Češi se angažují průměrně 41 hodin ročně

Pomoc nemocným a zdravotně postiženým je hlavním důvodem, proč se Češi zapojují do veřejně prospěšných aktivit. Dění kolem sebe se snaží ovlivnit 45 procent populace, nejčastěji přispívají penězi anebo podepisují petice. Ukázal to unikátní průzkum Centra občanského vzdělávání a nadace Konrada Adenauera. Průzkum ale zároveň přinesl několik alarmujících zjištění. Tím asi nejzávažnějším je to, že ve velké míře dokáže Čechy aktivizovat také odpor proti nepřizpůsobivým občanům.

Až 178 hodin svého času ročně dokáží nejaktivnější Češi věnovat občanské angažovanosti. I když těch nejvíce aktivních je v populaci jen sedm procent, alespoň někdy přiloží pomocnou ruku k dílu třeba posláním dárcovské sms, podpisem petice nebo zapojením do internetových diskusí přes 90 procent Čechů. Cílem veřejně prospěšných aktivit bývají zejména nemocní a zdravotně postižení, ty podporují dvě pětiny dotázaných. Více než třetina populace pak pomáhá lidem v náročných životních situacích a 27 procent se angažuje ve prospěch lidí zasažených nějakou pohromou, například povodní.

Naopak malý zájem Češi mají o politicky laděná témata. Ve prospěch demokracie a lidských práv se angažovalo jen osm procent dotázaných, za právo spolurozhodovat prostřednictvím referenda či v politických debatách bojovalo jen zhruba sedm procent populace a méně než dvě procenta dotázaných svými aktivitami podporovala Evropskou unii.

Nejen v zájmu dobra

Průzkum také poukázal na to, že občanská angažovanost nemusí mít ryze pozitivní podobu. „Například angažovanost proti nepřizpůsobivým jde napříč všemi segmenty společnosti a je hodně zastoupená u těch nejaktivnějších. Až 54 procent české populace říká, že by byli ochotní se angažovat v boji proti nepřizpůsobivým. To jsou velmi varovná zjištění,“ upozornil spoluautor průzkumu Jan Krajhanzl z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity.

Počet hodin ročně, po něž se Češi občansky angažovali
Zdroj: ČT24

Skupina nejangažovanějších občanů, která tvoří sedm procent populace, je podle něj kontroverzní i z dalších pohledů. „Když se podíváme, koho volí ti nejaktivnější, tak tam máte velký výskyt radikálních antisystémových stran, například Dělnickou stranu sociální spravedlnosti,“ doplnil Krajhanzl. Skoro třetinu nejaktivnějších občanů, tedy zhruba dvě procenta celkové populace, pak tvoří militantní jádro, které neváhá své názory prosazovat silou.

A to není jediné místo, kde mají postoje Čechů trhliny. Na hraně je také důvěra v demokratické instituce. Politickým stranám nebo třeba Senátu vůbec nedůvěřuje téměř čtvrtina dotázaných, a to i mezi těmi, kteří jsou občansky velmi aktivní. Podobně smýšlejí Češi také o vládě nebo Poslanecké sněmovně. „Z toho plyne dlouhodobě ohrožení demokracie jako takové,“ obává se Ondřej Matějka z Centra občanského vzdělávání a dodává: „Zároveň existuje silný vztah mezi důvěrou v demokratické instituce a angažovaností. Je proto potřeba začít pracovat na tom, aby se u nás zapojení do občanských aktivit zvýšilo.“

Občané, vzdělávejme se!

Jednou z cest, která se nabízí, může být občanské vzdělávání. To se už osvědčilo ve vyspělých demokraciích. Asi nejpropracovanější systém má v tomto ohledu Německo. Budovat ho po zkušenostech s nacismem začalo po druhé světové válce. Dnes staví na dvou hlavních proudech. Prvním z nich je formální občanské vzdělávání vyučované zejména na školách. Tento proud, jehož základní premisou je názorová neutralita, má plně v rukou stát.

Druhý pilíř výchovy k občanství pro všechny věkové kategorie je pak zaměřen na pochopení aktuálních politických a ideologických trendů a většinou odráží zájmy konkrétních zadavatelů. Mezi nimi figurují politické nadace, církve, ale i podniky nebo odbory. Tento proud již může odrážet názory a zájmy pořadatelů seminářů. Avšak i tady platí přísná pravidla. Občanské vzdělávání musí být transparentní a vyvážené, musí podporovat kritické myšlení a striktně zakázaná je indoktrinace.

Takto nalinkovaný systém nese ovoce. Důvěrou Němců v demokracii neotřásla ani hospodářská recese. V roce 2013 byly spokojeny s demokratickou orientací země dvě třetiny jejích obyvatel. To je v příkrém kontrastu s uvažováním Čechů. V krizových letech jich byla s demokracií spokojena sotva polovina. Skoro třetina z nich by pak považovala za lepší způsob vládnutí autoritativní režim.

Občanské vzdělávání po Česku

V porovnání s Německem je český systém občanského vzdělávání teprve v plenkách. Okrajově se mu věnují jen některé neziskové organizace. A i když například v řadě škol jsou dnes již samozřejmostí například studentské parlamenty, stále má občanské vzdělávání na školách velké rezervy. „Chybí mu celková koncepce, nějaké zaštítění, právní nebo institucionální rámec. Je to také hodně otázka financí – tak kam netečou peníze, se nic nedělá,“ popisuje současný stav ředitel Centra občanského vzdělávání Ondřej Horák.

Ačkoliv si význam občanského vzdělávání pro rozvoj společnosti začínají v posledních letech stále více uvědomovat také politici, snahy o jeho podporu na politické scéně stále pokulhávají. Otazníky se vznáší i nad zatím posledním pokuse o přilití státních peněz na jeho rozvoj. Jde o plán ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) na uzákonění „politických institutů“. Ty by měly vychovávat občany k politickému myšlení a podle zatím neschváleného návrhu by na jejich činnost měla jít desetina částky, kterou stát vyplací politickým stranám.

Ačkoliv nelze Dienstbierovi upřít snahu, nevládní organizace mají z jeho plánu obavy. „Politické instituty tak, jak jsou navrženy, jsou nejasné a vzbuzují obavy, že budou jen další černou dírou na lití státních peněz do politické propagandy, aniž by bylo zaručeno, že budou dodržovány nějaké standardy občanského vzdělávání,“ varovala v rozhovoru pro web ČT24 výkonná ředitelka hnutí Oživení Lenka Petráková. Kritika se na instituty snesla také z ministerstva financí. Podle Andreje Babiše nejsou předpokládané výdaje na činnost institutů v návrhu zákona řádně vyčísleny ani zdůvodněny.

Jak to tedy se státní podporou občanského vzdělávání v Česku dopadne, zatím není jasné. Vzhledem ke kritice aktuálních plánu se snadno může stát, že výchova lidí k občanství dál zůstane jen doménou neziskových organizací. I těm by ale mohl průzkum Centra občanského vzdělávání pomoci. Poradit by jim mohl třeba s tím, na které skupiny lidí se orientovat a jak je účinně oslovit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...