Česko tíží přeplněné věznice

Nahrávám video

Česká republika patří v přepočtu na obyvatele mezi země s největším počtem lidí za mřížemi. Přeplněným věznicím má ulevit novela trestního zákoníku. Trendem je i podmíněné propuštění, které se vztahuje zhruba na každého čtvrtého, kdo z vězení odchází. Ve čtvrtek se takto po třetině výkonu trestu dostal na svobodu bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý, který byl za mřížemi kvůli korupci.

Z nařízených deseti let byl Dbalý ve vězení přes čtyři roky. Teď mu soud místo odnětí svobody stanovil sedmiletou podmínku. Podle rozsudku bral lékař úplatky od lidí, s nimiž uzavřel smlouvu na právní a účetní služby Nemocnice Na Homolce. Také ovlivňoval zakázky.

Možnost podmíněného propuštění po třetině odpykaného trestu u Dbalého nastala již na konci loňského roku. Soud ale Dbalého žádost zamítl jako předčasnou. „Velice často se stává, že soudy napoprvé, zvlášť na jednu třetinu, některé trestné činy nepouští, dávají jim ještě delší dobu, aby strávili ve výkonu trestu, protože ono opravdu někdy úplně nestačíte za tu jednu třetinu prokázat, že jste změnil nějaký postoj,“ popsal předseda spolku Lighthouse Academy Petr Schneedörfler.

Dbalý uspěl s žádostí až napodruhé, mimo jiné i proto, že se Nemocnici Na Homolce za své jednání omluvil. Přimluvila se za něj i věznice. „Chování odsouzeného je po celou dobu výkonu trestu naprosto bezproblémové, pokorné a vzorné,“ řekla mluvčí Vazební věznice Praha-Ruzyně Žaneta Tolochová.

Institut podmíněného propuštění

Podmíněně propuštěný je každý čtvrtý, kdo odchází z vězení. Loni uspělo se žádostí téměř tři tisíce lidí. Po vykonání celého trestu nebo jiným způsobem, třeba díky obnově řízení, opustilo věznice sedm a půl tisíce lidí. U odsouzených za hospodářskou kriminalitu je podmíněné propuštění časté. Mívají totiž bezproblémové chování, vynikající hodnocení od věznice a dokážou soudu garantovat, že mají kde bydlet a pracovat.

S podmíněným propuštěním tak uspěl například bývalý hejtman David Rath, a to dokonce dvakrát. Dříve se dostal z vězení třeba i bývalý spolupracovník premiéra Mirka Topolánka Marek Dalík nebo exprimátor Chomutova Alexandr Novák.

Člověk, který byl trestán poprvé a nezpůsobil smrt, újmu na zdraví a nenaplnil ani žádnou z dalších překážek, může o podmíněné propuštění požádat po třetině výkonu trestu. V ostatních případech můžou odsouzení podávat žádost po polovině. U nejzávažnějších zločinů, jako je vražda, je možné žádat po dvou třetinách trestu. Odsouzení na doživotí pak můžou být propuštěni nejdřív po dvaceti letech věznění. 

Jak vyprázdnit věznice

Podmíněné propuštění je jen jednou z metod, jak snížit počet lidí za mřížemi. Momentálně je ve výkonu trestu 17 799 vězňů, rozprostřených v pětadvaceti věznicích po celém Česku. Jejich kapacita je plná z devadesáti osmi procent. Ministerstvo spravedlnosti plánuje také zavádět nižší sazby a různé alternativní tresty.

„Pomocí trestního práva řešíme řadu sociálních problémů, tisíce z těch lidí, kteří jsou odsouzeni k výkonu trestu odnětí svobody, jsou odsouzeni za bagatelní drobnou majetkovou trestnou činnost,“ prohlásil náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).

Nejčastěji jsou lidé ve vězení za krádeže, maření úředního rozhodnutí, porušování osobní svobody nebo zanedbání povinné výživy. 

„Hlavní příčinou vysoké míry uvěznění jsou dlouhé tresty, kdy za poměrně společensky nezávažnou trestnou činnost lidé u nás mohou sedět klidně i pět let,“ zmínila ředitelka Asociace organizací v oblasti vězeňství Jana Smiggels Kavková.

Novela trestního zákoníku z dílny ministerstva spravedlnosti by na vládu mohla jít na konci září. Upravovat by měla třeba trestání opakovaných krádeží, částečně dekriminalizovat zanedbání placení výživného či snížit sazby u některých drogových trestných činů. 

