Československý Ústavní soud začal fungovat před 30 lety. Položil základy, míní Rychetský

Federální Ústavní soud sice fungoval jen krátce před rozpadem Československa, položil však základy a předurčil hodnotové zaměření pozdějšího Ústavního soudu České republiky. Politici věnovali jeho vzniku jen omezenou pozornost, nejspíš si tehdy mnozí ani neuvědomovali, jak velké kompetence soud má, že například může rušit jimi přijaté zákony. ČTK to v rozhovoru řekl nynější předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský. Na začátku 90. let byl místopředsedou federální vlády.

Ústavní soud ČSFR volně navazoval na prvorepublikovou tradici ústavního soudnictví, měl však širší kompetence. Kromě přezkoumávání souladu právních norem s ústavním pořádkem se stal také vrcholným orgánem ochrany lidských práv a svobod. „Inspirovali jsme se do značné míry kompetencemi a postavením spolkového německého ústavního soudu, což jsou gigantické kompetence,“ uvedl Rychetský.

S existencí ústavního soudnictví počítala i předlistopadová ústava, komunistická totalitní moc však soud nikdy nezřídila. Po pádu totality bylo podle Rychetského nutné připravit novou zákonnou úpravu. Spíše než ústavním soudnictvím se však tehdy politici zabývali vymezováním kompetencí mezi federací a republikovými vládami.

„Dá se říci, že se o ústavní soudnictví moc nezajímali. Bylo to spíše předmětem zájmu právníků, politici nám nekladli žádné překážky,“ zavzpomínal Rychetský.

Nakonec vznikl dvanáctičlenný soudcovský sbor s rovnocenným zastoupením Čechů a Slováků. Zároveň se podle Rychetského podařilo dobře „namíchat“ v sestavě soudu odborníky z praxe a dosavadní poslance-právníky. Rychetský zdůraznil zásluhy předsedy federálního soudu Ernesta Valka, vyzdvihl také roli místopředsedy Vlastimila Ševčíka, soudců Zdeňka Kesslera nebo Jiřího Malenovského.

Sám Rychetský prý tehdy ještě o kandidatuře na ústavního soudce neuvažoval. „Cítil jsem své poslání především v oblasti transformace právního řádu,“ uvedl. Za úspěch pokládá to, že se pro nový soud podařilo získat zemskou sněmovnu v Joštově ulici, jednu z významných historických památek v Brně, kterou ústavní soudci se svým aparátem využívají dosud. Zastánci moravské samosprávy by tehdy v budově raději viděli obnovený zemský sněm, který však nevznikl.

Rozpadu Československa tehdejší Ústavní soud zabránit nemohl, neobdržel podnět

Když se Rychetský jako místopředseda vlády 3. února 1992 v Brně účastnil slavnostního zahájení činnosti Ústavního soudu ČSFR, vyjádřil podle dobové zprávy ČTK naději, že by soud mohl ústavní cestou předcházet možným konfliktům a krizím, vyplývajícím například z jednání o státoprávním uspořádání. Rozpadu Československa, který přišel na konci téhož roku, ale soud zabránit nedokázal a nemohl. Nedostal ani potřebný podnět, aby mohl k rozdělení federace vyjádřit své stanovisko.

„Historie je prostě taková, že některé základní změny, a nemusí to být zrovna revoluce, se nedějí podle právních předpisů, ale podle většinové politické vůle, která se nějak formuje. Tenkrát byla taková politická vůle, především u slovenské části federace,“ uvedl Rychetský. Nekonalo se ani referendum o rozdělení Československa.

„Můj dnešní názor je, že tenkrát by se patrně většina v obou částech společného státu vyjádřila proti rozdělení. Ale dříve nebo později by k tomu rozdělení nakonec stejně došlo,“ řekl Rychetský.

Po rozpadu federace navázal na činnost československého Ústavního soudu ten český, jehož předsedou se stal Zdeněk Kessler. Z federální sestavy pokračovali také Vojen Güttler a Vlastimil Ševčík s Antonínem Procházkou. Rychetský vyměnil politiku za talár ústavního soudce až v roce 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 39 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 56 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...