Chtěl jsem zachovat pracovní místa, vypověděl expremiér Špidla v kauze Mostecké uhelné

Někdejší ministr práce a pozdější premiér Vladimír Špidla ve středu u soudu uvedl, že hlasoval pro přímý prodej státního podílu Mostecké uhelné společnosti (MUS), protože na rozdíl od veřejné soutěže zaručoval zachování pracovních míst v těžební firmě. Stát si sice podle svědka Špidly teoreticky mohl menšinový podíl v MUS ponechat, výhodnější ale bylo zbavit se odpovědnosti. Prodej akcií jednomyslně schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Někdejší manažeři firmy čelí obžalobě z toho, že vládu podvedli, protože kabinet nevěděl, že 46procentní podíl prodává jim a že za něj bude zaplaceno penězi pocházejícími ze samotné MUS.

„Na případu mě zajímalo především to, jaké bude mít důsledky pro zaměstnanost,“ zdůraznil několikrát Špidla u pražského městského soudu. „Z materiálů bylo zřejmé, že se nepředpokládá žádná výrazná restrukturalizace a propouštění. S odstupem času mohu říct, že můj úsudek byl pravděpodobně správný.“ 

Ministerstvo financí původně prosazovalo variantu soutěže, ministr Pavel Merlík se ale přiklonil ke stanovisku ministra průmyslu Miroslava Grégra, který byl od počátku zastáncem přímého prodeje státního podílu. „Samozřejmě jsem plně důvěřoval svým resortním kolegům. Vycházel jsem z toho, že ministr Grégr je člověk mimořádně kompetentní,“ podotkl ke svému hlasování Špidla.

Sociálnědemokratická vláda odprodala státní podíl firmě Investenergy za 650 milionů korun. Podle státního zástupce způsobili manažeři MUS státu škodu ve výši nejméně 3,2 miliardy korun, protože po ovládnutí firmy záměrně vyčkali, až cena akcií klesla.

Rozprava před hlasováním o prodeji trvala jen několik minut

„Jak byla určena cena, k tomu se nemůžu vyjádřit, byla to odpovědnost mých resortních kolegů. Respektoval jsem návrh, který byl předložen. Kdyby mně cena připadala nějakým způsobem zjevně nepřiměřená, tak bych na to v debatě upozornil a choval bych se podle toho,“ uvedl Špidla.

Soud v jednací síni přehrál zvukový záznam z jednání vlády o schválení privatizace. Rozprava před hlasováním byla stručná, několikaminutová. Soudkyně se poté Špidly zeptala, proč se na záznamu vůbec neřešilo, kdo je nabyvatelem podílu. „Protože to řešil ministr průmyslu, ministr financí a šéf Fondu národního majetku. Neměl jsem žádné důvody, abych se tímto zabýval. Pro mě bylo důležité, že cena byla vyšší než tržní cena, to byl úspěch,“ odpověděl expremiér.

Obžalovaní Antonio Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký vinu popírají. Podle nich stát dobře věděl, komu prodává, respektive ho to nezajímalo, protože se chtěl podílu zbavit. „Nemůže být podveden ten, kdo se neptá,“ zopakoval Čmejla.

„Opět se potvrdilo, že česká vláda rozhodovala velmi věcně, jasně, svobodně, neměla žádného dalšího zájemce a rozhodla se jasně o tom, komu to prodá a za kolik. Mostecká uhelná nebyla strategickým podnikem, v té době neexistovala ani energetická politika, která by řešila komplexně perspektivy energetiky České republiky. Dá se říct, že česká vláda byla ráda, že se mohla spolehnout na management Mostecké uhelné při rozvoji mosteckého regionu,“ prohlásil Koláček.

U soudu ve středu vypovídal také někdejší ministr bez portfeje Jaroslav Bašta. Vláda podle něj nevěděla o tom, že by peníze na zaplacení podílu pocházely z MUS. „Tu informaci jsme k dispozici neměli. Kdybychom ji měli, tak to vláda neschválí,“ řekl. „Kdyby byly vzneseny závažné pochybnosti, minimálně by bylo rozhodnutí odloženo do doby, dokud se to nevyjasní,“ doplnil. Ve čtvrtek chce soud prostřednictvím videokonference vyslechnout dalšího člena Zemanovy vlády, současného předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 mminutami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 33 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 12 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 13 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.