Součástí návrhu novely jsou i změny v trestání hospodářské kriminality, třeba alternativní či peněžité tresty. To někteří odborníci kritizují. „Když člověk třeba získá kriminalitou velké peněžní prostředky, tak samotný peněžitý trest by stačit nemusel k nějakému odrazení, aby to někdo další nedělal,“ argumentuje vedoucí právník Transparency International Jan Dupák.

Vězení má napravovat, míní Pospíšil a Křeček

Velkým problémem českého vězeňského systému je z trestního hlediska vysoká recidiva, která dosahuje více než sedmdesáti procent, shodli se v pořadu Události, komentáře bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) a veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. „Ta statistika se (...) za patnáct let vůbec nezměnila. Bohužel to je fenomén, který se žádnému ministrovi nepodařilo změnit,“ prohlásil k údajům o recidivě Pospíšil.

Nahrávám video

„Lidé si musí uvědomit, že pokud chceme menší recidivu, to znamená méně pachatelů a tedy méně nákladné vězeňství, musíme více investovat do toho, aby tam ten vězeň znovu nepřišel,“ míní Pospíšil. Proto je třeba vytvářet u odsouzenců pracovní návyky, umožňovat jim kontakt s rodinou a zajišťovat, aby mohli pracovat nebo se dovzdělávat.

„Práce s vězni, trochu lidský přístup vězeňství povede a měl by vést k tomu, že ti lidé nevyjdou z vězení jako trosky a nemusí krást prostě jen proto, že nemají peníze,“ dodal Pospíšil.

„Věznice nevyřeší problémy společnosti. Důležité je, aby ti lidé nepáchali trestnou činnost nebo, když už se vrací z věznice, aby měli kam jít,“ souhlasí Křeček. Zmínil také, že je nutné překonat odpor společnosti ke změnám a investicím ve prospěch vězňů. „Nesmíme vytvářet dojem, že ta věznice (...) má způsobit nějakou újmu.“

Recidiva nepředstavuje problém třeba právě v případu podmíněného propuštění Dbalého, myslí si Křeček. „U těchto trestných činů pana Dbalého žádná recidiva není, (...) on už nikdy nebude ředitelem nemocnice,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěV Doksanech naměřili 40,1 stupně Celsia, rekordy padly na mnoha místech. Podívejte se

V Doksanech na Litoměřicku meteorologové v 17:00 naměřili 40,1 stupně Celsia, teplota tam může ještě lehce stoupat. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také v Rokycanech. Rekordy padly na 114 ze 171 stanic, které měří déle než třicet let. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav. Teploty, které vysoce překonají tropické třicítky, se očekávají i v pátek.
12:06Aktualizovánopřed 20 mminutami

Fungování protidrogové agendy se po přesunu nemění, tvrdí Vojtěch

Fungování protidrogové agendy se po jejím přesunu z gesce Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví nemění, řekl ve čtvrtek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na veřejném slyšení Senátu k odpovědnosti státu za politiku závislostí. Přestěhovali se všichni experti, kteří o to stáli, dodal. Ministerstvo počítá pro příští rok s dotací 415 milionů korun pro adiktology, stejně jako letos. Šéfka Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová hovořila o paralyzování centra.
14:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dorazily tropické dny, zaprší hlavně v sobotu

Česko má před sebou několik velmi horkých dnů. Ve čtvrtek a v pátek budou teploty stoupat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Meteorologové proto varují před velmi silnou zátěží teplem, která bude podle nich na jihu Moravy extrémní. O víkendu se trochu ochladí, teploty ale stále zůstanou vysoko nad tropickou třicítkou. V sobotu se na většině území vyskytnou přeháňky, vyloučené nejsou ani bouřky. Srážek ale nebude moc, a proto je ve většině Česka zvýšené riziko vzniku požárů.
09:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 4 hhodinami

„Profesionalita i obětavost.“ Pavel ocenil záchranáře po misi ve Venezuele

Čeští záchranáři, kteří pomáhali na přelomu června a července po ničivém zemětřesení ve Venezuele, podle prezidenta Petra Pavla projevili profesionalitu i obětavost. Zhruba šesti desítkám záchranářů USAR týmu poděkoval v Jelením příkopu na Pražském hradě. Od hasičů pak převzal vyznamenání za humanitární pomoc Hrdina Venezuely první třídy, které Česku udělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová.
před 4 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 5 hhodinami

VideoSečteno: Liberecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 30. července se věnoval Libereckému kraji.
před 5 hhodinami

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.