ČNB ponechala beze změny limity pro poskytování hypoték i sazbu na ochranu úvěrového trhu

ČNB zpřísnila limity pro poskytování hypoték loni v listopadu s platností od letošního dubna. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Limit 90 procent je možné uplatnit pro žadatele mladší 36 let.

Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték. Limit ukazatele DTI, tedy celkový dluh žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu, je od dubna 8,5. Pro mladé do 36 let pak je 9,5. Limit ukazatele DSTI, tedy poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem, je 45 procent. U mladých do 36 let to aktuálně činí 50 procent. Hranice pro žadatele do 36 let se vztahují pouze na úvěry, které slouží k nákupu jejich vlastního bydlení.

Nadhodnocené ceny nemovitostí

ČNB zároveň konstatovala, že ceny nemovitostí na konci roku 2021 byly o zhruba 40 procent vyšší, než by odpovídalo úrovni příjmům mediánové domácnosti a požadovaným výnosům z pronájmu nemovitosti. To je přitom o 15 procentních bodů více než před půlrokem, upozornil Rusnok.

„V nepříznivém scénáři by klesly během tří let ceny nemovitostí v souhrnu až o téměř 30 procent. Tento scénář hodnotíme jako velmi málo pravděpodobný, ale možnost, že by k němu mohlo dojít, je vyšší než v minulosti,“ uvedl ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait. Nicméně v základním scénáři ČNB nepočítá s tím, že by ceny bydlení v absolutní hodnotě klesly, pouze by přestaly růst.

Nepříznivý scénář by podle něj nastal pouze v případě výrazného nárůstu míry nezaměstnanosti. ČNB zpracovala zátěžový test domácností s hypotečním úvěrem. „Kdyby se ekonomika vyvíjela podle současných prognóz, podíl nesplácených úvěrů by narostl, nicméně dopad by nebyl nijak dramatický,“ uvedl. Je to podle něj dáno tím, že většina hypoték byla poskytnuta před lety v nižších částkách, kdy měly domácnosti mnohem nižší příjmy. Primárně by se tak spíše dostaly do problému méně příjmové domácnosti, které si úvěr vzaly v posledních letech, dodal.

„Nastavení limitů ukazatelů LTV, DTI a DSTI je v současné výjimečně nejisté době zcela nezbytné. Nelze přehlížet přetrvávající vysoké nadhodnocení cen bydlení ani skutečnost, že v prvních měsících letošního roku dále narůstal podíl úvěrů se značně rizikovými charakteristikami,“ uvedl Rusnok. 

Odolnost finančního sektoru

Finanční sektor v Česku zůstává podle posledních zátěžových testů České národní banky vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Banky jsou dostatečně kapitálově vybavené pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží. 

„Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní limity kapitálového i pákového poměru i v takzvaném nepříznivém scénáři, který v historickém srovnání patří k výjimečně zátěžovým. Nicméně dopad tohoto scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný. Současná situace a rizika proto vyžadují od bank vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu včetně dividendové politiky,“ uvedl Jan Frait.

Hlavním rizikem pro solventnostní a likviditní pozici nebankovních finančních institucí je nárůst nejistoty na globálních finančních trzích doprovázený skokovým přeceněním rizikových prémií a relativně významným poklesem jimi držených investičních aktiv, řekl na tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Jisté náznaky v posledních dnech pozorujeme,“ poznamenal.

Odolnost domácího finančního sektoru vůči nepříznivému ekonomickému vývoji potvrdily podle něj rovněž zátěžové testy provedené na tříletém horizontu. Domácí soukromý nefinanční sektor by měl podle výsledků testů být rovněž schopen ztíženou situaci bez závažnějších otřesů ustát. Míra nejistoty ohledně dalšího vývoje ekonomiky je výjimečně vysoká a vyžaduje vysokou míru obezřetnosti ze strany finančních institucí, zdůraznil.

Sazba na ochranu úvěrového trhu

Bankovní rada České národní banky ponechala také beze změny takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Aktuálně sazba činí 0,5 procenta, ale v souladu s dřívějšími rozhodnutími rady postupně poroste až na 2,5 procenta od dubna 2023.

„V případě zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu rezervy snížit, případně rezervu zcela rozpustit s cílem podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Bankovní rada podle něj ve svém rozhodnutí zohlednila mimo jiné vysoký objem dříve přijatých rizik v bilanci bankovního sektoru. Postupné navyšování rezervy dává podle guvernéra ČNB prostor pro flexibilní přístup v případě neočekávaných nepříznivých šoků.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů.

Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů. Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.

ČNB také informovala, že zápis z čtvrtečního jednání bude zveřejněn 4. července. V rámci něj začne banka publikovat hlasování jednotlivých členů rady o otázkách finanční stability a rovněž jejich jmenovité argumenty.

Zpráva o finanční stabilitě hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Pro bankovní radu je východiskem pro nastavení takzvané makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou proticyklická kapitálová rezerva bank a limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů.