Česko má dvakrát víc vězňů, než je v Evropě běžné. Na vině jsou dlouhé tresty a recidiva

Česko má šestý největší podíl lidí ve věznicích z 43 zkoumaných evropských zemí. Vyplývá to z posledních statistik Rady Evropy zveřejněných v úterý. Na sto tisíc obyvatel u nás vloni podle zprávy o vězeňství připadalo 208,8 vězně. To je víc než dvojnásobek evropské střední hodnoty, takzvaného mediánu. Navíc Česká republika patří mezi státy s přeplněnými věznicemi. Na sto míst za mřížemi u nás připadá sto pět lidí, což je osmý nejhorší výsledek. O stavu vězeňství hovořil v Týdnu v justici právník z kanceláře Veřejného ochránce práv Milan Svoboda.

Nejvyšší podíl vězňů ze států Rady Evropy má Rusko. Vycházel na čtyři sta třináct vězněných na sto tisíc obyvatel. Následují Gruzie, Ázerbájdžán, Litva, Moldavsko a Česká republika, která má šestý nejvyšší podíl lidí ve vězeních. Na opačném konci jsou například severské země. „Oni mají jinak nastavený systém, jednak ukládají daleko nižší tresty, to znamená, za trestný čin mají nižší sazby, využívají více alternativ a pracují lépe na tom, aby se vězni po propuštění dostali a snáz zapojili do společnosti, aby se nevraceli. U nás je příliš vysoká recidiva,“ vysvětlil právník z kanceláře Veřejného ochránce práv Milan Svoboda.

S alternativami k vězení, jako jsou peněžité tresty, obecně prospěšné práce nebo domácí vězení, máme problém. „My ve srovnání se zahraničím neumíme těchto alternativ využívat tak jako ostatní. Já bych neřekl, že trestáme příliš. Jde spíš o to, jak moc efektivně využíváme celý systém, celou paletu trestních sankcí,“ řekl Svoboda.

Věznice plní také vysoká míra recidivy v Česku. „Je to jednak tím, kolik vězňů se nám do výkonu trestu dostává, ale také tím, kolik vězňů vězení opouští, jak efektivně využíváme institut podmíněného propuštění, jak umíme připravovat vězně na to, co je čeká po propuštění, jak se navrací do společnosti, jestli jim společnost umí podat pomocnou ruku nějakou sociální službou a začlenit je,“ řekl Milan Svoboda.

Množství vězňů na sto tisíc obyvatel k 31. lednu 2018
Zdroj: Rada Evropy

Severské země ukládají nižší tresty a propouštějí na podmínku

Nový český trestní zákoník, který je účinný od 1. ledna 2010, poměrně výrazně zpřísnil sankce u nejčetnějších trestných činů, jako je třeba krádež, zanedbání vyživovací povinnosti, případně maření výkonu úředního rozhodnutí, i to podle právníka z kanceláře Veřejného ochránce práv naplňuje české věznice. „Ono nejde o to, jak dlouhé tresty se ukládají, ale o to, kolik reálně času stráví odsouzení ve výkonu trestu. Zahraniční státy, se kterými jsme se srovnávali, častěji vězně propouští. Buď jim ukládají nižší tresty, anebo častěji a snáze dosáhnou na podmíněné propuštění,“ řekl Milan Svoboda.

Ze statistiky Rady Evropy vyplývá, že čeští vězni stráví za mřížemi průměrně dva roky, což je čtvrtá nejdelší doba ze zkoumaných zemí. Evropský medián je jen 8,2 měsíce.

Přeplněnost věznic nelze podle Milana Svobody řešit výstavbou nových zařízení, ale systematickým přístupem k trestní politice. „Soudy by se měly zamyslet se nad tím, jestli skutečně chceme, aby každý neplatič výživného skončil ve výkonu trestu,“ vysvětlil Milan Svoboda. A dodal, že takových lidí je v Česku aktuálně asi šestnáct set.

Důležité je úspěšné začlenění do společnosti

Podle hlavního psychologa Vězeňské služby Václava Jiřičky je také důležité vnímat, jaký vliv má pobyt ve vězení na úspěšné začlenění odsouzených zpět do společnosti. „Kdykoliv vyběhnete z nějakého zaběhnutého způsobu života, tak se vám do něj potom obtížně vrací, a ve vězení je to extrém. Tam působí vlivy odosobnění, stáváte se součástí té instituce, učíte se dodržovat pravidla, která fungují a vlastně mají smysl jenom v té instituci a nikde jinde,“ řekl Václav Jiřička.

„Trošku se to podobá možná člověku, který vystoupí s igelitkou v ruce z letadla někde na druhém konci světa, kde nikoho a nic nezná. Chtěli bychom, aby vězněné osoby měly cíl, aby s těmi cíli byly provázány aktivity, které v tom vězení dělají, není to jenom práce, ale je to samozřejmě také zamýšlení se nad tím, proč jsem tady, proč jsem páchal trestnou činnost, jak to udělat, abych už ji déle nepáchal,“ doplnil Milan Svoboda.

Otevřená věznice a peněžité tresty fungují

Toto by měla zohlednit takzvaně otevřená věznice, která v Česku funguje od listopadu 2017. „Zatím se ukazuje, že nikdo z těch odsouzených, kteří prošli tím zařízením, se ještě nevrátil do výkonu trestu, to znamená, že u těch odsouzených je nulová recidiva, poměrně velký úspěch,“ řekl právník.

Nejvyšší státní zastupitelství nabídlo v úterý podrobnější analýzu udělování peněžitých trestů a podle ní jejich podíl mezi odsouzenými vzrostl za poslední tři roky na víc než dvaapůlnásobek. V roce 2015 musely zaplatit necelé čtyři tisíce odsouzených, loni dostalo peněžitý trest téměř deset tisíc lidí. To odpovídá osmnácti procentům odsouzených.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 9 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...