AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.

Jedním z účastníků byl Athanasios Trikas, docent kardiologie na Národní a Kapodistriánské univerzitě v Athénách, koordinující ředitel kardiologické kliniky nemocnice Evangelismos a generální tajemník Řecké kardiologické společnosti. Na konferenci vedl sekce zaměřené na umělou inteligenci a srdeční selhání a při této příležitosti poskytl rozhovor agentuře Fm News Agency.

Podle něj dnes umělá inteligence dokáže propojit údaje ze zobrazovacích vyšetření, elektrokardiogramů i dalších dostupných zdrojů a na jejich základě určit, u koho hrozí zvýšené riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění. U srdečního selhání je podle něj hlavní výzvou zachytit nemoc ještě předtím, než se objeví první příznaky. „I zde může být umělá inteligence mimořádně silným nástrojem v rukou lékaře, aniž by ho však nahrazovala.“

Tři nová doporučení

Vedle využití umělé inteligence se kongres zaměřil také na nové postupy v léčbě srdečního selhání. Podle docenta představuje toto onemocnění významnou zátěž nejen pro pacienty, ale také pro zdravotnické systémy a veřejné rozpočty. Nová odborná doporučení, která jsou aktualizována každé čtyři roky, proto podle něj přinášejí důležité změny pro každodenní praxi.

„Na letošní konferenci byla představena tři nová doporučení: pro srdeční selhání, srdeční rehabilitaci a péči o pacienty se souběžným chronickým onemocněním ledvin. Pokud jde o srdeční selhání, mění se jeho klasifikace. Dosavadní tři kategorie nyní nahrazují dvě nové, pacienti s poruchou systolické funkce srdce a pacienti s poruchou diastolické funkce,“ vysvětlil Trikas.

Nové rozdělení má podle něj lékařům umožnit větší flexibilitu, zejména při péči o pacienty se srdečním selháním se zachovanou takzvanou ejekční frakcí. „Můžeme se tak více zaměřit na léčbu dalších zdravotních problémů, jako je vysoký krevní tlak, poruchy srdečního rytmu, onemocnění ledvin nebo fibrilace síní,“ dodal.

Prevence a nové možnosti léčby

Podle Trikase se nová doporučení výrazně zaměřují také na prevenci srdečního selhání, tedy na včasné ovlivnění faktorů, které k jeho rozvoji přispívají. „Pokud se pacient dostane do fáze, kdy se už projeví příznaky, může bohužel během následujícího desetiletí onemocnění bez zásadního zásahu postoupit až do konečného stadia srdečního selhání s obtížně řešitelnými komplikacemi. Proto je mimořádně důležité zaměřit se na rizikové faktory, jako jsou kouření, vysoký krevní tlak, diabetes 2. typu, dyslipidemie nebo tělesná hmotnost,“ uvedl.

Významné jsou podle něj také nové možnosti léčby. Na konferenci byly představeny výsledky týkající se nové farmakologické terapie srdečního selhání, které byly hodnoceny jako velmi povzbudivé a mohly by do budoucna rozšířit dostupné léčebné postupy. „Stejně důležité jako nové léky a technologie jsou strukturované cvičení, edukace pacientů a jejich aktivní zapojení do vlastní léčby,“ zdůraznil Trikas.

Nová doporučení také poprvé takto jednoznačně zdůrazňují úzké propojení mezi funkcí srdce a ledvin. „I když má pacient srdeční onemocnění a ledviny fungují normálně, nebo naopak onemocnění ledvin při normální srdeční funkci, je potřeba dlouhodobě sledovat oba orgány současně. Spolupráce mezi kardiology a nefrology se proto dále prohlubuje a vyšetření se přizpůsobují tak, aby komplexně hodnotila stav srdce i ledvin,“ vysvětlil.

Podle kardiologa je hlavní poselství mnichovského kongresu jasné: „Kardiologie vstupuje do období, kdy prevence, personalizovaná léčba, umělá inteligence a užší spolupráce mezi jednotlivými specializacemi mohou zásadně změnit průběh života pacientů.“

Článek od ERTNews, poprvé byl publikován 13. září 2026 10:00 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 1 hhodinou

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 4 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 4 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 5 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 6 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.