Česká ekonomika vzrostla o 2,4 procenta

„Meziroční růst HDP o 2,4 procenta podpořila domácí poptávka, zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Za mezičtvrtletním růstem stály podle úřadu především výdaje na spotřebu domácností, které zaznamenaly růst už čtvrté čtvrtletí v řadě. Naopak negativní vliv mělo na mezičtvrtletní vývoj saldo zahraničního obchodu.

Mezičtvrtletně i meziročně se podle ČSÚ zvýšila i hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci. „Meziroční růst HPH nejvíce podpořil průmysl a odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se naprosté většině odvětví národního hospodářství,“ konstatovali statistici.

V letošním prvním čtvrtletí se růst českého hospodářství dostal na nejsilnější hodnoty za skoro tři roky. Zvýšení HDP bylo totiž v prvním kvartálu tohoto roku nejvýraznější od druhého čtvrtletí roku 2022.

Očekávání analytiků bylo vyšší

Podle analytiků, které oslovila ČTK, ale česká ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí méně, než očekával trh. „Předběžný odhad růstu skončil pod očekáváním trhu. Konsensus očekával růst o 0,4 procenta, respektive o 2,5 procenta,“ řekl analytik Portu Jan Berka. Výsledek však mírně překonal květnovou prognózu ČNB, která předpokládala růst o 2,3 procenta meziročně, i dubnový výhled ministerstva financí 2,1 procenta. „Obě prognózy jsou však již staršího data,“ připomněl Berka.

„Za mezikvartálním růstem stála spotřeba domácností a tvorba hrubého kapitálu, zatímco čistý export jej brzdil,“ upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Mezikvartální zpomalení růstu z 0,7 procenta v prvním čtvrtletí není podle něj překvapením. Ukazuje na mimořádnost prvního čtvrtletí, kdy ekonomika USA nasávala zboží z celého světa před zavedením cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Tento efekt ve druhém kvartále již ve stejné míře nepůsobil. Je ale pravděpodobné, že v české ekonomice dozníval v podobě doplňování zásob, což pozitivně ovlivnilo tvorbu hrubého kapitálu,“ dodal Sobíšek.

„Růst ekonomiky už více než rok táhne především spotřeba domácností, jejichž důvěra v českou ekonomiku je i v důsledku zkrocené inflace a rostoucích mezd podle indexu ČSÚ nejvyšší od září 2021,“ zdůraznil analytik PwC Dominik Kohut. Naopak ve druhém kvartále podle něj zaostává zahraniční obchod v důsledku dlouhodobých nejistot spojených s geopolitickým napětím, problémy v globálních dodavatelských řetězcích a především opakovanými hrozbami obchodní válkou.

Ekonomika EU ve čtvrtletí rostla o 0,2 procenta

Ve druhém čtvrtletí vzrostla i ekonomika Evropské unie, konkrétně o 0,2 procenta. V rychlém odhadu to na základě sezonně přepočtených údajů oznámil statistický úřad Eurostat. Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se zvýšil o 0,1 procenta a zpomalil z tempa 0,6 procenta v prvním čtvrtletí.

Ze zemí, z nichž už jsou data k dispozici, zaznamenalo nejvyšší růst proti předchozímu čtvrtletí Španělsko, a to o 0,7 procenta. Následuje Portugalsko s růstem o 0,6 procenta a Estonsko, jehož HDP se zvýšil o 0,5 procenta. Nejhůře si vedla irská ekonomika s poklesem o jedno procento. V Německu a v Itálii pokles činil shodně 0,1 procenta. Meziročně se HDP zvýšil ve všech členských státech, za které už jsou data k dispozici.

„Růst eurozóny byl v prvním čtvrtletí velmi silný, dosáhl 0,6 procenta. Uměle ho zvýšily předběžné nákupy zboží z eurozóny ze strany Spojených států, což předznamenalo návrat do reality ve druhém čtvrtletí,“ uvedl ekonom nizozemské banky ING Bert Colijn. „Zatím však nedošlo k výraznému obratu trendu, a to znamená, že mírný růst HDP ve druhém čtvrtletí lze považovat za pozitivní signál pro ekonomiku eurozóny,“ dodal.

Rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat.