodních projevech zazněla obvinění, že se prý chystá dotační tunel a skupování zemědělské půdy firmami, které na ní ve skutečnosti nechtějí hospodařit. Protest zemědělců před Úřadem vlády skončil kolem půl třetí odpoledne, následně by měla skončit také dopravní omezení v centru Prahy, která jej provázela.

Zemědělcům z Agrární komory a Zemědělského svazu, reprezentujících spíše velké agrární podniky, se nelíbí vládní nastavení dotací pro roky 2023 až 2027.

Komora a svaz od začátku roku kritizovaly rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent.

Zástupci svazů hovoří o tunelu

Na dopoledním shromáždění zemědělců zazněla na adresu vlády ostrá slova. Prezident Agrární komory Jan Doležal hovořil o riziku údajného dotačního tunelu. Domnívá se, že malí zemědělci budou místo hospodaření „těžit dotace“. „V ČR se nechystá podpora produkčního zemědělství, chystá se dotační tunel. Velké investiční skupiny budou skupovat půdu a brát práci zemědělcům,“ domnívá se. Hrozí podle něj, že budou vznikat fiktivní zemědělci, kteří budou jen čerpat dotace bez produkce.

Také podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy vznikají investiční společnosti, které spekulativně nakupují půdu a slibují investorům roční výnos například 13 procent. „Opravdu chceme, aby českou půdu vlastnili kapitáloví investoři, nebo aby ji vlastnili čeští zemědělci?“ řekl.

Doležal a Pýcha vystoupili i odpoledne při shromáždění před Úřadem vlády, aby zopakovali své argumenty. Hovořili ale například i zástupci pěstitelských nebo chovatelských svazů. Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka upozornil na pokles plochy, na které se pěstuje zelenina. „Nemůžeme konkurovat zahraničním řetězcům, které ovládají přes sedmdesát procent trhu,“ řekl. Zdeněk Mlázovský z Českomoravské drůbežářské unie upozornil na hrozbu v podobě rostoucích cen energií i krmiv. „Vláda nepodporuje živočišné producenty tak, jak by měla,“ míní.

Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, jehož organizace se na protestu také podílela, varoval před podporou malých zemědělců, ti by podle něj nedokázali zásobit trh. „Vyrábějí maximálně do deseti procent potravin,“ podotkl.

Prohlásil, že si vládní politici prostřednictvím zemědělských dotací platí svou propagaci a zároveň dal najevo, že protesty budou pokračovat. „Oni si z těch dotací určitým způsobem platí svoji politickou reprezentaci v rámci České republiky, takže postoj je nekompromisní. Ale musím říct, musí se připravit na to, že pokud to nepůjde po dobrém, tak to půjde po zlém. Plánujeme další nátlakové akce v rámci českého předsednictví. Uvidíme, co vydrží čeští zemědělci, a co vydrží vláda. První signál je dnešní pochod Prahou,“ varoval Dufek.

Nahrávám video

Jurečka: Ministerstvo podpoří živočišnou výrobu a pěstování citlivých komodit

Na shromáždění zemědělců vystoupil ovšem i vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Sám je sice ministrem práce a sociálních věcí, ale reprezentoval ministra zemědělství Zdeňka Nekulu, který je po půl roce opět v covidové izolaci.

Řekl, že Nekula má za úkol najít formu podpory pro zemědělce, kteří se zabývají živočišnou výrobou a pěstováním citlivých komodit zhruba v objemu tří miliard korun. „Začali jsme debatu i například o tom, jak to řešit v oblasti důchodového pojištění,“ řekl Jurečka. Do tří týdnů podle něj má vzniknout návrh, aby tyto kroky šly realizovat už v roce 2023. Jedna z forem podpory může být i formou daňových úlev.

Malí zemědělci protestní akce odmítli

Argumenty velkých zemědělců odmítla Asociace soukromého zemědělství sdružující hlavně malé farmáře. Zpochybnila tvrzení například o údajně nedostatečné podpoře živočišné výroby. „Živočišnou výrobu dělají menší zemědělci i při nižších podporách obecně s velmi dobrými výsledky, a ještě tvoří řadu doprovodných pozitiv pro venkov,“ uvedla asociace.

Průměrná velikost farem nemá podle ní přímý vliv na množství vyrobené produkce a historicky bylo běžné, že obživu národa měli na starosti menší zemědělci. Upozornila i na to, Česko má se 130 hektary největší průměrnou velikost farem ze zemí EU.

Asociace také tvrdí, že velké podniky působící v různých obcích čerpají dotace, které do regionu nijak nevrací. „Odsuzujeme snahy o pokračování v nadržování úzké skupině největších zemědělských podniků, na které ve výsledku právě nejvíce doplácejí klasická zemědělská družstva a akciovky,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

Tvrzení malých zemědělců však odmítl šéf Zemědělského svazu, jsou podle něj lživá. 

Pochod omezil dopravu

Na pochod Prahou se měli zemědělci, kteří se dopoledne sešli v Lucerně, vydat v jednu odpoledne, ale nakonec vyrazili již v poledne. Trasa průvodu vedla z Václavského náměstí ulicemi Mezibranská a Žitná na Karlovo náměstí, Myslíkovou na nábřeží, po pravém břehu Vltavy k Mánesovu mostu, přes něj na Klárov a před Úřad vlády.

Zatímco zemědělci procházeli centrem, byly uzavírány silnice na trase průvodu včetně části magistrály a Žitné ulice. Dopravní podnik také odkláněl některé tramvajové linky. Před Strakovou akademií pokračoval protest zhruba do půl třetí odpoledne, pro auta i tramvaje byla proto uzavřena část nábřeží Edvarda Beneše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 4 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 5 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 15 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 16 hhodinami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 16 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.