Centrum vlivu a žádané zboží. Co řeší sněmovní výbory, o které vedou strany ostré bitvy?

Po říjnových volbách jsou politická vyjednávání stále v plném proudu a strany se snaží získat co možná největší vliv k prosazení svého programu.  Začala ustavující schůze Poslanecké sněmovny, kde se rozhoduje o rozdělení politických funkcí. Největší moc mají šéfové jednotlivých ministerstev, ale do vlády všechny strany vstoupit nemohou. Pokud navíc skutečně vznikne plánovaný menšinový kabinet složený pouze z hnutí ANO, mimo vládní řady zůstanou všechny ostatní partaje. Existuje však ještě jedna možnost, jak se efektivně prosadit při sněmovní práci. Centrem vlivu ve sněmovně jsou výbory, se kterými se právě proto čile obchoduje.

Výbory jako zboží

Ustavení výborů by podle jednacího řádu mělo ctít zásady poměrného zastoupení. Rozhodující pro rozdělování sněmovních pozic je tak počet poslaneckých mandátů jednotlivých klubů. Ne vždy je ale poměrné složení výborů realitou. Paralelně s vyjednáváním o vládní koalici totiž zpravidla probíhají i jednání o složení dalších orgánů. A je obvyklé, že právě výbory se stávají předmětem politických obchodů.

To ukazuje i analýza složení výborů z počátku funkčního období předchozí sněmovny. Volby v roce 2013 vyhrála ČSSD, která se po nelehkých jednáních dohodla na koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL. Pokud by výbory měly být sestavovány poměrně, jak uvádí jednací řád, například lidovci by ve výborech obsadili 7 vedoucích pozic. Realita byla ovšem jiná – KDU-ČSL měla celkem 9 poslanců v předsednických a místopředsednických funkcích.

Hnutí ANO prosadilo do vedení výborů 25 svých poslanců, tedy počet, který přesně odpovídal jejich poměrnému zisku. Výrazněji si ale polepšilo v počtech členů výboru, kterých mělo více i než vítězní sociální demokraté.

Rozdělení postů ve výborech v roce 2014
Zdroj: Psp.cz
Mohli si vzít celý IT systém veřejné správy a dát ho do pořádku. ANO vyhrálo volby výrazně, přesto nabízíme výbory ostatním stranám mnohem otevřeněji, než se to dělo po volbách v minulých letech.
Andrej Babiš

Naopak opoziční strany byly ve většině případů ochuzeny, a to ve vedení výborů, ale i v počtech jejich členů. Poměrnost nebyla dodržována a vládní strany posílily své pozice ve sněmovně právě na úkor opozice. Po sněmovních volbách byl tedy systém rozdělování funkcí ve výborech nakloněn spíše stranám vládním, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Podobně odměněny by mohly být strany, které kývnou Andreji Babišovi na vládní spolupráci, i letos.

Rozdělení podvýborů podle vlastních pravidel

Aby debata nad návrhy zákonů mohla být opravdu podrobná, člení se většina výborů ještě na tzv. podvýbory. Ty se zabývají konkrétními otázkami spadajícími do jejich odbornosti. Výsledky svého jednání pak předkládají výborům, v rámci nichž byly zřízeny.

Například Ústavně právní výbor v minulém funkčním období zřídil Podvýbor pro Ústavu či Podvýbor pro legislativní podněty veřejného ochránce práv. Nejvíce podvýborů měl Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu – celkem se členil do sedmi podvýborů. Patřily tam například Podvýbor pro kulturu, Podvýbor pro vědu a vysoké školy či Podvýbor pro předškolní a základní školství.

Také v předsednictvu podvýborů minulé sněmovny měly ČSSD a KDU-ČSL více členů, než kolika odpovídal poměr mandátů v poslaneckých lavicích. Srovnatelně s nimi se prosadily kluby TOP 09 a Úsvitu, které měly i vyšší počet členů podvýborů. Naopak poslanci ODS, kteří ve volbách v roce 2013 utrpěli značný propad podpory, byli i v podvýborech zastoupeni méně. Ustavení podvýborů se tak řídí zcela jinými pravidly než v případě výborů a opoziční strany zde mohou snadněji získat vliv na odbornou debatu.

