Ceny volání a mobilních dat v Česku zůstávají podle NKÚ jedny z nejvyšších v Evropě

„Aukce kmitočtů rádiového spektra, kterou ČTÚ uspořádal v roce 2020, měla mimo jiné vést ke snížení ceny mobilních dat a ke zvýšení konkurence na trhu. Ceny volání a mobilních dat v ČR byly i v roce 2021 jedny z nejvyšších v Evropě a o kmitočty se bez výrazného soutěžení rozdělili tři stávající velcí operátoři,“ uvedli kontroloři. Příjem z aukce 5,6 miliardy korun byl podle nich výrazně nižší, než ČTÚ plánoval. Ten chtěl pro státní rozpočet z aukce získat sedm miliard korun.

Vysoké ceny volání a mobilních dat potvrzuje studie zpracovaná pro Evropskou komisi a rovněž mezinárodní srovnání, které vypracoval NKÚ na základě dat ČTÚ. Ze srovnání například vyplývá, že zatímco v Polsku, Německu a Rakousku cena balíčku obsahujícího 100 volání (188 minut) a 2 GB dat činila v průměru 338 korun, zákazníky v ČR stál stejný balíček 1151 korun, o 17 korun vyšší cena byla už jen v Maďarsku, uvedl NKÚ.

Český telekomunikační úřad v reakci uvedl, že na situaci opakovaně poukazuje ve své analýze trhu a opakovaně se snaží prosadit u Evropské komise nápravná regulační opatření, která by měla mít vliv i na koncové ceny na maloobchodním trhu. „Evropská komise však naše opatření zatím neposvětila,“ uvedla Tereza Meravá z tiskového oddělení ČTÚ.

Podle Asociace provozovatelů mobilních sítí je znepokojivý fakt, že ČTÚ neoprávněně nakládal se státními penězi a udělil veřejné zakázky napřímo bez výběrového řízení na vypracování analýzy velkoobchodního trhu přístupu k mobilním službám s pěti dodavateli. „Ještě více zarážející je to, že NKÚ se snaží tyto finanční machinace ve své zprávě zamaskovat opisem starých informací z neplatné analýzy trhu, která již byla Evropskou komisí vetována,“ sdělil prezident asociace Jiří Grund.

Kontroloři také upozornili, že náklady na poskytování základních poštovních služeb se mezi roky 2013 a 2020 zdvojnásobily, přestože jejich objem klesl na polovinu. Zatímco objem služeb se snížil ze 477,6 milionu na 247,4 milionu kusů, celkové náklady na jejich poskytování se vyšplhaly z 948 milionu korun na 1,87 miliardy korun.

V roce 2013 činil podle NKÚ průměrný jednotkový náklad dvě koruny za poskytnutou službu, v roce 2020 vzrostl už na 7,40 koruny. „Přitom vzhledem k rozvoji datových schránek lze v následujících letech předpokládat další snižování objemu poskytovaných základních služeb. Stát bude s občany stále více komunikovat elektronicky, a nebude tedy v takové míře využívat základní poštovní služby,“ podotkli kontroloři.

Podle ČTÚ jsou vysoké jednotkové náklady dány hustou sítí poboček, jejichž minimální počet určuje vláda, a také povinností doručovat každý den, kterou stanovuje evropská legislativa.

Veřejné zakázky

Porušení rozpočtové kázně se týká podle NKÚ neoprávněného rozdělení veřejné zakázky na právní a poradenské služby a zadání její části konkrétním dodavatelům napřímo. Kontroloři zjistili, že ČTÚ v rozmezí devatenácti dnů uzavřel smlouvy na vypracování analýzy velkoobchodního trhu přístupu k mobilním službám s pěti dodavateli napřímo bez výběrového řízení, ačkoliv předmět plnění tří z těchto smluv tvořil prokazatelně jeden funkční celek.

„ČTÚ tak postupoval v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Dodavatelé vzájemně spolupracovali a odevzdali stejné nebo obdobné, případně související výstupy,“ zjistil NKÚ.

Regulátor ale upozornil na rozpor v právním posouzení daného případu. „Dle názoru ČTÚ k porušení rozpočtové kázně nedošlo. Služby netvořily veřejnou zakázku jako celek, ale jednalo se o samostatné veřejné zakázky, které spolu neměly věcnou ani funkční souvislost, neboť jednotliví vybraní dodavatelé byli experty v odlišných oborech, nepůsobících na stejných trzích a vzájemně nezastupitelní,“ sdělil úřad.