Prezident Petr Pavel dostal k posouzení jednu z úprav pracovních předpisů, kterou schválil Senát. Zaměstnanci by si díky ní mohli sami určit pracovní dobu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce další změny zákoníku na vládě schválit ještě během prázdnin.
Možnost, aby si zaměstnanec rozvrhl pracovní dobu, zatím zákoník předpokládá jen u práce na dálku. Přímo na pracovišti to má umožnit novela schválená parlamentem. „Velké zjednodušení tam, kde se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou, kde je nějaký vztah důvěry,“ komentoval Jurečka.
„Začíná to reflektovat reálnou praxi. U nás tato flexibilita byla čistě teoreticky možná už předtím, a jsem ráda, že se k tomu můžeme postavit i z té formální stránky,“ sdělila viceprezidentka pro lidské zdroje jednoho z mobilních operátorů Magdaléna Wavle.
„Když například na zahraničním obchodu má někdo na starosti Jižní Ameriku, někdo má na starosti Asii, tak pro ně může být změna pracovní doby přínosem z hlediska komunikace se zákazníky,“ míní viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.
Zástupci odborů jsou však ke změně spíše zdrženliví. „Když si vezmeme průmyslový podnik a představíme si, že by si tam někdo jen tak rozhodoval, kdy přijde a nepřijde do práce, tak to v praxi fungovat nemůže,“ upozornil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Růst minimálního výdělku
Schválená novela pracovního kodexu, která má zaměstnancům umožnit určit si kdy přijdou do práce, počítá také s automatickým růstem minimálního výdělku. Do roku 2029 se postupně zvýší na 47 procent průměrné mzdy. Teď je to něco málo přes jednačtyřicet procent.
Zmíněné automatické navyšování minimální mzdu v příštím roce posune na 42,2 procenta té průměrné. Ta by měla podle dubnové prognózy ministerstva financí přesáhnout 48 600 korun. Minimální výdělek by v tom případě vzrostl po zaokrouhlení na 20 600.
Další úpravy zákoníku práce chce ministr Jurečka na vládě projednat v srpnu. Návrh počítá vedle letních brigád i pro čtrnáctileté také s úpravou výpovědní lhůty. Ta by nezačínala následující měsíc, ale dnem doručení. Prodloužit se má naopak zkušební doba.
„My v drtivé většině nemáme problém s jednotlivými opatřeními, která ‚flexi novela‘ přináší. Nicméně se nám nelíbí, že bude prodloužena ze tří na čtyři měsíce, respektive ze šesti na osm měsíců, zkušební doba,“ podotkl místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
Výpověď bez udání důvodu
Právě do této novely chce ve sněmovně ODS přidat i výpověď bez udání důvodu. „Podáme to jako ODS. Snažíme se získat většinu vyjednáváním. Ale už jsme i partnerům oznámili – ještě před projednáváním na vládě – že to podáme v rámci druhého čtení,“ sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Uzákonění podporuje i TOP 09. „Snažíme se přesvědčit i koaliční partnery, kteří to tak nevidí, že teď je ideální čas – máme dlouhodobě nízkou nezaměstnanost a zaměstnavatelé si neustále stěžují, že nemají dostatek pracovní síly,“ uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Pokud to není se souhlasem gesčního ministra a není to koaličně dohodnuto, tak to nemůže být ve třetím čtení prohlasováno. Neštěpme se na tom, nevytvářejme tady další dělení společnosti, řešme věci, které opravdu potřebujeme v rámci zákoníku práce,“ vyzval Jurečka.
„Je s podivem, že ODS chce předložit něco, co nespadá do koaliční dohody. Takže pokud se to stane, (...) výpověď bez udání důvodu nemá šanci projít,“ zdůraznila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
„Vyhazov bez udání důvodu nedává smysl. Už teď se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout, může mu nabídnout odstupné,“ poznamenal místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD).