Rozdělení postů v podvýborech v roce 2014
Zdroj: Psp.cz

Poměrné obsazení výborů

Nicméně v současné době existuje platný zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tento platný zákon má svoji přílohu, která reflektuje výsledky voleb do Poslanecké sněmovny a nějakým klíčem podle výsledku voleb, podle počtu mandátů rozděluje vlastně jednotlivé počty, jednotlivé poslance do konkrétních výborů podle počtu členů v tom výboru. A když se podíváme na tu přepočtovou tabulku, tak bohužel – ale tak rozhodli voliči – ty subjekty, které tady mají šest sedm poslanců,  se do některých výborů v podstatě ani nedostanou, podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Jaroslav Faltýnek

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek způsob poměrného rozdělení nedávno veřejně připomněl. Faltýnek přitom upozornil i na to, že některé politické strany budou jen velmi obtížně obsazovat některé výbory. To se týká zejména STAN a TOP 09. Tyto strany totiž mají kvůli nízkému počtu poslanců jen malé poměrné zastoupení. Jeden poslanec navíc může být ze zákona členem pouze dvou výborů (s výjimkou mandátového a imunitního, petičního a organizačního výboru).

Situace je o to komplikovanější, že ve sněmovně zasedne devět politických stran, přičemž ANO je výrazně silnější než ostatní. Právě ANO by tak mělo na základě pravidel poměrnosti obsadit zdaleka nejvíce funkcí ve výborech. Hnutí Andreje Babiše by tedy s největší pravděpodobností mohlo ovládnout vládu a skrze výbory i sněmovnu, která má vládu kontrolovat. Aby tomu opozice zabránila, snaží se získat významnější vliv právě ve výborech.

To bylo také jedním z důvodů, proč se už minulý týden poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN sdružily do tzv. Demokratického bloku. Kluby se zavázaly při ustavování sněmovny postupovat jednotně a předložit společné kandidátky pro výbory. Takový postup jim totiž dává větší šanci na zisk odpovídajícího zastoupení.

Bez výborů se sněmovna neobejde

Činnost výborů Poslanecké sněmovny upravuje jednací řád. Když poslanci schvalují nový návrh zákona, projednají jej nejprve v prvním čtení na plénu a následně jej pošlou k posouzení příslušným výborům. Ty návrh posoudí a usnesou se, zda předlohu doporučí, či ne. Role výborů je důležitá proto, že právě v nich leží těžiště odborné debaty, zatímco na plénu je debata spíše politická a strany v ní hájí ideologická stanoviska.

  • Sedm výborů zřizuje sněmovna povinně. Jedná se o mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, volební výbor a výbor pro evropské záležitosti. Ostatní výbory zřizuje nepovinně – v minulém funkčním období bylo takových výborů 11. Výbory jsou tematicky zaměřené a jejich úloha v legislativním procesu je nezastupitelná.

Jedním z nejdůležitějších výborů je například ten rozpočtový. Návrh státního rozpočtu, nejdůležitější zákon roku, projednává vždy povinně, a to ještě před prvním čtením na plénu sněmovny. Na významu v minulé sněmovně nabýval i mandátový a imunitní výbor – to když řešil vydání některých předních politiků k trestnímu stíhání.

Politické strany se snaží vyjednat maximum pozic ve vedení výborů, neboť jejich předsedové a místopředsedové mají přehled o chystaných zákonech, mohou více promlouvat do jejich přípravy a určují agendu jednání. Navíc mají příplatek ke svému základnímu platu, což je pro mnohé poslance lákavé. Funkce ve výborech tak mohou kompenzovat účast ve vládě. Z hlediska vztahu vlády a sněmovny je důležité, že výbory mohou předvolávat ministry k podávání informací. Ministři jsou povinni se po takové výzvě na jednání výboru dostavit.

Rozdělení výborů nové sněmovny stále nejasné

Nejen v předchozí sněmovně se pozice ve výborech a podvýborech stávaly předmětem dohod mezi politickými stranami. Podobná vyjednávání můžeme sledovat i v těchto dnech, kdy probíhá ustavující schůze nové sněmovny. Jaké bude složení výborů a jejich předsednictev, budeme znát již brzy. A i na základě těchto informací budeme moci usuzovat, které politické strany byly ve vyjednávání úspěšnější a které naopak propadly. Možná i na základě rozdělení výborů budeme moci předvídat, jakou podporu by mohla mít menšinová vláda Andreje Babiše a zda se mu podařilo vyjednat si dostatek hlasů pro vyjádření důvěry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 7 mminutami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 10 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami
Načítání...