Česku chybí specializovaní učitelé. Průměrně přes polovinu hodin informatiky učí pedagogové bez aprobace

Základním školám chybí hlavně učitelé informatiky, fyziky, rodinné, výtvarné i občanské výchovy. V průměru více než 35 procent hodin věnovaných těmto předmětům učí na druhém stupni pedagogové bez aprobace, tedy bez specializace na danou látku. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce (ČŠI). U informatiky je to v průměru dokonce více než polovina vyučovacích hodin, což by podle odborníků mohl být v budoucnu problém pro konkurenceschopnost české ekonomiky.

„Poptáváme učitele českého a anglického jazyka, matematiky, fyziky, informatiky, dílen a robotiky v libovolné kombinaci. Jsme stabilní tým, ale roste nám počet tříd, proto potřebujeme posily a někteří z nás odchází do penze,“ píše se v inzerátu základní školy v ulici Starodubečská v Praze 10.

Ve facebookové skupině, kde učitelé hledají práci, ho škola sdílela už minulý týden v pondělí. Ani devět dní po zveřejnění se jim zatím nikdo nepřihlásil. „Je velké štěstí, když se podaří sehnat aprobovaného učitele na tyto předměty. Fyzika, informatika i matematika – to je tragické, tyhle obory nejsou vůbec. Zatím se mi přihlásili pouze jazykáři,“ říká ředitel školy Jan Mareš.

Nové spolupracovníky shánějí i v Úvalech ve Středočeském kraji. Do týmu chtějí pedagoga s aprobací pro první stupeň a učitele matematiky, fyziky a zeměpisu na druhý stupeň. Podobně jako jejich kolegové v Praze zatím bez většího úspěchu, prozatím obsadili pouze matematickou pozici.

„Snažíme se o to. Vždy věříme, že aprobovaného učitele seženeme. Pokud se to nepovede, snažíme se vzít nejvhodnějšího odborníka, který má svojí kvalifikací nejblíž k tomu, aby předmět mohl vyučovat,“ vysvětluje ředitel úvalské školy Lukáš Kunc. Dodává, že ze sedmdesáti pedagogů ve škole je asi deset z nich neaprobovaných.

Školy musí podle zákona zajistit výuku předmětu, a to i když nenajdou člověka s potřebnou aprobací. Výuka dané látky tak někdy připadne neaprobovaným pedagogům. Podle nové analýzy ČŠI „České školství v mapách“ například v případě rodinné výchovy množství neaprobovaně odučených hodin v Česku dosahuje v průměru skoro 65 procent, u informatiky 55 procent. Průměrně přes 35 procent lekcí bez aprobace vyučují pedagogové i ve fyzice nebo občanské, výtvarné či hudební výchově.

Konkurence soukromých firem

Česká školní inspekce upozorňuje, že často výuka méně baví právě žáky, které učí neaprobovaní učitelé. Zároveň mají tito školáci podle ČŠI horší výsledky. To by třeba v případě informatiky mohl být kvůli budoucímu rozvoji oboru problém. Inspekce v analýze předmět řadí jako druhý v pořadí mezi obory nejčastěji vyučované bez aprobace, hned po rodinné výchově. Sehnat kvalifikované učitele informatiky je ale obtížné. Absolventi oboru, a to i ti, kteří současně studují i na pedagogických fakultách, totiž často nakonec najdou lepší uplatnění v soukromé sféře.

„Po IT absolventech je poptávka a ani zvýšení platů asi nedokáže zajistit, že školství bude soukromému sektoru konkurovat. Problém je to logicky velký, protože to souvisí i s konkurenceschopností naší ekonomiky. Abychom obstáli ve světě průmyslu 4.0, algoritmizace společnosti a ekonomiky založené na umělé inteligenci, musíme problém nedostatku učitelů informatiky systémově řešit,“ vysvětluje sociolog a politolog Tomáš Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který je spoluautorem publikace České školství v mapách. Dodává, že například v případě fyziky je obor studijně náročný a nepřitahuje ani studenty pedagogických fakult.

„Občankou“ k finanční gramotnosti

Bez aprobace učitelé často přednášejí i občanskou výchovu, v průměru téměř v 39 procentech z vypsaných hodin. Podle pedagogických fakult ale patří předmět spíš mezi populárnější, zájem o obor je mezi studenty univerzit poměrně velký. Vysoká neaprobovanost občanské výchovy je z velké části způsobená menší týdenní dotací lekcí v rozvrhu žáků. Kvůli tomu často výuku předmětu dostane na starosti pedagog se specializací na jiné předměty, kterému škola musí doplnit úvazek.

„Učitel s aprobací a patřičným pedagogickým umem dokáže vytěžit takzvaně z minima maximum, i při omezené časové dotaci dokáže žákům předat základní dovednosti mediální, finanční, ale i jiných gramotností,“ vysvětluje problém při výuce občanské výchovy náměstek ústředního inspektora Ondřej Andrys.

Znalost těchto témat podle něj přitom může školákům usnadnit orientaci v dospělém životě. „Netýká se to jen mediální a finanční gramotnosti, ale i obecně výchovy k demokratickému občanství. Například na učilištích je občanská nauka zcela podružným předmětem ustupujícím předmětům praktickým, přestože na takové školy zpravidla dochází žáci, kteří tento předmět a znalosti a dovednosti z něj získané potřebují možná v nejvyšší míře,“ upozorňuje náměstek. Dodává, že mediální a finanční gramotnost jsou průřezová témata, proto není pro jejich rozvoj důležitá jen občanská výchova, ale třeba i čtenářská gramotnost.

Nízký plat

Podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého, souvisí nedostatek aprobovaných učitelů s prestiží učitelské profese a platovým ohodnocením. Aby se počet aprobovaných hodin zvýšil, musí být pedagogové dobře zaplaceni. „Zlepšilo se to, ale úroveň se musí udržet alespoň na 130 procentech mzdového průměru České republiky. Pořád ještě jsou učitelé jedni z nejméně ohodnocených vysokoškoláků,“ říká Hřebecký.

Pomoci by podle něj mohli i vysokoškoláci z oboru bez pedagogického vzdělání, kteří zatím můžou v tuzemských školách učit na výjimku. Ti by si měli v budoucnu podle chystané novely o pedagogických pracovnících do tří let učitelské vzdělání doplnit.

„Přitom inspekce jednoznačně říká, že mezi aprobovanými odborníky s a bez pedagogického vzdělání není zdaleka takový rozdíl. Zatímco mezi aprobovaným fyzikářem a aprobovaným učitelem hudební výchovy učícím fyziku pochopitelně je obrovský, byť formálně oba splňují zákon o pedagogických pracovnících. V tom je ta absurdita,“ vysvětluje ředitel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 49 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...